Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jan Schmid byl i talentovaným výtvarníkem, možná doma pijete z jeho sklenic

Foto: Autor: Jindřich Nosek (NoJin) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=119259979

Před tím, než založil divadelní Ypsilonku, působil jako talentovaný návrhář uměleckého skla.

Článek

V úterý 4. června 2024 zemřel Jan Schmid. Zakladatel slavné divadelní Ypsilonky, herec, dramatik, režisér a také autor a moderátor známé literárního revue Třistatřicetři, který kdysi vysílala Česká televize. Jenže to není všechno. Možná vás překvapí, že kdyby se Schmid v mládí nerozhodl pro divadlo, nejspíše by se skvěle uplatnil v oblasti výtvarného umění. Málokdo ví, že kdysi vystudoval obor sklo na i pražské Vysoké škole umělecké a již během jeho školských let se některé jeho návrhy došly nejen zhmotnění, ale také se skvěle prodávaly, a to i v zahraničí.

Od mala ho to táhlo k divadlu

Jihočeský rodák ze Strkova na Táborsku se nejprve vyučil malířem skla, následně pokračoval ve studiu na železnobrodské průmyslovce. Ještě později se přestěhoval do Prahy, kde se věnoval studiu umělecké tvorby na pražském UMPRUMu, a to konkrétně v ateliéru sochaře a skláře Karla Štipla. Právě v té době se jeho sklenice a vázy či podnosy začaly sériově vyrábět a Československo je dokonce vyváželo do zahraničí.

Navzdory úspěchů v oblasti výtvarnictví to ale Jana Schmida od mládí táhlo k divadlu. Už jako malý kluk hrál ve strkovské myslivně, kde se narodil, loutkové divadlo, sám si vyráběl loutky i dekorace, ale také si vymýšlel hry. Už během studentských let se scházel s významnými postavami divadelního a audiovizuálního umění Emilem a Alfrédem Radokovými. Po skončení vysokoškolských studií v roce 1961 nastoupil do Severočeského loutkového divadla v Liberci, později Naivního divadla. Nejprve se tam uplatnil jako výtvarník, posléze se stal i jako režisér a autor. Právě tam se pak kolem něj formovala nezávislá experimentální skupina, která se proslavila metodou kolektivní improvizace.

Soubor pod názvem Ypsilon existoval do roku 1964 a o pět lez později se profesionalizoval. Od roku 1978 pak sídlí v Praze ve Spálené ulici. Kromě toho 1975 vyučoval na katedře loutkářství na DAMU. Objevil se také v několika filmech - například ve Farářově konci, v Kalamitě či v Requiem pro panenku.

Lisované sklo z Rosic

Zatímco jeho divadelní a filmová tvorba poměrně známá, ta výtvarná je známá o poznání méně. Respektive, nepochybně jsme na ni během života mnohokrát narazili, nicméně nespojili jsme si ji právě se zakladatelem Ypsilonky. Schmid se výtvarné činnosti přitom věnoval po celý život. Ilustroval řadu knih, navrhoval divadelní kulisy i masky a jeho dílem jsou dokonce všechny plakáty Ypsilonky. Poněkud pozapomenuty ale zůstaly jeho někdejší sklářské návrhy. „Poznávacím znamením Schmidových realizací je práce s optickým efektem struktur na povrchu objektu,“ popsal jeho typickou tvorbu designér a sběratel Maxim Velčovský, který Jana Schmida - sklářského umělce, který byl výrazným multitalentem v několika oborech, zviditelnil tím, že se v roce 2011 podílel na výstavě jeho díla konané v benešovském muzeu.

Přesto, že je jeho vázy či skleničky měl doma v době socialismu téměř každý a možná je mnozí mají dodnes a v různých antikvariátech či bazarech se s nimi obchoduje dosud (mimochodem pár jeho váz prodává jeden internetový antik za 3000 korun), spojí si je se zakladatelem Ypsilonky málokdo. Faktem nicméně je, že obvykle je jméno autora návrhu u každého z děl uvedeno s přídavkem, že jde o dílo kdysi vyrobené ve sklárně v Rosicích, součásti koncernu Sklo - Union. Výrobky z této sklárny jsou mimochodem vystaveny na tamním zámku v rámci jeho stálé expozice. Díky tomu, že šlo o žádaný vývozní artikl, objevuje se tvorba Jana Schmida i v zahraničních sbírkách, tu svou na internetu prezentuje například sběratel Frank Andrews.

Pokud doma objevíte některou z jeho slavných barevných či průzračných sklenic, připijte si z ní na život všestranného umělce, který za sebou zanechal výraznou stopu v české kultuře. Jak řekl před patnácti lety v pořadu Vzkaz, je sebeuvědomování a hledán vlastní identity něčím, co by mělo být vlastní každému člověku. „Měli bychom hledat něco v sobě, nějakou svou jedinečnost a své místo ve světě,“ řekl tehdy. On nezahálel a své místo, talenty i originalitu neustále hledal a rozvíjel hned v několika oblastech. Díky za takto bohatý a plodný život!

Další zdroje:

https://magazin.aktualne.cz/kultura/zemrel-jan-schmid/r~33f8beba225b11ef801c0cc47ab5f122/

Internetové antiky a bazary

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Jan Schmid

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz