Je Jakub Železný v České televizi „černou ovcí“?

Moderátor České televize Jakub Železný je už několik měsíců v pracovní neschopnosti. Kvůli zdravotním potížím zmizel z obrazovek už na podzim loňského roku a v nejbližších dnech by se měl z pracovní neschopnosti do práce vrátit. Překvapivě ale nikoliv k moderování pořadů Události a Události, komentáře, kde působil celé desetiletí, ale k dramaturgii pořadu Černé ovce. Tento publicistický pořad se vysílá mimo hlavní vysílací časy, a to v pondělí v 17,40 hodin. Po moderaci dvou hlavních a mimořádně prestižních zpravodajských relací by to znamenalo pořádný profesní „sešup“. Nakolik jeho situace souvisí s tím, že došlo ke střídání na pozici televizního „nejvyššího“ a jak moc vadí údajná Železného „angažovanost“?

Po stažení investigativce Jiřího Hynka a odchodu šéfa ostravského studia Jiřího Karase jde v krátké době o třetí případ stažení jedné z hlavních televizních tváří. Takové změny přirozeně svádějí k otázce, zda někomu náhodou některé výraznější postavy, které se navíc zabývají „ošemetnými“ politickými tématy, nevadí. Toto podezření nedávno posílil spor mezi televizním ředitelem Janem Součkem a Etickým panelem tohoto veřejnoprávního média. Ten se týkal další velmi viditelné televizní postavy, a to moderátora především politických debat Václava Moravce. Ten se v rozhovoru pro slovenský Deník N vyjádřil o Václavu Klausovi jako o „Putinově gubernátorovi“. Nadsázka, která naznačovala jen těžko přehlédnutelnou shovívavost a sympatie exprezidenta k autoritářskému ruskému prezidentovi a jeho politice, roztrpčila Institut Václava Klause. Jeho činovník Jiří Weigl si stěžoval nejen generálními řediteli, ale i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Televizní šéf se následně obrátil na Etický panel ČT a žádal informaci, zda moderátor jednal v rozporu s Kodexem ČT. Jeho členové řediteli v odpovědi vysvětlili, že šlo o řečnickou hyperbolu a navíc padl v kontextu, ze kterého vyplývá, že šlo o širší charakteristiku a navíc vyřčené „bylo názorem respondenta, nikoliv tazatele či moderátora debaty. Navíc Václav Moravec vystupoval nejen jako veřejně známá osobnost, ale i jako člen akademické obce,“ uvedli členové panelu ve své odpovědi řediteli. Poměrně jasné vysvětlení novému řediteli nestačilo, což nakonec vedlo k rezignaci celého panelu, ve kterém zasedaly externí osobnosti.

Kroky nového televizního šéfa vzbuzují pochybnosti. Jde jen o to, že „nové koště dobře mete“ a situace se časem zklidní nebo je Součkova současná angažovanost příznakem neviditelných vnějších tlaků na veřejnoprávní televizi? Taková diskuse je nepochybně legitimní a žádoucí. Šéf takto významné instituce skutečně musí být pod drobnohledem. V tomto případě nejde o nic méně, než svobodu slova a objektivní informování, což je důležité v každé době, tím spíše v té, kdy čelíme masivnímu nárůstu dezinformací ve veřejném prostoru.

Moderátor Jakub Železný ve zpravodajství České televize působí od roku 2002 a v České televizi prošel mnoha pořady jako byly Špona, Dobré ráno s ČT, Interview ČT24 a na posledních deset let zakotvil také v Událostech a Událostech, komentářích. Při vedení rozhovorů proslul nekompromisním stylem charakteristickým tvrdými otázkami a trváním na odpovědích, ale i smyslem pro humor. Měl nepřehlédnutelný „drajf“, což je mimochodem slovo, které v češtině zevšednělo shodou okolností díky jeho otci, když mluvil o programu své komerční televize, tolik odlišné od té, kde pracuje jeho syn. Jeho projev byl autentický a bylo cítit skutečný zájem o témata, o kterých diskutuje. Zkrátka, bylo zjevné, že ho tato práce baví a naplňuje a toto zaujetí dokázalo prostupovat i přes televizní obrazovky. Někdo ale jeho zaujetí vnímal jako až přílišnou hodnotovou angažovanost. Ano, sveřepě trval například na označení „totalitní komunistická“ Čína, což před dvěma lety řešila i Rada pro rozhlasové televizní vysílání. Ano, skutečně více než 30 let po revoluci někomu vadilo prosté označení režimu, který dlouhodobě pošlapává lidská práva a je řízen jedinou politickou stranou. Šlo o prosté adjektivum vyjadřující o jaký typ státu jde, nikoliv přiznání náklonnosti k některé politické straně či blízkosti ke konkrétnímu politikovi. Stejně tomu bylo v případě, kdy moderátor začal nosit „vlaječky“. Českou a ukrajinskou nosil od chvíle, kdy ruský agresor napadl suverénní stát. Měl by moderátor v takovou chvíli zachovat „vyváženost“, tak jak ji část lidé chápe a ráda by ji v televizi viděla? Pokud bychom chtěli, aby se z moderátorů stali „mluvící hlavy“, které jen poskytnou deset minut Putinovi (nebo Hitlerovi) a deset minut Zelenskému (nebo Benešovi) a situaci dál nekomentovali, nešlo by o naprostou devalvaci novinářské profese i úctě k demokratickým hodnotám jako je svoboda slova? Ovšem, vysvětlujte to v zemi, kde má většina lidí deficit v oblasti mediální gramotnosti a mnozí věří spíše „alternativním“ médiím, které jsou ve skutečnosti jen prodlouženou rukou Putinova režimu.

Zásluhou Železného je to, že do moderování vnesl jistý druh gentlemanství, jelikož všem respondentům i lidem, o kterých mluvil, bez výjimky přisuzoval titul „pan, paní“, což je pro české novinářské prostředí netypické a je charakteristické spíše pro anglofonní oblasti a jejich média. Sám přiznal, že na úplném počátku to používal i jako určitou jízlivost, protože prvně si tohoto důsledného titulování všiml v britských médiích, které takto mluvili o válečném zločinci Slobodanu Miloševići. Ta se ale z tohoto označení postupně vytratila. Mám zato, že tím přispěl ke kultivaci novinářské práce.

V době, kdy se česká (nejen) veřejnoprávní média stala otloukánkem pro různá dezinformační kanály, na což mnozí čeští politici rychle „nasedli“, dokázal Železný novinářskou a veřejnoprávní čest hájit. Dělal to přirozeně, někdy s humorem, ale mnohem častěji s razancí, která mnohé zaskočila. Když Patrik Nacher, poslanec hnutí ANO 2011 v roce 2022 obvinil moderátora v Událostech, komentářích, že jej „griluje“ více než koaliční poslance, podal mu Železný dotazy, které si pro vysílání připravil se slovy „tady jsou otázky, které na vás mám, abyste viděl, že jsou fér a já zatím budu grilovat, tak jak griluju kohokoliv“. Zatímco podle některých kritiků Železný neudržel nervy na uzdě, osobně se domnívám, že dal ostatním novinářům, ale i politikům pořádnou lekci. Redaktoři, kteří neustále čelí obviněním za přílišný „aktivismus“, „angažovanost“, „stranění“ nebo dokonce „neobjektivitu“ se musí takovým nařčením bránit, a to se stejnou razancí, jako to dělají politici. V opačném případě na sobě nechají ulpět podezření, že někomu „nadržují“ nebo se dokonce snaží ovlivňovat veřejné mínění. Novinářská profese má svou čest a Železný nedělal nic jiného než to, že ji hájil.

Nabídnout talentovanému moderátorovi post dramaturga pořadu, který je při vší úctě, trochu „jiná liga“ než ta, za kterou hrál dosud, je mimo mísu. Netuším, jak je to v tomto případě z pracovněprávního hlediska, nicméně v běžných profesích pracovní neschopnost obvykle nevede k sesazení na nižší pozici. Proč by tak tomu mělo být v tomto případě? Vysvětlení, které se nabízí, jsou zřejmě jen dvě. Pracovní únava, která by vedla k žádosti o přeložení na méně exponované pracovní místo. Je možné, že k takové dohodě došlo, ale nebyla zveřejněna. To by bylo nepochybně v pořádku. Druhou možností je ale snaha vedení televize využít situace a nepohodlného moderátora, kvůli kterému si nepochybně někdo bude neustále brát televizi „na paškál“. Rozhodl se proto této „černé ovce“ zbavit.

Pokud by skutečně šlo o druhou možnost, znamenalo by to, že na nejvyšší místo byla dosazena slabá osobnost. Taková, která se za své zaměstnance, ale ani za nezávislost televize nedokáže skutečně poprat. A to by byl vážný problém.