Jsou alergie moderním výmyslem zhýčkané generace?

„Dej mu aspoň pár ořechů, to mu nic neudělá. Musí si zvykat,“ slyší často rodiče malých dětí, které mají mnohdy už od velmi útlého věku výrazně omezený jídelníček. Důvodem jsou potravinové alergie. Za slovo ořechy můžete dosadit jakoukoliv jinou potravinu, která obsahuje alergeny: mléko, vejce, ryby, korýše a mnoho dalších. Starší generace často na tato omezení nevěří a někdy dokonce předpokládá, že alergie jsou moderním výmyslem a projevem jisté zhýčkanosti, která souvisí s touhou po pozornosti či zbytečnou opatrností.

Není divu, že mnoho starších lidí nemá tuto víru. Ve svých rodinách se s nimi většinou nesetkali, a to samé platí například o prostředí školek a škol, do kterých docházely jejich děti. Nikdo tehdy nepožadoval, aby jeho dítěti byla servírována třeba svíčková s bezlaktózovou smetanou nebo lečo bez vajíčka. Výjimečně bylo možné setkat se speciálními moukami určenými pro celiaky, o kterých většina lidí tehdy tušila, že existují, ale málokdo takového člověka osobně poznal. Jak je tedy možné, že před 30 a více lety potravinové alergie prakticky neexistovaly a dnes na alergika narazíte na každém kroku, a to zejména mezi dětmi? Je to skutečně jen jeden z vrtochů zhýčkané generace nebo jde o skutečný problém, který řadě lidí dosti výrazně komplikuje život? Řekněme si hned na začátku, že druhá z možností je daleko pravděpodobnější.

Podobně jako u jiných „moderních“ nemocí a poruch hraje významnou roli fakt, že potíže daleko častěji diagnostikujeme a máme o nich větší povědomí. Neexistují přesné statistiky, které by nám řekly, zda a o kolik počet alergiků v České republice za poslední desetiletí skutečně vzrostl. Víme ale, že potravinovými alergiemi trpí v současnosti 1 - 3 % dospělé populace a 4 - 6 % dětí. Určitý vhled nám ale mohou poskytnout zahraniční výzkumy. Ty potvrzují, že počet potravinových alergiků, kteří jsou zahrnuti do statistik, skutečně strmě roste. Například americké Centrum kontroly nemocí & Prevence uvádí, že mezi lety 1997 a 2011 se výskyt potravinových alergií u dětí zvýšil o 50 %. Nejvíce přitom přibylo dětí, které jsou alergické na arašídy a ořechy, kde jde o trojnásobný nárůst mezi lety 1997 a 2008. Zajímavým zjištěním je i to, že většina alergií vzniká v dětství, nicméně 15 % lidí slyší tuto diagnózu prvně až v dospělosti.

Osvěta a častější diagnostika ale zjevně nejsou jedinými důvody toho, proč alergiků tak rychle přibývá. Nejčastější příčinou alergií je naše genetika, a tak se s dispozicemi pro alergii již rodíme. Svou roli pravděpodobně hrají i změněné stravovací návyky, se kterou souvisí vyšší pravděpodobnost, že budeme vystaveni alergenům. Jelikož se v posledních desetiletích stravujeme rozmanitěji, je pravděpodobnější, že na nějaký alergen narazíme, nebo že mu budeme vystaveni častěji a ve větší míře. To se může týkat nejčastěji ryb a měkkýšů, ale i ořechů a exotického ovoce, které dřív nebyly dostupné. To je vlastně situace ne nepodobná té, ke které došlo během 2. světové války ve Velké Británii. Bombardovaná země neměla dost potravin, a to zejména obilnin. Lidé, kteří do té doby trpěli častými trávicími potížemi, byli najednou zcela zdrávi. Po válce se ale jejich problém náhle a s plnou silou vrátil. Lékaři tak konečně odhalili, co stojí za celiakií, která byla prvně popsána už ve starověku, nikdo ale netušil, co je skutečným spouštěčem typických symptomů.

Další možnou příčinou mohou být průmyslově zpracované potraviny obsahující všemožné přísady, které mohou vyvolat alergické reakce. Někdy jsou potraviny kontaminovány alergeny, které by neměly obsahovat. To je situace, kdy si například na obalu sušenek přečtete varování, že mohou obsahovat stopové množství ryb či korýšů. Geneticky modifikované potraviny také mohou obsahovat nové alergeny. Roli může sehrát i způsob produkce potravin v zemědělství, protože nové alergeny mohou obsahovat i geneticky modifikované potraviny. Svou roli zřejmě hraje i životní prostředí. To je mnohem více znečištěné než dříve a mnohem častěji jsme také vystaveni různým chemikáliím, což může mít vliv na imunitní systém.

Existuje několik dalších hypotéz, které se zabývají příčinou alergií. Patří mezi užívání antibiotik, nedostatek vitaminu D. Hygienická hypotéza předpokládá, že příčinou může být nedostatek mikrobů a expozice infekcím v raném dětství. V takovém případě by dobrou prevencí mohla být přítomnost domácích zvířat, starších sourozenců nebo fakt, že novorozenec přišel na svět vaginálním porodem, nikoliv císařským řezem. Jiná hypotéza viní západní stravu založenou na kombinaci masa, oleje, sýra a vysokého obsahu cukru. V takovém případě dochází k chemické reakci zvané pokročilá glykace, která stojí za celou řadou chronických civilizačních onemocnění.

Přesné příčiny nárůstu potravinových alergií však neznáme a zůstávají předmětem dalšího výzkumu. Její symptomy je ale třeba brát vážně, protože následky mohou být fatální. Těžkou alergickou reakci, při kterém je člověk bezprostředně ohrožen na životě, prodělalo podle dat z USA 40 % dětí a přes polovinu dospělých s potravinovou alergií. Snaha zvykat alergika na jídlo, které mu způsobuje potíže, je tak zcela lichá a nebezpečná. Lék zatím neexistuje, byť je terapie předmětem dalších klinických studií, a to s výjimkou medikamentu na léčbu alergie na arašídy pro děti ve věku 4 až 17 let. Jedinou možností je důsledně se vyhýbat problémové potravině.

Pozitivní zprávou je, že zatímco alergie na arašídy, ořechy, ryby a měkkýše zůstává celoživotní záležitostí, některé jiné mají podstatně optimističtější prognózu. Patří mezi ně mléko, vejce, lepek a sója, které často vymizí už v dětství. I to však trvá o něco déle než v minulých desetiletích, a tak tyto potíže u dětí častěji přetrvávají i po pátém roce věku.