Článek
V sobotu to vypukne. Korunovace Karla III. britským králem je událostí, jaká tu nebyla 70 let. Dohlížet na operaci pojmenovanou Golden Orb (Zlaté královské jablko) bude 6000 vojáků a do Londýna přicestuje na 2000 významných hostů, včetně prezidentů mnoha zemí. Chybět nebude ani český prezident Petr Pavel.
Biden a protokol
Jedna hlava státu, kterou bychom tam možná očekávali, tam ale nebude. Americký prezident Joe Biden nedorazí a pošle za sebe svou manželku Jill. Je toto zvláštní rozhodnutí projevem nepřátelství vůči Velké Británii? Lze si ho vysvětlit Bidenovou hrdostí na vlastní irské kořeny? Nebo jde o trestuhodné selhání aparátu v Bílém domě, který prezidenta nechá promeškat událost, co se uskuteční po tolika letech? Vždyť jen během vlády královny Alžběty II. se ve Spojených státech vystřídalo celkem čtrnáct prezidentů! Ale kdeže. Skutečnost je daleko nudnější, jde o pouhý protokol. „Nepůjde proto, že žádný z předcházejících amerických prezidentů nikdy nešel na korunovaci. Proč tedy začínat v 21. století,“ objasnila pro BBC Laura Beers, profesorka historie z American University.
Protokol, tradice, rigidní pravidla. Možná překvapivý důvod pro odřeknutí účasti amerického prezidenta, ale nepochybně poznávací znamení britské královské rodiny. Té, která má i navzdory tomu i ve 21. století mnoho obdivovatelů po celém světě.
Čím rod Windsorů a vše, co se kolem něj děje, tolik fascinuje? Proč nás zajímá, zda na korunovaci dorazí i princ Harry a kde přesně bude během slavnostního aktu ve Westminsterském opatství sedět? Co budou mít jednotliví členové královské rodiny na sobě? Kolik bude mít král pážat a kdo se mezi nimi objeví? Jaká při korunovaci zazní hudba? Kdo všechno nově pomazaného monarchu doprovodí na balkon Westminsterského paláce? Těžko říci, ale ujít si tuto událost nenechá prostřednictvím televizního vysílání několik stovek milionů lidí po celém světě.
Senzace i maják v neklidné době
Zájem o britskou královskou rodinu pochopitelně živí především bulvární média, a to především ta domácí, která dávno ví, že referovat o členech královské rodiny jako o celebritách se jí vyplatí. Zvláště tehdy, když se jim podaří vytvořit nějaký skandál.
Nepochybně i díky tomu, že tyto články velmi rády přebírají média z mnoha zemí světa, patří Velká Británie dlouhodobě mezi desítku nejnavštěvovanějších zemí světa. Informovat o dění v královské rodině, o honosných slavnostech jako je právě královská korunovace nebo představovat vybrané členy rodiny jako módní ikony, znamená přilákat obrovskou pozornost. Kdo by nechtěl na vlastní oči vidět místa jako je Buckinghamský palác, londýnský Tower nebo Westminsterské opatství? Pro Velkou Británii je královská rodina nepochybně turistickým lákadlem číslo jedna. I proto se nadcházející korunovaci, o které zatím není jasné, zda vyjde na 100 nebo 200 milionů liber, daňovým poplatníkům rozhodně vyplatí.
Média nepochybně dokáží vzbudit zájem o téma, které si vyberou a dlouhodobě ho udržet v popředí čtenářského zájmu. Vysvětluje ale jejich aktivita obrovskou poptávku po tomto tématu zcela? Není za tím ve skutečnosti jistá touha po romantice, kráse a vytříbeném stylu, které britská královská rodina reprezentuje? Nostalgie po čase, kdy (alespoň domněle) čas poklidně plynul a svět byl přehledný? Není důkazem této nepřiznané potřeby způsob, jakým se lidé pohoršují nad tím, že se dva z členů královské rodiny odmítli podřídit pevně daným konvencím? Jak si vysvětlit, že zpochybnění starodávných pravidel tolik rozlítilo lidi v zemích s letitým republikánským zřízením?
Stejně jako byl kdysi romantismus reakcí na společenské změny v době průmyslové revoluce a urbanizace, může být zájem o britské monarchy a jejich život reakcí na změny současné. To, co platilo včera, dnes už není. Svět, který se mění závratnou rychlostí, je obrovský stresor. Vypořádat se s úzkostí, která tyto znepokojující proměny doprovází, není snadné. Vědomí, že někde existuje instituce, která je stále stejná jako na začátku našeho života a bude to tak i nadále, může být uklidňující a někdy možná i terapeutické. Pokud to tak skutečně je, pak nám britská královská rodina kromě jiného poskytuje iluzi jakéhosi majáku v neklidné a příliš proměnlivé době.
