Článek
Generace Z, tedy lidé narození po roce 1995, prý nemá důvěru v budoucnost. Navíc prý nevěří, že její úspěch a štěstí bude záležet především na jejím úsilí a snaze. Opravdu se tomu někdo diví? Vždyť svět, tak jak ho mladí lidé znají, skutečně nezřídka řídí náhodné vnější okolnosti spíše než my samy. Takové, které jej mohou kdykoliv obrátit vzhůru nohama. A my nemáme šanci tomu předejít.
Narodili se do nejistoty
Generace Z vstupovala do života v době velkých světových otřesů nebo těsně po nich. Patří mezi ně především 11. září 2001 a velká finanční krize z roku 2008. Na vlastní kůži pak prožila dlouhou pandemii covidu-19, dlouhé lockdowny a pozdější růst nákladů na život i proměny pracovního trhu, které následovaly. V českém prostředí k těmto událostem můžeme přidat i nejistotu a obavy spojené s válkou na Ukrajině a finanční i bezpečnostní důsledky tohoto stavu. Spoléhat na své „jistoty“ v tak těsné blízkosti nepředvídatelného autokrata, jež řídí stát, který ani po několika staletích netuší, kde vlastně začíná a končí, by bylo bláhové. A Generace Z sice dostává různé přívlastky, ale naivní zrovna není.
Nad stylem života této generace se občas podivujeme a náš údiv zřejmě ještě poroste. Mnoho z jejich příslušníků neplánuje děti, nechce chodit pravidelně na osm hodin do práce, chce vyvažovat pracovní život a svůj volný čas. Nevídané! Smyslem našeho života přece dosud byla rodina a práce a tomu jsme podřizovali vše. Nyní se ukazuje, že současní dvacátníci, alespoň ti američtí, zatím neplánují utrácet za nemovitosti ani spořit na svůj budoucí důchod. Vlastně nechtějí spořit téměř na nic a luxus si dopřávají teď hned, impulsivně a zcela bez výčitek. „Kupují si věci, které vy nemůžete, protože si nemohou dovolit koupit nic jiného,“ shrnula Maria Melchorová, která na sociální síti TikTok vzdělává mladé lidi v oblasti finanční gramotnosti. Zkrátka, nevěří, že by jednou mohli žít život tak, jako generace před ní, a tak jinou verzi takového „dospělého“ života žijí už teď. Jezdí na exotické dovolené, jedí ta nejlepší jídla a dopřávají si luxusní oblečení. Nebo si koupí třeba vintage kabelku značky Channel z jehněčí kůže za 2500 dolarů (tedy necelých 60 tisíc korun) jako to udělala čtyřiadvacetiletá studentka Nia Hollandová, která přitom ještě stále bydlí u rodičů. Nezodpovědné jí to nepřipadá.
Být tvůrcem svého života
S českými zástupci Generace Z to zřejmě nebude jinak. I oni častěji než jejich předchůdci sdílí jednu domácnost se svými rodiči a na hypotéku příliš nepomýšlejí. Alespoň v tuto chvíli. Závratné ceny nemovitostí a zatím přetrvávající vysoké úroky u úvěru na bydlení jsou dostatečným důvodem k tomu, aby se takovým závazkům vyhnuli. Rozhodnutí raději své úspory utratit za něco, co jim radost udělá teď hned, je docela pochopitelné. Jen naspořit potřebných 20 procent kupní ceny nemovitosti je při jejich cenách nedosažitelná meta, a tak není divu, že tohle úsilí záhy vzdávají a o své budoucnosti neuvažují, nebo ji promýšlejí docela jinak.
Možná se s Generací Z zavedený způsob života skutečně změní. Možná budou pracovat skutečně odkudkoliv, a tak nebudou mít potřebu vlastnit žádnou nemovitost. Společenské konvence je nebudou nutit zakládat rodiny a velká část z nich zřejmě zůstane svobodná a bezdětná. Jak by mohl vypadat život, ve kterém by většinu našich nákladů „nesežere“ bydlení či děti? Pokud se na to budeme dívat z úhlu pohledu, na který jsme zvyklí, bude to nejspíše život prázdný, nenaplněný a zcela nezodpovědný. Nepochybně ale přinese i obrovské množství svobody a nových možností. Možná že nakonec ti, kdo nyní zásadně doplácejí na ekonomickou a politickou nestabilitu světa, převrátí svět vzhůru nohama a staré jistoty, na které tak rádi spoléháme, ztratí smysl a přestanou definitivně platit. A možná jim v takovém světě bude lépe než nám, protože konečně budou architekty vlastního života a přestanou spoléhat na jistoty, kterým jsme vytrvale věřili my, aniž bychom měli snahu jejich smysluplnost jakkoliv rozporovat.
