Článek
Viktor Orbán v Maďarsku po šestnácti letech opouští premiérský post. Nahradí ho Péter Magyar, který okamžitě plánuje změny, jež mají zemi vrátit od Orbánovy „neliberální demokracie“ k demokracii standardní. Součástí těchto změn má být podle jeho prvních povolebních slov výměna prezidenta a předsedy Nejvyššího soudu nebo lepší vztahy s NATO i EU. Jako jednu z priorit ale označil i řešení otázky Benešových dekretů.
Benešovy dekrety jako červený hadr
A právě ta na část českých voličů – zejména těch, kteří volí nacionalistické strany – působí jako červený hadr. Není tedy divu, že někteří čeští politici, kteří Orbána chápali jako silného spojence v regionu a inspiraci pro vlastní kroky, jimiž by rádi pozměnili i podobu české demokracie, toto téma začali zdůrazňovat.
Benešovy dekrety máme spojeny s otázkou sudetských Němců a jejich poválečným vysídlením. Jakákoli debata, která se týká oprávněnosti a spravedlnosti těchto kroků, je v části české společnosti chápána jako útok na národní svébytnost České republiky.
Jenže v případě Maďarska samozřejmě nejde o otázku sudetských Němců. Jde o poválečnou výměnu obyvatel mezi Slovenskem a Maďarskem, která byla spojena s konfiskací majetku maďarské menšiny. Plošné vysídlení tehdy nebylo na pořadu dne, jelikož s ním tehdejší velmoci nesouhlasily. Tyto kroky se zdůvodňovaly tím, že Maďarsko bylo válečným spojencem nacistického Německa. Fakt, že jím byl de facto i Slovenský štát, tehdy Beneš nepřijal. Hovořil v této souvislosti o předválečném Československu a jeho celistvosti. A také přítomnost jakýchkoli početných menšin vnímal v poválečném Československu jako hrozbu.
Vzpomněli si po 80 letech
Nový premiér Magyar samozřejmě neplánuje řešit otázku, která je stará téměř osmdesát let. Jde o to, že slovenská vláda vedená Robertem Ficem v některých případech vede spory o vlastnictví pozemků, na které údajně měly být historicky uplatněny poválečné konfiskace. Jde přitom často o lukrativní pozemky nebo pozemky důležité pro výstavbu infrastruktury na jihu Slovenska.
Lidé, kteří na nich žili a po generace je dědili, najednou ztrácí právní jistotu. Mají obavu, že svůj majetek, který léta spravují, mohou přijít. Jen proto, že se na jejich dávné předky měla vztahovat konfiskace, která nebyla dokončena.
Viktor Orbán, který Maďary na Slovensku dříve výrazně podporoval a povzbuzoval, byl v poslední době této otázce zdrženlivý. Používal sice rétoriku, kterou se jich zastával, ale do ostrého právního sporu se Slovenskem nešel. Hlavním důvodem bylo patrně to, že se Slovenskem a vládou Roberta Fica měl nadstandardně dobré vztahy. Magyar se mu podle všeho vyhýbat nebude.
Česká projekce strachu
Z hlediska současné české politiky je pozoruhodné, nakolik se to těsně po volbách stává i „českým“ tématem. Alespoň v rétorice politiků jako je například poslanec Jindřich Rajchl (PRO za SPD) nebo Karla Maříková (SPD), která je v současnosti náměstkyní ministra zdravotnictví. Je pochopitelné, že porážka Orbánovy politiky je jasným vzkazem i dalším evropským politikům, kteří by jej v podkopávání demokratických institucí a nacionálně konzervativní a protievropské rétorice rádi následovali. Po šestnácti letech vystavili Maďaři této podobě politiky jasnou stopku.
Rajchl neváhá Orbánovu zásadní prohru interpretovat jako důsledek aktivity „Bruselu“ a „tajných agentů“. A zlé úmysly vítěze voleb neváhá dokazovat úmyslem Magyara řešit otázku Benešových dekretů a vztáhnout ji na Česko. „Magyar zcela jistě otevře otázku Benešových dekretů. Primárně vůči Slovensku, nicméně v Německu jistě najde spojence k obecnému zpochybnění tohoto klíčového pilíře majetkově-právního uspořádání po druhé světové válce. Na tomto poli nesmí naše vláda ustoupit ani o centimetr“, vyzývá.
Na voliče to funguje
Jde samozřejmě o zjednodušený a emotivní narativ, který má vystrašit a mobilizovat české voliče. Německo přitom poválečné uspořádání Evropy uznalo a otázku odsunu z právního hlediska vůbec neotevírá. A ani Magyar „česko-německou“ otázku neotevírá a své budoucí aktivity neplánuje koordinovat s Německem.
A především – pro Pétera Magyara není tématem rušení Benešových dekretů. Budoucí maďarský premiér řeší fakt, že dnes dochází k jejich opožděnému uplatňování, což dopadá na vlastnictví žijících dědiců těch, kterých se kdysi týkaly. Benešovy dekrety jsou přitom dávno uzavřenou kapitolou a současné dohledávání je právně i morálně velmi sporné.
Ač tedy Magyar nepožaduje návrat Maďarů na Slovensko, zrušení poválečného uspořádání ani velkou restituci kdysi zabaveného majetku, česká extrémní pravice tím straší. Navíc situaci vztahuje nikoli na Slovensko, ale přímo na Česko v souvislosti se sudetskými Němci. A nepochybně si tím ve veřejném prostoru vyslouží velkou pozornost – zejména u těch ze svých příznivců, kterým historické souvislosti unikají. Pro ilustraci: během volební noci z neděle na pondělí Rajchl za svá slova nasbíral 14 tisíc lajků a téměř 3 tisíce - většinou souhlasných - komentářů.
Další zdroje:
Facebookový profil Jindřicha Rajchla
Facebookový profil Karly Maříkové
