Hlavní obsah
Názory a úvahy

Máj: dětské hřiště bez povolení. Přehlíživost vůči úřadům jako národní rys

Foto: Pavla Čechová

Přímo v kulturní památce v centru Prahy vznikla černá stavba. Developerovi téměř nic nehrozí.

Článek

Ještě neuplynul ani měsíc od otevření nově zrekonstruovaného obchodního domu Máj na pražské Národní třídě a projekt už čelí řízení se stavebním úřadem, ve kterém jde o odstranění stavby. Developer neměl povolení pro venkovní část dětské herny, která se nachází na terase budovy. Investice za deset milionů korun by tak mohla vzít za své. Zřejmě ale jen teoreticky, reálně hrozí pokuta v řádu nejvýše desítek tisíc korun.

Terasa zbudovaná „načerno“

Kulturní památka, která se po čtyřmiliardové rekonstrukci vrátila do 90. let minulého století a svým vzhledem i funkcí částečně připomíná tehdy oblíbená kasina a herny, mnohé lidi šokovala. Ač je jasné, že někdejší slavný obchodní dům dnes může jen stěží konkurovat moderním obchodním centrům a s výraznou změnou se proto počítalo, málokdo čekal, že přímo v centru vznikne doslova hráčský ráj. Taková místa si obvykle spojujeme spíše s periferií, zašlými uličkami a nepříliš vzhlednými budovami. Najednou ale taková provozovna ve „velkém stylu“ otevřela přímo v historickém jádru metropole. Tahákem ale nejsou jen hrací automaty a alkoholové bary, ale také velká dětská herna Lvíčkov, která zabírá celé jednou patro. Dětské hřiště navíc „vykukuje“ ven z budovy, a to na terasu. Na té mělo být podle zkolaudovaného záměru parkoviště a nikoliv barevné dětské atrakce. Developer tak zbudoval cosi, pro co postrádal povolení.

Společnost Máj Národní, která patří pod akciovku Amadeus Real Estate, nyní žádá ve lhůtě, kterou dostala k podání námitek, o dodatečné povolení stavby. Jak je možné, že investor, který se rozhodl pro tak velkolepou a nákladnou proměnu, nezná pravidla stavebního řízení? Skutečně si myslel, že je možné zaměnit dvě zcela odlišné funkce prostoru a stavební úřad o tom neinformovat? Tomu se nechce věřit. Případ odhaluje, jakým způsobem v Česku přistupujeme k pravidlům a jak vážně bereme třeba fakt, že stát určitou budovu vyhlásil kulturní památkou. Už tzv. „fasádismus“, kdy developer budovu nechal v podstatě „vykostit“ a z původní stavby nechal jen fasádu a železobetonové konstrukce, nesvědčí právě o citlivém zacházení s ikonickou stavbou se statusem Kulturní památky České republiky. Instalace motýlů od výtvarníka, kterou odborníci kritizovali, svědčí o tomtéž. V Česku zkrátka k budovám a veřejnému prostoru zásadně přistupujeme ve stylu - uděláme si to podle sebe, je to přece náš majetek, ono to nějak dopadne. V krajním případě zaplatíme symbolickou pokutu, která nás nepoloží. Kolik může činit ve zmíněném případě? „V maximální variantě jde o milion korun, většinou však padají desetitisícové částky,“ zmiňují Hospodářské noviny. Nepoměr mezi čtyřmiliardovou rekonstrukcí a pár desítek tisíc korun je všeříkající a do značné míry vysvětluje laxnost a bohorovnost investora, který jej postavil, aniž by o tom příslušné orgány informoval.

Dětský park v lese

Společnost Amadeus Real Estate, vedená syny pravomocně odsouzeného developera Václava Klána, není jedinou velkou a známou společností, která se chová tímto způsobem. Přehlíživě ke státním a městským úřadům přistupuje například také majitel Krtkova světa Josef Roušal. Shodou okolností i v tomto případě jde o dětské hřiště, respektive dětský zábavní park. Ten se rozkládá v pražských Horních Měcholupech a vznikl bez všech možných povolení. A nejen to. Park začal fungovat na počátku covidové pandemie a byl v provozu i navzdory nařízení k dočasnému uzavření, které však Roušal nerespektoval. Dočasně zavřel až pod tlakem inspektorů České inspekce životního prostředí. „Inspekci vadí vše! Rostliny v parku, které prý nepatří do lesa, lavičky, herní prvky, grily, krmelec, cestičky, prostě vše!“ uvedl tehdy podnikatel k úřadu, který mu hrozil až pětimilionovou pokutou. Především ale úřadu vadilo, že podnikatel si park postavil nedovoleně na území lesa, aniž by k tomu měl jakékoliv oprávnění. To Roušal odmítal, ač se přímo tam nacházeli například dětské prolézačky.

Kromě inspekce se ale ocitl v konfliktu i s radnicí Prahy 15. Té vadilo, že areál je umístěn velmi nevhodně v blízkosti vysokotlakého plynovodu a linky vysokého napětí. A reakce podnikatele na kritiku ze strany těchto úřadů? Sepsal petici za odvolání vedoucího stavebního úřadu Prahy 15 a výzvou návštěvníkům Krtkova světa, aby ji podepisovali, se mu podařilo část z nich mobilizovat. Záhy kandidoval na prezidentský post, a to za hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu a Chcípl pes. Neuspěl, ale úřadům se nepodvolil. Park a přilehlé parkoviště tak dosud fungují načerno, proudí tam zástupy účastníků a konají se tam nejrůznější akce. Pražský magistrát později podnikateli uložil milionovou pokutu, proti které se Roušal odvolal. Jenže zhruba před čtrnácti dny ji odvolací Městský soud v Praze potvrdil.

O čem svědčí zmíněné dva příklady? Nejspíš o tom, že v nás i více než tři dekády po revoluci stále přetrvává nedůvěra k úřadům. Ty kdysi často sloužily k represi a dohledu nad občany a „vítězem“ se stal ten, kdo nad nimi dokázal v jakékoliv oblasti vyzrát. Vinným se necítil nikdo, protože to, co jste od režimu a jeho autorit mohli očekávat ze všeho nejméně, byla spravedlnost a rovnost všech před zákonem. Protekcí, soukromými zájmy a novými nerovnostmi prolezlý stát se ale tvářil, že nikomu nenadržuje. Ostatně na jejich selhání a neschopnosti zajistit základní potřeby i rovný přístup k nim, ztroskotal tehdejší režim. Lidé přestali věřit slibům a začali spoléhat jen na sebe. Toto nastavení zejména v 90. letech minulého století zdatně přiživovali protržní liberálové, kteří byli přesvědčeni o tom, že vše, co přichází od státu je špatné. Státní moc byla v jejich vidění světa především překážkou. Tím, kdo bránil podnikatelům v rozletu a připravoval je o peníze, které museli odvádět na daních. Reguluje stát volný trh? Je to vždycky špatně! Nastavuje stát v podnikání nějaké mantinely? Mají jasnou odpověď - je to socialismus! Čím menší stát, tím lepší život schopných, podnikavých nebo těch, kdo zkrátka měli v životě více štěstí chtěli ho pořádně „chytnout za pačesy“. Na fakt, že stát je tu pro všechny a jeho úkolem je mimo jiné zajistit rovnost všech před zákonem, a proto musíme právo, na kterém se všichni shodneme, také chránit, jim jaksi unikal. A někteří žijí v této nevědomosti a chovají se podle toho dodnes.

Zdroje:

Ihned.cz: Dětské hřiště v Máji vzniklo bez povolení, úřad zahájil řízení o odstranění stavby

Ihned.cz: Zde má být zavřeno! Soud potvrdil milionovou pokutu pro zábavní areál dětský svět

Ihned.cz: Soud má znovu řešit kauzu Amádeus Real. Skupina kolem realitního magnáta Klána měla stát připravit o stovky milionů

https://www.hrot24.cz/clanek/zakleknuti-na-krtkuv-svet

Možný Ivo: Proč tak snadno… Některé rodinné důvody sametové revoluce, Karolinum 2022

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz