Článek
Rodičovský příspěvek od prvního lednového dne následujícího roku pravděpodobně stoupne. Namísto 300 tisíc bude moci rodič, který pečuje o jedno dítě, čerpat o 50 tisíc korun více. Pokud se stará o dvojčata či vícerčata, bude to nově 525 tisíc korun.
Nechci se zabývat otázkou, zda je spravedlivé, aby na vyšší rodičovskou měli nárok jen ti, kterým se dítě narodilo později než o letošní silvestrovské půlnoci, nebo by se měla týkat všech rodičů dětí do tří let věku. Zajímavější se mi zdá podívat se na tento příspěvek z hlediska náročnosti tohoto období a ocenění, které se pečujícím dostává. To nemusí být jen finanční, nicméně ona částka možná dosti věrně kopíruje uznání, které se pečujícím rodičům dostává od společnosti.
Tři až čtyři roky za pár korun
Rodičovský příspěvek matky (či stále výjimečně i otcové) nejčastěji pobírají zhruba od šesti měsíců věku dítěte do jeho tří let. To znamená, že nově by v případě jednoho dítěte mohl dosáhnout 11 666 korun měsíčně, v případě vícerčat pak 17 500 korun za měsíc. To ale jen v ideálním případě, kdy se vaše dítě narodilo koncem srpna. Jinak si rodičovskou nedobrovolně o něco prodloužíte, protože školky nové děti často přijímají jen na začátku září. Máte-li na podzim narozeného potomka nebo pokud vaše školka nemá dostatek volné kapacity, může to vaši rodičovskou dovolenou prodloužit i o celý rok. Nejen, že možná přijdete o svou původní práci, protože vám zaměstnavatel už nemusí držet místo, ale také si budete muset vystačit s částkou o dost nižší. V tomto konkrétním případě to bude 9722 korun měsíčně u jednoho dítěte a 14 585 korun měsíčně u vícerčat po celou dobu tří a půl let. To je podstatně méně než kolik v roce 2023 činí současná minimální mzda nebo průměrná penze. Pravdou je, že se vaše finanční situace po skončení rodičovské pravděpodobně výrazně zlepší, a to navzdory tomu, že vás nejspíš čeká kariérní pád. Možná vás to ale odradí od touhy po dalším potomkovi. Budete proto jednat přesně naopak, než si stát se svým churavějícím důchodovým systémem přeje.
Jak tomu předejít dávno víme: zařídit více míst ve školkách a usnadnit vznik dalších předškolních zařízeních pro děti, podporovat zkrácené úvazky a podporovat muže v tom, aby byli ochotni se na rodičovské s ženami vystřídat. Místo toho ale nutíme - především ženy - nedobrovolně zůstávat doma dlouhé roky, a to za prachbídnou odměnu.
Nevstávají do práce, nemají pracovní návyky
Jak směšná částka, kterou mají v této době rodiče k dispozici, nejlépe vynikne v případě, kdy ji přepočítáme na hodinovou sazbu. Ta v případě současné minimální mzdy činí 103,80 korun. Pokud půjdete na brigádu na pokladnu některého supermarketu, vyděláte si dnes nejméně kolem 150 - 160 korun za hodinu. Na rodičovské jste ale s dítětem pořád. Péči a dohled potřebuje ve dne v noci a mnoho vašich nocí je bezesných, protože dítě pláče, krmí se nebo má nějaký zdravotní problém. Říci, že pracujete 24 hodin a sedm dní v týdnu tedy není nadsázka, ale skutečnost. V září tak odpracujete 720 hodin, což znamená, že za jednu hodinu této práce dostanete v případě jednoho dítěte 16,20 korun, pokud ale budete na rodičovské o rok déle, bude to jen 13,50 korun. S vícerčaty na tom budete lépe. Dostanete 24,30 korun na hodinu, pokud budete doma jen tři roky a 20,30 korun, pokud to budou roky čtyři. To vše jsou ale částky těch, kdo porodí až po Novém roce. Ti ostatní pobírají a i do budoucna budou pobírat ještě o něco méně.
Někdo by mohl namítnout, že jde o práci nenáročnou, kterou navíc vykonáváte přímo doma. Koneckonců to má tato činnost už v názvu, jde o rodičovskou dovolenou. Není divu, že už před čtyřmi lety to lapidárně shrnul liberecký poslanec a majitel pekárny v jedné osobě Jiří Bláha, když upozornil, že ženy na rodičovské ztrácí pracovní návyky. „Ti lidé absolutně ztratí pojem o tom, co to je vstávat do práce, organizovat si rodinný život tak, jak by měl být organizován. Věřte tomu, že se s tím setkávám denně. Ti lidé, kteří se pak chtějí vrátit do práce, s tím mají problémy, protože si nejsou schopni zabezpečit svoji rodinu, protože ztratili ty návyky, které jsou normálně běžné nám všem, kteří chodíme každý den do práce,“ uvedl tehdy ve sněmovně v době, kdy se řešil rodičovský příspěvek.
Uklízečkou i provozní ředitelkou
Je možné, že podobně smýšlejících mužů, kteří mají rozhodovací pravomoci, je v politice více. Jak jinak si vysvětlit fakt, že (častěji) ženy nejen pobírají nedůstojnou odměnu za nikdy nekončící práci, ale především často nemají šanci svou finanční situaci zlepšit, protože nemají nikoho, kdo by je v péči zastoupil? Proč není prioritou dostatek míst ve školkách? Mají alespoň přibližnou představu o tom, kolik vysilující práce musí primární pečující osoba odvést? Mají tušení, že v zahraničí se ženy vracejí do práce mnohem dříve, protože bez problémů využívají dostupná předškolní zařízení a díky tomu mají možnost zaplatit si různé služby v domácnosti? Že jim to umožní prožít toto období kvalitněji, nezahodí svou pracovní kariéru a navíc tak přinášejí do státního rozpočtu podstatně více peněz?
Aby ti, kdo práci žen na rodičovské podceňují nebo obecně domácí práce berou jako samozřejmost, pochopili, co to ve skutečnosti obnáší, pokusil se před čtyřmi lety Rodinný svaz ČR vyčíslit, jak ceněná by tato činnost měla být. Učinil tak podle tehdy platných ceníků specializovaných firem. Pokud by rodič za jednotlivé úkony dostával stejné peníze, přišel by si při 20 odpracovaných dnech za měsíc na 51 tisíc korun. Propočet počítal s osobou, která je kvalifikována pro více činností zároveň, čímž cena její práce stoupá. Matka, nebo v některých případech otec na rodičovské, je totiž běžně zároveň chůvou, učitelkou, provozní ředitelkou, uklízečkou, kuchařkou, nákupčí, psycholožkou či pracovnicí prádelny a taxikářkou. Zatímco v roce 2019 byste podle materiálů Rodinného svazu ČR agentuře, která nabízí výpomoc s přípravou stravy zaplatili 97 korun a za denní úklid 88 korun na hodinu, dnes jsou ceny již podstatně vyšší, často dvojnásobné. Částka blížící se 100 tisícům korunám není nadsazená. Zvláště tehdy, když vezmeme v úvahu, že ve skutečnosti tato práce nekončí ani o víkendu nebo v noci, což ostatně v komentáři před čtyřmi lety zmiňovala i Rodinná síť.
Péči o nejbližší samozřejmě není možné pouze přepočítávat na koruny. Jejím prostřednictvím především budujeme vztahy, což má nevyčíslitelnou hodnotu. Uvědomit si její náročnost a přestat ji podceňovat je ale důležitý předpoklad k tomu, abychom začali hledat způsob, jak ji společensky ocenit a ulevit těm, kterých se to týká. Včera totiž bylo pozdě.
