Článek
„Nejprve několik fakt, která Rudé právo nezveřejňuje: za prvé - pokud jde o podíl výdajů na vzdělání na národním důchodu, kleslo Československo za posledních 20 let z 22. na 70. místo na světě. Za druhé - pokud jde o podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na obyvatelstvu, je Československo ze šesti procenty na 49. místě a předstihuje nás i Nepál se sedmi procenty. Za třetí: z 28 šetřených zemí má Československo druhou nejvyšší úmrtnost dospělé populace v Evropě a je na prvním místě v úmrtnosti dospělých mužů a na prvním místě v úmrtnosti na onkologické choroby. Za čtvrté: spadem škodlivin na kilometr čtvereční za rok jsme bezkonkurenčně na prvním místě v Evropě s 25ti tunami. Pro srovnání u Švédska je to půl tuny. Za páté: podíl devastovaného území Československa je 32 procent z celé plochy, což je opět první místo v Evropě. Za šesté: v oblasti technického rozvoje jsme na úrovni Alžírska a Peru, hluboko pod Portugalskem. Za sedmé: za posledních 40 let jsme v hrubém společenském produktu na obyvatele klesli z desátého na 40. místo na světě…,“ uvedl Miloš Zeman 25. listopadu 1989 na velké protikomunistické demonstraci na Letné. A dodal jeden ze svých prvních bonmotů: „Pokud se nám tento systém podaří dvouhodinovou stávkou narušit, bude generální stávka nejefektivnější investice v našich hospodářských dějinách!“
Okouzlující baron Prášil
„Hanba! Hanba! Kdo za to může?!“ reagoval na Zemanova šokující slova rozhořčený několikasettisícový dav na Letné. Hospodářství socialistického Československa tehdy bylo skutečně v obrovské krizi a během dalších let by se nepochybně zhroutilo. Nicméně, jak se ukázalo později, Zeman si tato „fakta“ doslova „vycucal z prstu“. Odvolával se na statistickou ročenku UNESCO, ale o řadu let později přiznal, že si zmíněná čísla vymyslel, aby upoutal pozornost. „Po letech se ukázalo, že to byla jedna z prvních fake news Miloše Zemana. Vyjadřuje to jeho styl. Když prezident Zeman říká nějaká fakta, čísla nebo mluví o tom, že četl nějaký článek, působí to věrohodně, ale vlastně si často vymýšlí,“ komentoval to redaktor Seznam Zpráv Václav Dolejší v roce 2019 souvislosti s jinými nepravdivými výroky, konkrétně s tvrzením, že prvorepublikový novinář Ferdinand Peroutka napsal článek „Hitler je gentleman“. Viděl ho prý kdesi „vlevo dole“, dohledat jej však nikdy nedokázal ani on, ani jeho věrný mluvčí Jiří Ovčáček.
Ukázalo se tak, že Zeman si často hlavu s fakty nedělal, obvykle vsázel spíše na efekt, který jeho slova vyvolají. Slova pronesená na Letné před rozhlasovými mikrofony a televizními kamerami mu zajistila obrovskou popularitu a pověst skutečného a neohroženého ekonomického odborníka. Jako řečník na demonstraci konané v mrazivé sobotní odpoledne jen týden po událostech na Národní třídě, tak dosud relativně neznámý prognostik odstartoval svou budoucí hvězdnou politickou kariéru. Nebyl sice členem Občanského fóra ani porevoluční vlády, ale krátce nato zasedl ve Federálním shromáždění jako řadový poslanec. Jeho hvězda začal stoupat až v souvislosti se vzestupem sociální demokracie, kterou od roku 1993 vedl.
Zemana na demonstraci na Letenské pláni tehdy pozvali Michal Kocáb a Michal Horáček, kteří prostřednictvím své iniciativy MOST, které listopadové dění spoluorganizovalo. Svým projevem si Zeman získal nejen srdce zhruba 800 tisíc demonstrující a dalších lidí u televize a rozhlasu, ale také zmíněných dvou organizátorů. „Gratuluji řečníkovi. ‚Chtěl jsem mluvit déle, ale seškrtali mi to,‘ svěřuje se ‚Tentokrát krátili naši režiséři na nepravém místě,‘ odtuším,“ popsal Horáček ve své knize Jak pukaly ledy z roku 1990.
Nutno připomenout, že Miloš Zeman byl pro malou část lidí známým už před svým památným projevem. Poté, kdy lidé začali podepisovat petici Několik vět (podepsalo ji 40 tisíc lidí), správně usoudil, že brzy nejspíše dojde k politické změně. V časopise Technický magazín tehdy vydal text sepsaný už v roce 1984 pro podnik Sportpropag. Ten pak přepsal do podoby přednášky. Tu si začátkem roku 1989 vyslechl redaktor časopisu Vesmír a projevil o text zájem, ale jeho šéfredaktor jej zamítl. Článek nakonec vyšel v srpnu v podstatně méně známém Technickém magazínu, ale vzbudil ohlas. Jeho pasáže totiž ocitovaly západní rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, čímž je okamžitě zpopularizovaly. Zemana navíc pozval týden po vydání článku do pořadu Hospodářský zápisník tehdejší Československé televize redaktor Jan Martinek, který využil toho, že v čase letních dovolených neměl nad sebou tak silný dohled. Zeman v tomto rozhovoru začal srovnávat Československo nelichotivě s rozvojovými státy, což ale ani tentokrát ovšem nedokládal žádnými zdroji. Odvysílaný rozhovor se nelíbil vedení ÚV KSČ a Zeman měl natočit pro televizi další rozhovor, v němž by svá slova zjemnil nebo spíše popřel. Nedal se a krátce před listopadem dostal ze zaměstnání výpověď. To už se ale blížila revoluce.
Prapodivné metody
Metody, kdy zcela bez skrupulí Zeman užíval lež k tomu, aby dosáhl popularity nebo dosáhl svého cíle, však neopustil. Už z 90. let minulého století jsou známy přinejmenším dva případy, kdy použil nepravdu k tomu, aby dosáhl svého. V roce 1999 obvinil Zeman spolu se svým tehdejším ministrem zahraničí Janem Kavanem exministra zahraničí Josefa Zeleniece, že prý korumpoval novináře a uzavřel s nimi údajně desítky smluv na to, aby o něm psali pozitivně. Další den obvinil novináře Ivana Brezinu, že psal na zakázku společnosti ČEZ. Důsledkem byla kauza Štiřín, kdy Karel Srba, což byl Kavanův sekretář a Zemanovi poradci vyvíjeli nátlak na Karla Hrubého, což byl ředitel zámku Štiřín spadajícím pod ministerstvo zahraničí, aby jim tyto důkazy opatřil. Nakonec se Zeman s Kavanem museli Zeleniecovi omluvit. Karel Srba byl později odsouzen za korupci a za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové, ke které nedošlo, protože najatý vrah vše oznámil policii. Novinář Brezina Zemana za jeho slova zažaloval, ale omluvy a padesátitisícového odškodného se dočkal až v roce 2007.
Dalších závažných lží se Zeman dopustil zejména se svou kandidaturou na prezidenta. V roce 2013, kdy byl jeho soupeřem Karel Schwarzenberg. Lží na jeho adresu se tehdy ze strany Zemana či jeho příznivců jen vršily. Těsně před volbami například v deníku Blesk vyšel inzerát s výzvou „Nevolte Karla Schwarzenberga“. Obsahoval lživé informace. Například tu, že Schwarzenberg řekl o prezidentu Edvardu Benešovi, že by byl podle dnešních zákonů postaven před haagský tribunál pro válečné zločince. Dále uvádí, že kandidát děkuje za podporu zástupci sudetských Němců Berndu Posseltovi a že považuje poválečný odsun Němců za nespravedlivý, že nebere na zřetel mnichovský diktát a okupaci a že považuje Benešovy dekrety za neplatné. Inzerát zadal bývalý důstojník StB a Zemanův příznivec Vladimír Zavadil. Zemanův tým se od něj nakonec distancoval. Lživé informace, které se v inzerátu objevily, ale v předvolebních diskusích Zeman používal.
„Malé“ lži
Dalším nepravdivým tvrzením bylo to, že Schwarzenberg vyhnal ze zámku Čimelice přítelkyni Táňu Bílou i učiliště pro zdravotně znevýhodněné děti. „Je to velká lež, ať to každý ví,“ ohradila se proti tomuto tvrzení sama Bílá s tím, že ze zámku odešla ona i učiliště už na začátku 80. let, kdy byl Karel Schwarzenberg ještě v exilu.
Zeman přesto volby vyhrál a otevřela se tak k cesta k jeho prezidentské funkci. I tu provázel velmi „kreativním“ zacházením s fakty. Nejznámější je zřejmě tvrzení o Ferdinandu Peroutkovi, ale také mnoho dalších „menších“ lží provázelo celou jeho prezidentskou kariéru. Například v roce 2016 se po debatě se studenty Slezské univerzity v Opavě pokusil jednoho z kritických posluchačům dehonestovat tím, že jde o „věčného studenta, jemuž je 38 let“. Šlo přitom o třiapadesátiletého studenta, který studuje již druhou vysokou školu. Tu první navštěvoval o rovné čtvrtstoletí dříve. Živil se jako tlumočník a překladatel a připravoval filmový dokument. I proto se rozhodl, že „na stará kolena“ filmařinu i vystuduje.
Zeman byl zkrátka politikem, který se rozdílem mezi lží a pravdou nikdy příliš nezabýval. Když mu mohla nějaká nepravda, dobře vypadající smyšlenka nebo útočná lež pomoci v kariéře nebo zajištění další popularity, neváhal ji bez uzardění použít. Jaký dopad to mělo na českou politickou kulturu, můžeme jen domýšlet. Politik, který slaví kulaté narozeniny ve svátek svatého Václava, ale nepochybně k její vyšší mravní úrovni pozitivně příliš nepřispěl.
Zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=01r2INhKZoc
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kauza-peroutka-prezident-zeman-vypoustel-prvni-fake-news-uz-na-letne-v-roce-1989-rika-dolejsi-82109
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/listopad-89-vyprodal-letnou-dvakrat-za-sebou-obri-demonstrac/r~9550d468928c11e998d70cc47ab5f122/
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/listopad-89-vyprodal-letnou-dvakrat-za-sebou-obri-demonstrac/r~9550d468928c11e998d70cc47ab5f122/
https://www.denik.cz/z_domova/soudne-usvedceny-lhar-milos-zeman-ivan-brezina-ferdinand-peroutka-nepal-lzi.html
https://www.irozhlas.cz/zpravy-z-domova/dalsi-nepravda-zeman-oznacil-muze-za-vecneho-studenta-omladil-ho-o-15-let_1611141128_dp
