Článek
Krátce po loňských volbách se v Praze konala demonstrace proti možné nominaci Petra Macinky na ministra životního prostředí. Nikdo tehdy netušil, že z jediné fotografie vznikne obvinění z hajlování, výhrůžky smrtí, trestní oznámení a nakonec i soudní spor.
Jedenáct ekologických a občanských iniciativ jako Greenpeace, Hnutí Duha nebo Fridays for Future v neděli 19. října 2025 svolalo demonstraci na Hradčanské náměstí v Praze. Akce nesla název Zachraňme ministerstvo životního prostředí a protestující měli různé transparenty s nápisy, například: „Planeta hoří, Macinka griluje“ nebo „Babiši, máš zelenou krev na svých rukách“. Ve svých projevech mluvčí požadovali, aby pozici šéfa zastával kompetentní člověk a ne někdo, kdo popírá vědecké poznatky.
„Hranaté“ urážky
Demonstraci, které se zúčastnilo několik stovek lidí, onu říjnovou neděli moderovala dokumentaristka, scénáristka a lidskoprávní aktivistka Ivona Novomestská Remundová. Kromě moderování také na pokyn policie pomáhala organizovat dav. „Tohoto okamžiku zneužil jeden z přítomných. Vyfotil Ivonu se zdviženou rukou, dal to na svůj profil na sociálních sítích a prohlásil, že se na demonstraci hajluje bez zábran,“ uvedla později organizace Greenpeace na sociálních sítích.
Mužem, který fotografii dvakrát umístil na sítě, je Jakub Svoboda, který má být správcem stránky Hranatost. Tedy platformy, která už od roku 2023 podporuje Filipa Turka a jen na Facebooku má 155 tisíc sledujících. Kromě toho je ale také členem strany Motoristé sobě a v roce 2024 za ni kandidoval do Evropksého parlamentu, loni pak kandidoval i ve sněmovních volbách. Od letošního ledna zasedá v dozorčí radě Státního fondu dopravní infrastruktury.
Svoboda fotografii doplnil textem: „Jsem na Hradčanském náměstí a bez uzardění se tady hajluje! A účastníci demonstrace tomu tleskají! Hnutí Duha, Greenpeace a další bizár spolky živené z veřejných peněz a veřejných zakázek mají skutečný hit*er problém. Je to normální? Za akcí stojí také spolek AutoMat, Klimatická koalice, Klima matky, Klima babičky, Univerzity za klima, Svoboda zvířat a další,“ uvedl na svém profilu a také zprávu následně sdílel na stránce Hranatost.
Post sdílelo více než 600 lidí a pod ním se rozpoutala debata, ve které příznivci označovali demonstranty za „fašisty“ nebo „nacisty“. Na svědectví, která napsali lidé, kteří na místě byli a uvedli, že moderátorka právě říká davu, aby se přesunul, protože přijíždí sanitka pro ženu, které se udělalo špatně, reagoval Svoboda slovy: „Ne, to není pravda, sanitka jela o cca půl hodiny později.“ Na tvrzení, že na tuto situaci existuje mnoho svědků a navíc existuje záznam, už nereagoval.
Zkušenost s nenávistí
Moderátorce následně měly začít chodit výhrůžky smrtí. Tím to ale neskončilo, o něco později přišlo dokonce trestní oznámení za propagaci neonacismu. Věc neskončila podáním vysvětlení na služebně kriminální policie v legendární Bartolomějské ulici, ale ze stolu jej shodila za další dva měsíce až státní zástupkyně.
Nyní Novomestská Remundová žaluje Svobodu kvůli tomu, že ji veřejně nařkl z neonacismu. V následujícím týdnu má proběhnout první líčení.
Pro Novomestskou Remundovou není setkání s hrubostí a urážkami, a to jen pro vyjádření vlastního názoru, první zkušeností. Letos 9. května například dorazila na pražské Staroměstské náměstí, kde se konalo shromáždění ke konci druhé světové války. Někteří účastníci měli ruské a sovětské vlajky nebo Svatojiřské stuhy.
Novomestská Remundová točila na akci video, ve kterém drží bílou růži a zmiňuje, že je vděčná sovětské armádě, že osvobodila Evropu od nacismu, ale zmínila také desetitisíce žen, které byly Rudou armádou znásilněny. „Polili mě pivem, poplivali, řvali na mě, kolikrát jsem byla znásilněná a nadávali různě…,“ popsala na sociálních sítích.
Nenechat to být
To, že byl autor falešného nařčení ochoten zajít až k podání trestního oznámení, je ale i pro ni novinkou. A je velmi dobře, že se hodlá se Svobodou z tohoto důvodu soudit. Podobné útoky na konkrétní představitele jiných názorů mohou vést nejen k dehonestaci konkrétních lidí a urážkám na internetu, ale i k fyzickému napadání.
Demokracie nestojí jen na svobodě říkat svůj názor. Stojí také na odpovědnosti za to, co o druhých veřejně tvrdíme. Jestliže lze jedinou fotografií vytrženou z kontextu označit člověka za neonacistu, rozpoutat proti němu vlnu nenávisti, pak nejde jen o spor dvou lidí. Jde o to, zda má naše veřejná debata ještě vůbec nějaké pevné hranice.
