Článek
Možná se vám to už někdy přihodilo. Přišli jste na výběrové řízení, ve kterém jste se ucházeli o svou vysněnou pozici, a první, co jste obdrželi, byla tužka a papír. Úkol byl následující: nakreslete strom, a to nejlépe jak svedete. Jediným omezením byl druh stromu, nesmělo jít o jehličnan. Pokud vás tato na první pohled trochu infantilní úloha zarazila, zřejmě jste nikdy neslyšeli o tzv. Baumtestu. Psychologické metodě, která o vás odhalí mnohé, a to včetně toho, co o sobě zřejmě netušíte ani vy sami.
Jak je na tom podezřelý?
Kromě personalistů používají tento test nejčastěji psychologové, a to včetně těch forenzních. Slouží jim jako doplňkový nástroj třeba při posuzování duševního stavu obviněných nebo podezřelých. Využití běžnými psychoterapeuty nebo třeba školními psychology je ale daleko častější. Ti posledně zmínění díky němu mohou přijít na kloub třeba náhlým školním neúspěchům nebo změnám v chování u dětí.
Autorem této metody je švýcarský psycholog Charles Koch, který ji praktikoval od roku 1949. Strom zvolil proto, že hraje důležitou roli v mytologiích po celém světě a navíc je prostorem pro různé asociace. Když malujeme strom, symbolicky vytváříme obraz toho, jak vidíme sami sebe. Tento test by měl být schopen analyzovat jednotlivé složky osobnosti, rozpoznat kognitivní poruchy a odhadnout emoční vývoj. Používá se i u dětí od šesti let, u kterých by měl zhodnotit jejich vývoj.
Jak test probíhá? Je velmi jednoduchý a rychlý. Postačí k němu obyčejná tužka a papír a testovanému nezabere více, než pět až deset minut. Jediným, již zmíněným požadavkem je vyhnout se stromům jehličnatým. Jak bude velký, v jaké části papíru se bude nacházet a zda bude mít kořeny či ovoce, nebo jestli bude obklopen dalšími detaily, je čistě na testovaném. Vyhodnocení může proběhnout okamžitě a rychle rozhodnout o osudu uchazečů o pozici krizového manažera, obchodníka či člověka, který ve své profesi bude ze všeho nejvíce potřebovat empatii. Je ale nutno poznamenat, že navzdory dlouhé době používání této metody neexistují pevná pravidla pro interpretaci testu a vždy tak zůstává prostor pro subjektivní hodnocení.
Provokatéři i hračičkové
Pokud se třeba testovaný rozhodne navzdory zadání nakreslit strom jehličnatý, může to znamenat dvojí. Buď dobře neposlouchal, což by znamenalo jistou lehkovážnost, nebo má tendenci být osobitý, provokovat a překračovat pevná pravidla. Podobně je to třeba v případě, že se rozhodl na papír domalovat různé doplňky jako jsou ptačí budky, motýli nebo houby. Jde o jistý druh nezralosti a infantility, nebo měl obrázek rychle hotový a nudil se, proto ho doplnil o další atributy? Nebo měl spíš obavu, aby jeho obrázek nepůsobil odbytým dojmem, a tak se jej snažil vylepšit? Možná to byla ale jen projev recese. Na některé podrobnosti se možná testující bude muset doptat. V zásadě je ale důležité zmínit, že pokud obrázek neobsahuje žádné bizarnosti jako je třeba motorová pila, pravděpodobně to neznamená nic negativního.
Vzhledem k četnosti zadávání tohoto testu existují mezi určité mýty o tom, jak by měl správný strom vypadat. Jedním z nich je tvrzení, že by měl mít vždy kořeny a pokud je nemá, je s daným člověkem něco v nepořádku. Ve skutečnosti kořeny rozhodně nejsou nezbytnou součástí kresby, ale pokud se na obrázku objeví, mohou například prozrazovat silnější vztah k minulosti či tradici.
Vpravo nebo vlevo?
Důležitou částí stromu je takzvané „srdce stromu“. To je část, kde se napojují větve nebo vyrůstají z kmene. Tam, kde je to zachyceno realisticky, jde o vyzrálou osobnost, která dobře zvládla přechod z dětství do dospělosti, v opačném případě může prozrazovat nezralost. Důležité je i to, jak dotyčný tlačí na tužku. Silný tah prozrazuje energičnost, rozhodnost, odolnost nebo také těžkopádnost. Slabý tah může naopak prozrazovat citlivost, jemnost, nerozhodnost nebo také slabou vůli. Zatímco pevný tah prozrazuje jistotu a rozhodnost, časté opravy naznačují nejistotu, labilitu a pro hodnotícího je důležité i to, ve které části stroma ona oprava je. Pokud se na stromě objeví nějaká poškození nebo třeba uříznutá větev, prozrazuje kresba nějaká traumata. Zatímco ta umístěná vpravo znamenají, že se s nimi dotyčný ještě nevypořádal, ta, která se objevují vlevo, dotyčný už překonal a vyrovnal se s nimi.
Svou roli hraje i umístění kresby. Tendence směřovat ji spíše vlevo prozrazuje introverzi, přemýšlivost, zaměření na minulost. Pokud ale obrázek směřuje spíš vpravo, jde spíše o extrovertního jedince vztahujícímu se k vnějšímu světu a budoucnosti. Někdy ale test dokáže prozradit i duševní chorobu. Ta se ukáže v případě, že jsou přítomny antropomorfní znaky, tedy situace, kdy je součástí kmene stromu třeba lidská tvář. Špičaté větve zase upozorní na agresivitu.
Pokud test budete chtít vyzkoušet, berte jej s rezervou. Výklad by měl patřit do rukou odborníka, který se může doptat na některé podrobnosti. V každém případě jde ale o metodu, která může mít řadu subjektivních interpretací a i v rukou psychologů bývá jen metodou doplňkovou. Pokud se stane, že taková zadání dostanete například na pohovoru, myslete na několik věcí. Mimo jiné to, že neexistuje dobrý a špatný obrázek. Přílišná stylizace by mohla znamenat, že váš test dopadne hůře, než v případě, kdy nic nepředstíráte. A také si buďte jisti, že vás nebudou hodnotit jen na základě této kresby. Mnohem důležitější je osobní rozhovor. Pravděpodobně si na vás názor již udělali a kresbou si jej pouze ověřují.
