Hlavní obsah
Lidé a společnost

Narodilo se málo dětí. Oprášíme starý Husákův recept?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Pixabay
23. 3. 18:21

Loni se narodilo nejméně dětí od roku 2004. Jak s touto informací naložit a co by na místě Petra Fialy dělal Gustáv Husák?

Článek

V Česku se loni narodilo o celých 12 tisíc dětí méně než v roce 2021 a jejich počet se tak dostal pod úroveň 100 tisíc. Na tak nízkých číslech se statistika porodnosti pohybovala naposledy mezi lety 1995 a 2004, tedy v období, kdy se s ekonomickou transformací měnilo i chování obyvatel. Sňatky i porody prvních dětí lidé tehdy o několik let odložili. Od té doby se počet miminek, které se v daném roce narodily, držel vždy kolem 110 až 120 tisíc ročně.

Co tento náhlý pokles způsobilo? Odkládají lidé rodičovství kvůli ekonomické nejistotě? Obavy z vývoje cen energií, nedostatek dostupných bytů, úroky hypoték a další ekonomičtí strašáci nepochybně mohou lidi od založení rodiny odrazovat. Svou roli může hrát i pocit, že žijeme v méně vlídném světě, než se zdálo ještě před několika málo lety, protože takřka za našimi humny propukla válka, která děsí svým rozsahem i brutalitou.

Prořídlé řady Husákových vnoučat

Možná jsme si ale jen nevšimli, že silnější ročníky žen, které samy přišly na svět v období normalizace, už většinou své potomky odrodily. Došla totiž řada na populačně slabší ročníky, které přišly na svět v polovině 90. let minulého století. Pokles je tedy přirozený a bylo možné s ním počítat, ale jak už to tak v Česku bývá, nikdo tu s populačními výkyvy nepočítá.

Už delší dobu se přitom diskutuje, zda má smysl aktivovat propopulační politiku, která zajistí, že se bude rodit více dětí, tím pádem o silnější ročníky bude postaráno i v době jejich penze. S poněkud bizarním viděním tohoto problému přišel před třemi lety Andrej Babiš, který ženám prostě doporučil, aby porodily nejpozději do 24 let. Málokterá žena si ale od státu chce nechat radit, ve kterém věku si pořídit dítě. Poslechnout podobnou radu by znamenalo rezignovat už v mladém věku na vzdělání, zahraniční zkušenosti nebo rozjezd pracovní kariéry a místo toho začít zajišťovat státu dostatek daňových poplatníků. Ve výsledku by ženy samy na daních kvůli nižší kvalifikaci vydělaly méně, odvedly státu méně na daních a nakonec by měly výrazně nižší i penzi.

Zhruba před 50 lety ale takové sociální inženýrství zafungovalo. Jaký byl tehdy kouzelný recept komunistického prezidenta Gustáva Husáka, kterému je tento úspěch připisován, byť dnešní čtyřicátníci a padesátníci se rodili i mimo období Husákova prezidentství a podobnou politiku tehdy zavedly i jiné socialistické země?

V čase se opatření měnila, nicméně tendence byla jasná - motivovat ženy, aby měly více než jedno dítě. Od konce 60. let minulého století tak neustále rostly přídavky, které zvýhodňovaly především ty rodiče, kteří měli druhé až čtvrté dítě. Od roku 1970 se ženám vyplácel mateřský příspěvek na každého potomka, a to do dvou let jejich věku. Přestože tehdejší stát podporoval provozování jeslí a školek, vyplatila se mu spíše tato podpora, protože se ukázalo, že tříleté umístění v jeslích bylo pro společnost dražší než dvanáctiletá školní docházka. Během placené mateřské dovolené ženy také v jednu dobu dostávaly 90 % své původní čisté mzdy.

O něco se zlepšila i bytová situace, a to díky masivní panelové výstavbě. Stát kromě jeslí podporoval mateřské školy, jídelny, družiny a další volnočasová zařízení. Zavedl novomanželské půjčky s velmi výhodným úrokem, kde se s prvními narozeninami každého dítěte odepsala relativně významná část dluhu. Motivující efekt možná mělo i snížení věku odchodu do důchodu pro ženy, které porodily alespoň jedno dítě. Bezdětné odcházely do penze v 57 letech, s každým dalším dítětem se pak tato hranice snížila o jeden rok, a tak pětinásobné a vícečetné matky mohly přestat pracovat už v 53 letech.

Nejen peníze a byty

Ne všechna opatření se ale soudruhům vydařila. Kupříkladu dotace na dětskou obuv a oblečení, která výrazně snižovala jejich cenu, musela být na konci 70. let zrušena. Oděv a boty určené větším dětem si totiž levně kupovali i dospělí s menšími konfekčními velikostmi a Československo se tak díky tomu stalo dokonce cílem nákupní turistiky ze zahraničí.

Některá opatření zdá se fungovala, jiná s porodností příliš hnout nedokázala. Efekt ale podle demografů prokazatelně měla. Nejen v Československu, ale v téměř celém východním bloku měla možná nejvýznamnější vliv na růst porodnosti spíše restriktivní opatření. Ta se týkala interrupcí a byla běžná ve většině východních zemí (je zajímavé, že nejliberálnější bylo tehdy Polsko). V Československu byl přístup k interrupcím omezen od roku 1973, a to zejména pro bezdětné a ženy s jedním dítětem. Toto opaření mělo okamžitý efekt a dětí začalo přibývat.

Recept pro 21. století?

Kritici tvrdí, že opatření, která vedla k nárůstu počtu tzv. Generace X neboli Husákových dětí, neměla jen pozitivní efekt. Přibližně stejný počet dětí by se zřejmě narodil i tak, ale nezpůsobil by nežádoucí populační výkyvy. Ty nám ostatně dělají potíže dodnes. Údiv nad tím, kolik míst bude třeba ve školách či školkách je českým evergreenem.

Fakt, že účinnost měly především restrikce týkající se interrupcí, svědčí o tom, že navzdory sociálnímu inženýrství komunistických vlád si i tehdy lidé chtěli o svých životech primárně rozhodovat sami. V současnosti bude tato tendence jistě ještě zesílena a jakákoliv opatření tedy není možné přeceňovat.

Možná by stačilo zaměřit se na to, po čem rodiče sami nejčastěji volají: mít možnost skloubit práci s péčí o malé děti. K tomu, aby se rodiče nebáli mít dětí více, by tedy možná stačily dvě věci: ještě větší podpora částečných úvazků a dostatek míst ve školkách.

Pokud ale sociologové i politici mluví o tom, že je třeba zajistit místa v předškolních zařízeních, aby se rodiče mohli včas vrátit do práce, je to paradox. První mateřské školy sice vznikly v 19. století při městských manufakturách, aby ženy měly kam svěřit děti, když pracují, dnes ale tuto funkci školky ze zákona nemají. Právně jsou definovány výhradně jako předškolní vzdělávací zařízení. Pokud tedy mají mít i roli, která přispěje k vyšší zaměstnanosti, bylo by vhodné nově je definovat, a to jako zařízení, které umožňuje zaměstnanost rodičů. Pokud by se pak v zákoně objevila i tato funkce, museli by se politici snažit zajistit dostatek míst ve školkách už proto, aby všichni rodiče měli rovný přístup na pracovní trh.

Použité zdroje:

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/124319/130299500.pdf?sequence=1

https://www.czso.cz/csu/czso/casove_rady

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hus%C3%A1kovy_d%C4%9Bti

A další…

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz