Článek
Ministryně Jana Černochová (ODS) je svými razantními postoji poměrně známá. Bohužel své názory někdy vyslovuje dříve, než se nad nimi vůbec zamyslí, či si alespoň částečně dostuduje kontext. Byť by jistě stačilo alespoň občas je zkonzultovat s někým ze svých poradců, kteří se v konkrétních tématech pravděpodobně orientují násobně více než ona sama.
Není to poprvé
Narážím tím na unáhlený výrok z loňského roku, kdy česká ministryně obrany chtěla vyhlašovat válku Rusku. Stalo se tak poté, kdy na území Polska dopadla raketa, o které se Černochová mylně domnívala, že byla vystřelena Rusy. Jak se záhy ukázalo, šlo nakonec o ukrajinskou střelu, která se na polské území dostala nedopatřením. Emocemi zbarvený výrok byl v takové situaci pochopitelný, nikoliv však ze strany ministryně obrany, která zastává funkci, u které je „chladná hlava“ nepsaným, ale také nezbytným profesním předpokladem.
Ještě pozoruhodnější je však nejčerstvější výrok Jany Černochové, kterého se dopustila v den 105. výročí vzniku samostatného státu. Dala v něm najevo své znechucení poslední rezolucí Valného shromáždění OSN. Ta vyzvala k humanitárnímu příměří ve válce mezi teroristickým palestinským hnutím Hamás a Izraelem. Česká republika byla jednou ze čtrnácti zemí, která ji v hlasování nepodpořila. Důvodem byl fakt, že v ní chybí odsouzení útoku Hamásu a výzva k propuštění izraelských rukojmí. Dalších 120 zemí rezoluci podpořilo a 45 zemí se zdrželo hlasování. Černochová v reakci na poměr v hlasování reagovala velmi tvrdě: „Stydím se za OSN. Dle mého názoru - nemá ČR - v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat. Vystupme.“
Vládní kolegové mají mají co žehlit
Ministryně tak v den státního svátku, který připomíná vyhlášení státní samostatnosti, zaskočila i své koaliční kolegy včetně premiéra Petra Fialy. Ti se jali její výrok mírnit v médiích i na sociálních sítích, přestože podle svých slovy mají pochopení pro rozhořčení své vládní kolegyně. Její výrok ale zároveň odmítli. „Myšlenku vystoupení z OSN je potřeba odmítnout. Tím nejhlavnějším důvodem je to, že Charta OSN má v sobě zakotvené některé klíčové principy, které pro Česko, i při jeho velikosti a pozici v mezinárodním společenství, vytváření stabilní a předvídatelný rámec, ve kterém můžeme fungovat a jsou pro nás z hlediska národního zájmu klíčové,“ řekl České televizi například ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
V tuto chvíli se nezdá, že by vládní koalice o výměně ministryně uvažovala. Nicméně, mám za to, že emoce, které tato vládní politička udrží jen málokdy na uzdě, a to ve spojení s nízkým povědomí o fungování Česka v rámci mezinárodních organizací, by důvodem k takovým úvahám být měly. Vzkaz, který tím posíláme světu, není nejlepší vizitkou. Z vnějšího pozorování se může zdát, že Česko možná skutečně vážně uvažuje o tom, že by Organizaci spojených národů opustilo. Ta přitom vyrostla těsně po válce jako koalice států bojujících proti fašismu ve druhé světové válce s cílem udržovat mezinárodní mír a rozvíjet přátelství mezi národy. Jejími členy jsou dnes téměř všechny státy svět.
Není to práce pro každého
Výrok Jany Černochové je neuvěřitelně nezodpovědný. Česko by taková situace izolovala od světové dění a od možnosti podílet se na mezinárodních otázkách. Vystoupení z OSN by znamenalo ztrátu možnosti diplomatického jednání a kompromisu v rámci mezinárodního společenství. Takové rozhodnutí by v tuto chvíli nepochybně šlo proti zájmům občanů Česka. Pokud náš stát s danou rezolucí nesouhlasí, mohl s ní prostřednictvím diplomatických zástupců vyjádřit nesouhlas a pro příští hlasování třeba hledat spojence mezi ostatními členskými státy.
Domnívám se, že na šéfa rezortu obrany bychom měli mít výrazně vyšší nároky, a to zvláště ve chvíli, kdy světové napětí roste. Kromě odbornosti v oblasti obrany by mělo jít o člověka, který disponuje určitými vlastnostmi, které u Jany Černochové postrádám. Jednou z nich je fakt, že jde o člověka s diplomatickými schopnostmi, který umí jednat s mezinárodními partnery a řešit konflikty. Měl by mít také základní bezpečnostní povědomí a chápat, jaká rizika v určitých situacích hrozí. Zároveň by měl být otevřený a přístupný informacím a schopný doplňovat si znalosti. Také by měl být schopen vyjednávat a chápat, že někdy je třeba přistoupit na kompromis. Poslední zmíněná vlastnost by ostatně měla být nezbytnou výbavou každého politika, který se prezentuje jako demokratický smýšlející.
Naopak unáhlené a emocionálně zabarvené a výroky mohou mít vážné důsledky na mezinárodní scéně a dokonce mohou i oslabit pozici naší země. Premiér Petr Fiala by měl zvážit, zda mu přítomnost jeho stranické kolegyně za takové riziko stojí, či nikoliv.
