Článek
Blíží se volby, a tak nás ze všech stran zasypávají hesla, statusy a komentáře kandidátů do sněmovny. Pro ty letošní je typické, že velmi často nejde o konstruktivní kritiku současnosti ani vizi pro budoucnost. Ti, kdo chtějí uspět si svou pozornost většinou získávají tím, že vytahují „stará dobrá“ témata s velkým emocionálním nábojem.
Starý nebo nový politik?
Ukázkovým příkladem z poslední doby je kandidát za Přísahu Jiří Janeček. Když jsem si jeho článek s názvem Kde jsme v roce 1989 udělali chybu přečetla v rubrice Předvolební aréna, kde se objevují texty, kterými politici přispívají na Médium.cz, musela jsem si ověřit několik faktů. Skutečně jde o poměrně známého komunálního politika, který kdysi působil za ODS ve funkci radního v městské části Praha 11? Opravdu jde o politika, který se v té době dostal do centra pozornosti kvůli některým kauzám? A vážně dnes tak bohorovně kritizuje někdejší politiku strany, která stála za jeho někdejším politickým vzestupem?
Ano, Jiří Janeček je dnes zjevně někým úplně jiným než dříve. Jiří Janeček působil v pražské politice a později také v dolní komoře jako člen ODS. Od té doby vystřídal spoustu dalších politických subjektů. Z ODS vystoupil v létě roku 2013, záhy po pádu Nečasovy vlády, která vzbuzovala vážné obavy, že tuto stranu definitivně „pohřbí“. Důvodem jeho odstoupení ale bylo podle jeho slov to, že „je ovládána úzkou skupinou lidí a je nereformovatelná“.
Záhy založil stranu vlastní, a to s velmi podobným názvem - Občanský konzervativní stranu (O.K. stranu) a stal se jejím předsedou. V pražských komunálních volbách ale ani on, ani jeho strana neuspěli.
Politickým krachem svého projektu se ale rozhodit nenechal. Jako dar shůry přišla pandemie covidu-19 a s ní příležitost pro mnohé lidi, kteří v tom vycítili příležitost. S nárůstem konspiračních teorií spojených s nemocí samotnou i s obavami z očkování, raketově rostla pozornost těch, kdo “ se na pandemii politicky udělali". Jiří Janeček byl jedním z nich, stal se 1. místopředsedou hnutí Chcípl PES (později Hnutí PES). To protestovalo proti protiepidemickým opatřením.
Loni pak Janeček kandidoval do Evropského parlamentu jako člen hnutí PES za krajně pravicovou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, a to na 8. místě kandidátky společného uskupení Aliance za nezávislost ČR. To ale získalo pouhou polovinu procenta voličských hlasů. Další Janečkův projekt, který zkrachoval.
A tak v letošní předvolební kampani do sněmovny opět změnil trikot. Stal se lídrem kandidátky strany Přísaha v Moravskoslezském kraji. I tentokrát se jeho strana v průzkumech několika agentur zatím drží poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu.
Recept na úspěch
„Jiří Janeček dělá, co může, aby zvrátil nepříznivá čísla. Svým potenciálním voličům přitom servíruje „dort“ připomínající ten z pohádky „O pejskovi a kočičce“. Tato roztomilá zvířátka, jak známo, naházela do svého receptu všechny možné ingredience, které doma našla. Takové, které jim krásně voněly, ale v kontextu celého receptu působili dosti nekonzistentně. Dort ale po upečení voněl tak nádherně, že přilákal cizího psa, který ho celý snědl, což se mu nakonec stalo osudným.
A že to tak funguje, ví i Jiří Janeček. Stačí když do svého receptu přidá následující - emocionálně silně zabarvené ingredience:
„v roce 1989 se to nepovedlo, zemi nám rozkradli před očima za bílého dne“
„nemáme schopné řemeslníky, ale máme tu spoustu absolventů pseudoškol“
„část lidí nepracuje a žije z dávek a vláda je na nich chce udržet“
„za inflaci a vysoké ceny energií může vláda, která navíc šidí početné (voličské) skupiny - hasiče, policisty a učitele“
„žijeme ve společnosti, kde existuje cenzura a lidé mluví jinak na veřejnosti a jinak doma. Jako za socialismu“
“ Evropská unie nás omezuje a diktuje nám, co máme dělat"
A čím ten výčet ingrediencí zakončit? Nějakou chutnou třešničkou na dortu, která nás v nejisté a proměnlivé době pěkně ukotví v české tradiční „gastronomii“. A tak Jiří Janeček dí: „Jsem 51letý pivovarník , otec čtyř dětí, křtěný a s vírou v tradiční rodinu. Za svými slovy stojím, i když současné vládě se to nelíbí. Bál jsem se když jsme stáli před kordonem policie za covidu, ale víc se bojím o budoucnost našich dětí“ .
Povolební bolebřich
Směs obviňování, xenofobie, národovectví a důrazu na naše „křesťanské hodnoty“ funguje skvěle. Většina diskutujících dává Janečkovi za pravdu. A že byl Janeček v době, o které dnes píše tak kriticky, „u toho“ nikdo neřeší. Stačí, že dnes říká to, co si myslíme nebo alespoň tak trochu tušíme. Že vlastně nenabízí žádné řešení? Nevadí, problémy se zřejmě po mnohými lidmi vytouženém debaklu současné vládní koalice vyřeší samy od sebe.
Jiří Janeček je jen jedním z mnoha populistů, kteří krátce před volbami sází na osvědčené stereotypy, sociálními sítěmi vybičovaný hněv i některé nízké pudy. Obávám se ale, že kvůli podobným populistům jako je Jiří Janeček čeká po volbách na voliče spíše pořádný bolebřich.
Dorty, do kterých „cukráři“ naházeli nejen nesourodé, ale často i zkažené suroviny, působí přinejmenším nedůvěryhodně. Za lákavou předvolební rétorikou se dost pravděpodobně skrývá pořádně toxická směs.
Další zdroje:
Ihned.cz: „Odcházím z ODS a budou mě následovat stovky dalších, říká exposlanec Jiří Janeček,“ 26.8. 2013
