Článek
V neděli v Maďarsku probíhají parlamentní volby, které rozhodnou o dalším směřování země. Zároveň ukážou, nakolik je po šestnácti letech u moci udržitelný politický model premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz – nebo zda se v zemi konečně otevírá prostor pro zásadní politickou změnu.
Maďarsko dlouhodobě čelí sporům s Evropskou unií kvůli otázkám právního státu, fungování médií i čerpání evropských fondů. V zahraniční politice je Orbánova vláda často spojována s pragmatickým až nadstandardně vstřícným postojem k Rusku a s kritickým vztahem k Evropské unii a Ukrajině. V rámci Evropské unie se Maďarsko v posledních letech stalo jakýmsi „enfant terrible“ – výrazně konfliktním, ale zároveň mocným aktérem sporů o budoucí směřování evropské politiky.
Neliberální demokracie nebo postmoderní autoritářství?
Orbán způsob vlády je označován jako „neliberální demokracie“ a stal se předmětem debat i mimo Evropu. Podle historika Timothy Snyder se Orbánův politický model stal inspirací pro část evropské pravice i některé výrazné proudy amerického konzervativního prostředí. Podobně jako další komentátoři používá Snyder nikoliv termín „neliberální demokracie“, ale „postmoderní autoritářství“. Nejde o ustálený termín, ale o snahu pojmenovat proměnu, v níž si formálně zachované demokratické instituce postupně ztrácejí svou protiváhu.
Proti vládnímu bloku stojí nečekaný vyzyvatel Péter Magyar, který byl s Fideszem dříve spojen. Ač i on používá opatrnou konzervativní rétoriku, profiluje se jako kritik současného směřování země a staví svůj program na tématech právního státu, boje s korupcí a obnovy vztahů s Evropskou unií.
Zůstává tak otázka, zda systém, který Orbán vytvořil, udrží svou dominanci i po těchto volbách, nebo zda Maďarsko čeká politický obrat. V takovém případě by nešlo jen o vnitropolitickou změnu. Výsledek by byl signálem i pro politické proudy v Evropě, které se Orbánovým stylem vlády inspirují a pracují s podobnou rétorikou.
Nenápadný posun
Orbánův model si zachovává vnější znaky demokracie: volby probíhají, parlament funguje. Zároveň však dochází k postupnému oslabování institucí, které mají zajišťovat rovnováhu moci a dlouhodobou kontrolu vlády. Nejde o náhlý a prudký zlom, ale o pomalou, nenápadnou změnu pravidel uvnitř systému. Takovou, kterou lze snadno přehlédnout a domnívat se, že se nic nezměnilo a politické směřování je výsledkem standardního demokratického procesu a vůle voličů.
V Maďarsku se tato proměna projevila mimo jiné koncentrací vlivu nad médii, úpravami volebních pravidel a kampaní ve prospěch vládní moci, oslabením nezávislosti justice, posílením kontroly nad klíčovými institucemi i podobou samotných voleb. Moc je stále více personalizovaná – soustředěná v rukou silného premiéra.
Paralely s některými dalšími evropskými zeměmi i s USA jsou zřejmé. Upozorňují na to kritici, kteří mluví o tlacích na veřejnoprávní média či o napětí mezi politickou mocí a institucemi, jež mají být nezávislé. Upozorňují také na spor o to, jak dnes funguje rovnováha moci v demokratických systémech.
Pravda, která už není sdílená
V prostředí, které Snyder a další autoři popisují jako „postmoderní“, už neexistuje jedna sdílená představa pravdy. Místo ní se střetávají soupeřící výklady reality. Politika pak do určité míry těží z této nejistoty – ztrácí se pevná hierarchie mezi fakty a interpretacemi a vedle sebe se ocitají racionální i zcela iracionální a smyšlené argumenty a tvrzení.
V takovém prostředí se snadno uchytí tvrzení, že „soudy nefungují“, „média lžou“ nebo „mezinárodní instituce diktují“. Tyto narativy se šíří především v prostředí sociálních sítí a alternativních médií, kde se autorita už neopírá o institucionální zázemí, ale výhradně o algoritmy, dosah a důvěru publika.
Právě tato roztříštěnost veřejné debaty pak zásadně proměňuje politiku: neprobíhá jen spor o programy, ale stále častěji i o samotnou podobu reality, ve které se politická rozhodnutí odehrávají.
Česká cesta za Orbánem
A nelze přehlédnout, že něčím velmi podobným procházíme i v Česku. Důvěra v média je dlouhodobě oslabovaná, současná vládní koalice plánuje nechat „vyhladovět“ veřejnoprávní média, politici bez skrupulí sdělují svou „pravdu“ svým voličům přímo přes sociální sítě - bez kontextu a bez nepříjemných otázek.
Někteří staví na alternativních - často ruských - narativech spojených s válkou na Ukrajině. A nedílnou součástí politického boje jsou i útoky na Evropskou unii, která má být „viníkem“ našich případných potíží. A pozadu nezůstáváme ani v souvislosti s útoky na nezávislost justice. Třeba když politička a předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková, která se zaštiťuje svou odborností, zpochybňuje v souvislosti s nevydáním Andreje Babiše a Tomia Okamury, právní stát.
Součástí tohoto modelu je i postupná proměna státní správy. Po volbách dochází k výměně části úřednického aparátu a posilování vlivu loajálních lidí na klíčových pozicích. Chystá se navíc nový zákon o státních úřednících, které budou hodnotit přímo ministři. Pozvolná personální proměnu, která má spíše podobu čistky než obměnu na základě odborných kritérií. I to ovlivňuje nezávislost.
A nepřehlédnutelná je i snaha oslabit občanskou společnost prostřednictvím útoku na neziskové organizace.
Všechny tyto kroky mají „orbánovské“ rysy a svádějí k domněnce, že jde o čistou inspiraci a jasný trend. Náhodou jistě není jednoznačná podpora, kterou Orbán dostal před volbami ze strany administrativy Donalda Trumpa, ale není jí ani dlouhodobá blízkost Andreje Babiše k Orbánovi a jeho vyjádření před maďarskými volbami. A není jím ani vystoupení Petra Macinky na summitu europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu v Budapešti, kde jeho velebení maďarského premiéra bylo proneseno výrazně servilním tónem.
Pokud Orbán tyto volby prohraje, přijdou jeho zdejší následovatelé nejen o silného spojence, ale zároveň dostanou silný vzkaz: tento typ politiky vám může po určitou dobu procházet, ale nic netrvá věčně.
Další zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-snazsi-vyhazovy-statnich-uredniku-prosly-prvnim-ctenim-ve-snemovne-40560189
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-ministr-cerveny-odvolal-sefa-krkonosskeho-narodniho-parku-bohnische-301135
Timothy Snyder: "Čo sa stane s Orbánov nedeľu?"; dennikn.sk ; 11.4. 2026
