Předvolební kampaň: pozdní odpoledne premiéra Fialy v Čelákovicích

Předvolební kampaň je v Česku v plném proudu. Jedním z nejúčinnějších nástrojů je prý kontaktní kampaň, a tak politici osobně vyrážejí do měst a městeček, aby se osobně setkali s občany. Do dvanáctitisícových středočeských Čelákovic vyrazil ve středu premiér Petr Fiala v doprovodu některých politiků koalice Spolu.

Na místo přijíždím vlakem směrem od Prahy. Je vedro, klimatizace nefunguje. Těsně před zastávkou Čelákovice vychází z prostoru na sezení starší muž, který nad tím lamentuje. Od kritiky Českých drah plynule přechází k odpovědnosti premiéra Fialy za tento stav i domnělý stav celé země. „Dneska k nám na náměstí přijede Fiala. Vlakem jede 300 lidí, kteří ho přijedou vypískat, říkal mi to příbuzný. Je to nejslabší vláda za posledních 70 let!“ zmiňuje a očekává reakci, nikdo na něj ale nereaguje.

Záhy z vlaku vystupuje velké množství lidí. Na čelákovické náměstí, kde se má mítink za několik desítek minut konat, ale zamíří jen malá část z nich. Zatím se tam nachází jen menší hloučky lidí, kteří se přišli na mítink podívat. Někteří si oblékli sluneční brýle v barvách Spolu, další svůj politický názor dávají najevo oblečením od politické konkurence. Například muž v kšiltovce od ANO s nápisem Silné Česko a tričkem s hláškou Sorry jako! Je jasné, že na premiéra čekají i jeho kritici.

Dozvídáme se, že se premiér zhruba o čtvrt hodiny zpozdí, protože přejezd z Říčan, kde se konal předcházející mítink se kvůli odpolední špičce komplikuje. Lidé si proto krátí čekání u stánky s klobásami zdarma. Přichází i muž z vlaku. Vytahuje dvě igelitky. „Dejte mi ještě sem do tašky, pro syna,“ dává pokyny a bere si hned několik vypečených klobás. Když je dostane, odchází směrem z náměstí pryč.

Čelákovických obyvatel a těch, kteří přicestovali z okolí, jsou na náměstí odhadem dvě stovky. S menším zpožděním premiér Fiala přichází a podává si s lidmi ruku. Někteří už během příchodu mají potřebu premiérovi vyjádřit svůj, názor, podporu nebo s ním sdílejí své trápení.

Poté se premiér na chvilku postaví na provizorní pódium, aby byl dobře vidět. Ústředním tématem jeho sdělení je, že „Teď jde o všechno“. Mluví o obraně demokracie i o bezpečnostních zárukách. Zmiňuje samozřejmě i prosperitu země a kroky vlády, které k ní měly přispět. Jeho projev je ale velmi krátký. „Nepřišel jsem, abych k vám mluvil z pódia“, zakončuje svá slova a míří mezi lidi. Většinou k němu přicházejí ti, kdo chtějí podpis v jeho knize, která je na mítinku zdarma k dispozici, mnozí se s ním fotí. Mnoho z nich mu ale hlavně chce něco sdělit.

Mezitím se na pódiu střídají další politici. Patří mezi ně zejména ministr dopravy Martin Kupka (ODS), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) a šéf poslaneckého klubu TOP09 Jan Jakob. Většina lidí ale míří k premiérovi.

Ten právě diskutuje se starší ženou. Slyší od ní především kritiku, která naznačuje, že se dnes máme mnohem hůře než dříve. Premiér se pokouší na její slova reagovat, ale žena ho nepouští ke slovu. „Vy mě ale nechcete poslouchat. Vy už máte odpověď předem, to pak není žádná diskuse,“ reaguje stále klidný premiér a přesouvá se dále. Štafetu v diskusi přebírá ministr Martin Kupka, který reaguje podobně s klidem. Žena ale nereaguje ani na jeho slova. „Řekněte mi, co jste dělal v roce 1991 a 1992?“, ptá se čím dál více rozčílená žena důchodového věku. „To vám mohu říct úplně přesně. Byl jsem v Jilemnici a studoval jsem tam na gymplu,“ odpovídá ministr a žena odchází.

Mezitím se premiérovi dostává i slov podpory. „Děkuji za to, co děláte. Mám ale velký strach z toho, co bude,“ sděluje mu mladá dívka, které se při slovech o obavách téměř rozpláče. Žena ve středním věku mu také děkuje, ale zmiňuje, že ji velmi trápí, co bude s jejími potomky. „Pro naše děti nejsou byty. Dalo by se s tím něco dělat? Bylo by možné zavést neviditelné mantinely, aby je neskupovali spekulanti,“ ptá se. Hluk ale v tu chvíli na náměstí roste, a tak jeho slova slyší zřejmě jen ona.

Dopředu k premiérovi se tlačí jeho odpůrci. Muž, který k němu přistupuje zezadu je ochrankou upozorněn, že to není dobrý způsob jak položit Fialovi otázku. „Zkuste do zepředu, tady to nejde,“ upozorňují muže. Ten si však nedá říct a nakonec se k němu protlačí. „Mám jen jednu otázku. Vzkvétá naše země nebo nevzkvétá?“ ptá se. „Vzkvétá,“ odpovídá očekávatelně premiér. „Tak já si myslím, že nevzkvétá,“ reaguje muž. „Rozumím vám, ale je třeba rozlišovat názor od faktů. A fakta mluví jasně,“ reaguje premiér a vypočítává čísla vztahující se k ekonomickému růstu. Muž dále reaguje ale lidé na něj pokřikují, aby odešel. Když se jeden z příznivců pokusí kritika tahat za batoh, aby odešel a dal prostor pro další dotaz, je zastaven ochrankou, která brzdí potenciální konflikty. Kritik ale stejně po chvilce mávne rukou a odchází.

Také další muž si to zjevně na mítink přišel s premiérem vyřídit. Premiér ho nepřesvědčil, ten se ale se svou pověstnou slušností snaží vysvětlovat souvislosti. Hněv v muži ale zesiluje a dochází i na vulgarity. „Neurážejte mne!“ reaguje Fiala. „Vás ani urazit nejde,“ kontruje muž. „No, to byste se divil,“ reaguje pohotově premiér. „Ty vaše falešné úsměvy!“ říká směrem k premiérovi i hostesce, která usiluje o to, aby se k premiérovu stolku dostali postupně všichni. „Neurážejte aspoň tyto mladé lidi, mne můžete, ale mladé lidi nechte na pokoji,“ důrazně žádá premiér. „Jaké mladé lidi? Vždyť je placená!“ nedá se muž a vzdaluje se, a tak už zřejmě neslyší, že jde o dobrovolnici.

Proběhne ještě několik kritických komentářů, ale pak už zůstává prostor hlavně pro příznivce. „Musím vám vyseknout pochvalu, jak jste štíhlý. To se u politiků moc nevidí,“ dochází i na osobnější vyjádření. „To víte, musím se držet,“ směje se premiér.

Překvapivé je, že přichází mnoho mladých lidí, zejména skupinka mladších mužů. Někteří z nich zmiňují, že ještě nemají volební právo, ale příště už ho volit budou. „Kdo podle vás vyhraje mistrovský titul ve fotbale?“ zajímá trojici mladíků. Všichni se ale chtějí s premiérem především vyfotit. Několik mladých mužů s ním odchází dokonce do fotokoutku. Premiéra zajímá, zda budou volit Spolu. „Ještě nemůžete, tak každý získejte alespoň jednoho plnoletého kamaráda, který už může,“ žádá. Mladíci mezitím postují své „úlovky“ na sociální sítě.

Na víc není čas. Nedaleko náměstí je přistaven historický autobus Škoda RTO, se kterým kampaně objíždí ministr Kupka. Všichni jsou pozváni na projížďku s politiky do Brandýsa nad Labem, kde se večer koná debata s premiérem. „Kdo se jí nebude chtít zúčastnit, může se hned vrátit na čelákovické náměstí,“ láká Kupka. Autobus se záhy plní.

Kupka ještě zmiňuje vlastní dopravní témata, která přímo souvisí s lokálními problémy. Zmiňuje, že obyvatelé Čelákovic, kteří většinou pracují v Praze budou moci cestovat do metropole rychleji, protože v září se otevírá zbrusu nová trať mezi Čelákovicemi a Mstěticemi.

Mítink končí, stánky se balí a plný autobus míří na „další štaci“. Premiér i další politici se přesouvají do Brandýsa nad Labem, kde je čeká večerní debata. Na čelákovickém náměstí mezitím zůstávají dojmy ze setkání – od ostré kritiky po vřelé poděkování, od hádek po společné fotografie.

Kousek od nádraží na sebe upoutává pozornost billboard koalice Stačilo! „Středočeská koalice STAN a SPOLU nám připravují dáreček… Zdražování veřejné dopravy až o 30 %. Stačilo!“ hlásá nápis v národních barvách.

Jakou podobu politického marketingu si voliči zapamatují víc – osobní setkání na náměstí, nebo úderný slogan u trati?