Článek
V naší společnosti jsme zvyklí chápat nepořádnost jako poměrně vážný nedostatek. Tento rys si někdy dokonce stále spojujeme s charakterovou vadou. Pokud někdo neuklízí nebo doma nezachovává přiměřený pořádek, bývá chápán jako člověk líný, nedbalý nebo dokonce rozmazlený.
Pokud se to navíc týká ženy, jsme ještě podstatně přísnější. To pochopitelně souvisí s genderovými rolemi, které jim naše společnost připisuje. Dívka či žena, která si nedokáže ve svých věcech udržet pořádek, bývá vnímána jako méněcenná a nevhodná pro partnerství. Žena se sklony k chaosu ve svých věcech by zkrátka měla potenciálního partnera rovnou odradit. Tak to alespoň bývá u části společnosti, která hodnotu člověka odvozuje od určitých schopností a dovedností, kterými má podle nich disponovat, a to bez ohledu na to, s jakými dispozicemi se narodil.
Stud a pocit selhání
Lidé, které tento nevítaný rys provází většinou už od dětství, zažívají často pocit hanby, protože často čelí tvrdé kritice zostuzování. Jejich snaha změnit se často vychází naprázdno, protože jejich mozek funguje jinak. To vede k pocitům selhání, frustrace a méněcennosti. Někdy u nich dokonce propukají deprese a úzkosti.
Řeč je o lidech, kteří trpí ADHD nebo ADD (porucha pozornosti bez hyperaktivity). Neschopnost udržet pořádek u nich bývá přítomna už v dětství: Mezi zajímavé projevy patří například nepořádnost (dítě neustále něco ztrácí a zapomíná a ve svých věcech mívá chaos). Dnes už víme, že ADHD velmi často pokračuje i v dospělosti, byť obvykle mizí na první pohled patrná hyperaktivita. Některé další rysy ovšem velmi často zůstávají i v dospělém věku. „…zapomíná na domluvené schůzky nebo na ně přichází pozdě, zadané úkoly odkládá nebo zapomíná, je pro něj obtížné udržet si ve věcech i životě pořádek, rád se vrhá do nových věcí a často se mu jich pak nakupí tolik, že nestíhá,“ praví se v odborné příručce pro dospělé s ADHD.
Spousta odboček
Je třeba zmínit, že přestože nepořádnost a problémy s organizací bývají jedním z typických příznaků ADHD, neplatí to stoprocentně. Jsou i jedinci, kteří tento problém nemají nebo si naopak - třeba s odbornou pomocí - dokázali vytvořit kompenzační mechanismy, které jim tento problém pomohly minimalizovat. Ti ostatní ovšem mívají celoživotní problémy s ukládáním věcí na správná místa a obtížně se orientují v časovém plánování.
„Jednou za čas se vždy rozhodnu se svou nepořádnosti skoncovat. Pustím se do úklidu, ale během něj mne začnou rozptylovat další věci. Chci uklidit kuchyň, ale cestou pro čisticí prostředky si v koupelně všimnu, že by bylo potřeba zbavit spáry mezi kachličkami vodního kamene. Při odchodu z koupelny si všimnu usušeného prádla a proto jej odnesu do skříně, kterou z nějakého důvodu začnu přerovnávat. Do kuchyně se toho dne už nevrátím. Závěr bývá vždy podobný - uklízela jsem šest hodin v kuse, jsem vyčerpaná, ale akutní nepořádek je ještě horší než na začátku,“ popisuje své pocity sedmadvacetiletá Veronika, která uvažuje o tom, že si navzdory napnutému rozpočtu najme paní na uklízení.
Šestatřicetiletá matka dvou dětí Klára má takovou pomocnici už několik let. Ze začátku uklízela spolu s ní a učila se hledat vhodná místa pro věci, které sama používá. „Doporučila mi to má psycholožka, která sama trpí ADHD a tato strategie se jí osvědčila. Myslím, že díky tomu mnoho věcí se mi daří udržovat alespoň částečný řád ve věcech, což je s malými dětmi nutnost, jinak by mi vše přerostlo přes hlavu.“
Jinak fungující mozek
Co se vlastně v mozku lidí s neurovývojovou poruchou zvanou ADHD děje? Potíže zapříčiňují odchylky ve vývoji centrální nervové soustavy a nedostatek neurotranstmiteru dopaminu. Tento stav ovlivňuje pozornost a regulační funkce. Nedostatečná regulace a filtrování podnětů pak může vést k potížím s organizací a udržováním pořádku.
Pro blízké lidí, kteří tyto potíže mají, je důležité si uvědomit, že nepořádnost způsobená touto neurovývojovou odchylkou v žádném případě není způsobena leností nebo nedbalostí. Obviňování a zahanbování je v takovém případě nežádoucí, protože dotyčného nemotivuje, ale sráží k zemi a pocitům selhání.
Lidé s ADHD mohou v případě, že najdou vhodného terapeuta své potíže zmírnit (byť ADHD zcela vyléčit nelze). Vhodným způsobem je nepochybně nalézt člověka, který jim pomůže organizovat vlastní věci a naučí je hledat pro ně vhodné a trvalé místo. Může to být paní na uklízení, v zahraničí pak existují kouči uklízení, kteří dokáží pracovat přímo s lidmi s ADHD. Pokud se rozhodnou pro psychoterapii, pak dobrých výsledků dosahuje behaviorálně-kognitivní terapie (BKT), která v současnosti patří k vůbec nejúspěšnějším metodám léčby různých psychických stavů.
