Článek
Dnes je to přesně rok od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Čtrnáct lidí tehdy přišlo o život a dalších dvacet pět bylo zraněno. Mnozí se dodnes nezotavili, ať už fyzicky, nebo psychicky. Ani rány blízkých studentů a pedagogů, kteří před rokem na půdě školy zemřeli, se za tento čas nezahojily. Někteří pozůstalí v rozhovorech přiznávají, že se před letošními Vánocemi cítí hůře než loni.
Hojivý proces
Masová vražda na pražské fakultě tehdy hluboce zasáhla celou společnost. Otřásla i těmi, kteří k místu nebo obětem neměli žádný osobní vztah. Emoce, které jsme cítili před loňskými Vánocemi, se nyní znovu probouzejí.
Každý se s traumatem vyrovnává jinak. Pro některé je klíčové pochopit příčiny činu, najít odpovědi na otázky, které zůstávají po podobných událostech viset ve vzduchu. Bohužel, zdá se, že pozůstalí, stejně jako veřejnost, nedostali za celý rok, který od tragédie uplynul, dostatek informací, aby mohli událostem lépe porozumět.
Už v lednu jsem psala, že rozhodnutí českých médií téměř o vrahovi neinformovat, nepovažuji za rozumné. Neexistoval tehdy žádný kodex, kterým by se novináři při informování o podobných tragédiích řídili. Po 21. prosinci loňského roku převládl názor, že o střelci by se nemělo mluvit vůbec. Jeho jméno ani osobnost neměly být v médiích vůbec zmiňovány.
Strach z nápodoby byl obrovský. Inspirovali jsme se zahraničními doporučeními, zejména z USA, která velela jakémukoli zveřejňování informací o pachateli se vyhnout. Přitom v Norsku, kde k podobné události došlo v roce 2011, zvolili jiný přístup. Jméno vraha vraha Breivika i jeho motivy jsou známy a hojně se o nich v médiích diskutovalo. Česká média přitom mohla zvolit vyváženější přístup a ve spolupráci s odborníky se střelcem a jeho motivy zabývat, aniž by přitom riskovala, že někoho nechtěně inspiruje k nápodobě.
Potřeba porozumět
Tato rozhodnutí způsobila, že důležitá část příběhu stále chybí. Vyhýbání se zmínkám o pachateli může být v rozporu s potřebou mnohých lidí porozumět situaci a moci se tak vyrovnat s tragédií. Měli bychom se dozvědět, co onoho člověka dovedlo k takovému činu, jaké byly jeho myšlenky, které mohl sdílet s jinými a co ho vlastně takovým způsobem radikalizovalo.
Je jasné, že pro mnoho lidí je nezbytné pochopit příčiny činu, aby se mohl v nepochopitelné události alespoň trochu zorientovat. Tento přístup není důležitý jen pro uzdravení jednotlivců, ale i pro prevenci budoucích tragédií.
Už začátkem roku zaznívaly odborné názory, který postoj médií i kriminalistů mlčet, zpochybňovaly. Psychoterapeut Pavel Duba už před rokem v rozhovoru pro DVTV uvedl: „Jsem nesvůj, když slyším ve veřejném prostoru, že o pachateli nesmíme mluvit, že je to tabu. Musím říct, že tomu vůbec nerozumím. To, co lidem pomáhá, je o tom mluvit, pojmenovat to, říct ´to je zlo´ a pustit to ze sebe ven.“
Podobně se vyjádřil i jeho kolega Tibor Brečka, který během lednové akce Pootevření fakulty České televizi řekl: „Pro člověka je důležité nějakým způsobem se vyrovnat s pachatelem a také porozumět tomu, co se vlastně stalo.“
Hledání odpovědí
Pozůstalí obětí mají na tento proces právo. Jenže dosud se téměř nic nedozvěděli. Někteří z nich se proto rozhodli jednat sami. Příkladem je Lenka Šimůnková, která přišla o svou jedinou dceru. Aby našla alespoň částečné odpovědi na své otázky, rozhodla se kontaktovat rodinu střelce. Opakovaně se setkala s jeho matkou a sestrou. I když zveřejněné informace o obsahu jejich setkání nejsou, můžeme si představit, že pro paní Šimůnkovou mohly být tyto rozhovory nesmírně důležité.
Začátkem roku jsem doufala, že se během následujících měsíců dozvíme více o příčinách tohoto hrůzného činu i o pachateli samotném. Věřila jsem, že nám to pomůže lépe pochopit, co tragédii předcházelo, a umožní nám vyjít z této situace silnější a poučenější. Na konci tohoto roku však musím konstatovat, že jsme se o mnoho více než před rokem nedozvěděli. I po roce si myslím, že abychom mohli předcházet podobným tragédiím a účinně jim zabránit, potřebujeme dostat více informací.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-pozustali-rodice-po-studentech-z-filozoficke-fakulty-rok-truchleni-nestaci-266743
DVTV: „Mluvit o pachateli střelby nemá být tabu. Jasné pojmenování zla pomáhá jít od traumatu dál, říká Pavel Duba“
DeníkN: „Ukázat hrdiny, soucítit s oběťmi, mlčet o vrahovi. Komunikace má být stejná jako u terorismu, říká expertka,“ 22. prosince 2023
https://www.heroine.cz/spolecnost/je-spousta-deti-ktere-mely-spatne-detstvi-terorista-se-z-nich-ale-nestane-rika-expert-na-breivika
