Článek
Jazyk dnešních teenagerů se nám občas může zdát nesrozumitelný. Pronikají do něj anglicismy, názvy nových technologií nebo výrazy spojené s novými zájmy, které v době předchozích generací neexistovaly. Víte, co znamená třeba „zapejkat“, „crushovat“ nebo kdo jsou "pallahoes"? Že ne? Tak to byste si svůj slovník měli o tyto neologismy obohatit. Alespoň pasivně, protože jinak budete totálně „out“.
Neologismy tu byly vždy
To, že se naše řeč proměňuje a vyvíjí, není nic nového. Jazyk není statický, je to živý organismus. Kopíruje dynamiku společnosti, ve které žijeme. Vyvíjí se a adaptuje se tak, aby kopíroval společenské, kulturní a technologické změny. Takovým novotvarem, který reflektoval nové technologie, byla kdysi dávno kupříkladu paroloď, teprve později se z ní vyvinul ještě novější výraz parník. Podobně tak to probíhalo u výrazů jako helikoptéra či aeroplán, které lidé postupně začali nazývat vrtulníkem či letadlem. Na svou dobu to byl jistě velký posun a ne každému byly ony názvy hned srozumitelné. Podobně jako dnes.
Slovník mladých lidí se ale rozšiřuje i o výrazy slangové. Především takové, které jim pomáhají identifikovat se s určitou sociální nebo věkovou skupinu. Jeho cílem je skutečně odlišit se od starší generace a vyjádřit tak svou identitu. Kdysi mohlo být takovým vyjádřením třeba oslovení kamaráda titulem „vole“, dnes se teenageři (včetně dívek) oslovují spíše slovem „kámo“. Pro starší generace, rodičů a učitelů může být takový jazyk zcela nesrozumitelný. Není divu, i to je jednou z jeho funkcí.
Frikulín je trapný
Co se týče slov, která do našeho slovníku přibyla v novém tisíciletí, jde kupříkladu o neologismy typu „selfie“, „hashtag“ nebo „streamovat“. Ta už vesměs zdomácněla a stala se takřka všeobecně srozumitelnými. Dnešní mladá generace je považuje za běžnou součást jazyka a jako neologismy je nejspíš už ani nevnímá. Někdy dokonce může slova, která nedávno vznikla, vnímat jako zastaralá. To se stalo třeba výrazu „frikulín“. Jde o výraz pro někoho, kdo je free, cool a zároveň in. Teenagerům ale dnes už připadá nejen nemoderní, ale i trapné.
Víte, co znamená, když vám dnes někdo řekne, že „dneska bude ve škole flexit, protože si pořídil nové oblečení“? Výraz „flexit“ znamená dělat na někoho dojem nebo také machrovat, a to nejčastěji v novém oblečení. V některých regionech ale prý toto označení znamená nic nedělat, nebo se dokonce flákat. A víte, co znamená, když je někdo „hypebeast“ ? Jde o člověka, který má rád nejmodernější oblečení a obvykle na sobě nosí ty nejdražší a nejčerstvější kousky.
Když někdo nosí „merch“, znamená to, že si pořídil oblečení nebo módní doplňky s vlastními potisky, které napřímo prodávají svým fanouškům kupříkladu influenceři či youtubeři (což jsou mimochodem také neologismy, které do češtiny začaly pronikat teprve nedávno).
Co byste si pomysleli, kdyby vám někdo řekl: „Tobě to dneska ale sluší! Kappa“? Co to slůvko na konci znamená? Jednoduše vyjadřuje ironii, sarkasmus, nebo dokonce trolling. Znamená tedy, že dnešní outfit se vám právě nepovedl. Výraz „Kappa“ neodkazuje k písmenu řecké abecedy, ale jde o emotikon, který pochází z Twitche, což je internetová televize, která streamuje přenosy z her. Výraz se pak váže k japonské mytologii, kde Kappa láká své oběti do jezera, do kterého je stáhne. I takto neotřelým způsobem se do jazyka mladých dostávají zbrusu nové výrazy a vazby.
Pallahoes, fufu a házet máslo
„Byly tam zase Pallahoes,“ je věta, které budou asi rozumět jen pražští a středočeští teenageři. Pallahoes jsou totiž dívky, které „loví“ chlapce v pražském obchodním centrum Palladium. Kluci zase o holky mohou usilovat o přízeň pomocí flex levelu. To znamená, že se je snaží získat právě tím, co mají na sobě, tedy módními a drahými značkami. Pokud by to ale zkoušel značkami okopírovanými, mohli byste říci, že má na sobě „fufu“, což je výraz pro tzv. fake značky.
Regionální charakter má i výraz pro chození za školu. Zatímco v Praze a středních Čechách v takovém případě „zatahujete“, na západě Čech „zapejkáte“, na Vysočině „hákujete“, na severu Moravy jdete „bulat“ a na jižní Moravě „zamáslujete“ nebo „hážete máslo.“
Když o někom mladí lidé řeknou, že je „legit“ bývá to pozitivní hodnocení. Konkrétně to znamená, že dotyčný je originální. Takového člověka pak můžete „crushovat“, což znamená, že se vám líbí a obdivujete ho. „Ona ho crushuje“ také může znamenat, že se jí dotyčný líbí natolik, že přehlíží jeho chyby, v podstatě to je vazba, kterou lze vyjádřit rčením „láska je slepá“. Pokud o někoho nebo něco bude usilovat, co vám síly stačí, můžete použít slovo „trajhardovat“.
Jazyk je živý tvor
Pokud se vám někdo naopak nelíbí, můžete ho „zdissit“. Znamená to někoho urazit nebo také hejtovat, což je další výraz, který před časem do češtiny pronikl z angličtiny a stal se postupně všeobecně známým. Na toho, koho příliš nemusíte, může „beefovat“, což znamená nadávat či stěžovat si, případně použít „rekty“, což je něco jako „stěr“, tedy podstatné jméno od slovesa „setřít někoho“.
A jaké další výrazy používají teenageři nejčastěji? Často zaslechnete, že potkali nějakého „random týpka“. Znamená to, že se s někým setkali a seznámili náhodně, nebo minuli náhodného, neznámého člověka. Dalším častým výrazem jsou slova složená z anglického zombie. „Zombajk“ je letité, staré kolo, ale mladí lidé tak mohou označovat i své nebo naopak cizí dopravní prostředky. Kdyby si svá kola nebo třeba koloběžky chtěli vyměnit, použili by nejspíše výraz „čejndžnout“. A kdyby chtěli jen odpočívat nebo se věnovat zcela neužitečné činnosti, patrně by se rozhodli „chillovat“ nebo „felit“.
Čeština dnešních mladých se zdá být poměrně pestrým jazykem. My starší máme někdy tendenci nový jazyk odsuzovat jako „chybný“ nebo „nesprávný.“ Jak už ale bylo řečeno, jazyk je živý tvor, který se vyvíjí, a jeho různé varianty a formy mají své místo v komunikaci a kultuře, proto je mnohem přínosnější, když se s tímto jazykem seznámíme.
Už jste se s některými z těchto výrazů setkali? Nebo znáte některé další, které jsem zde nezmínila? Podělte se o ně, prosím, v diskusi.
Zdroje: Mašková D.: Český jazyk. Přehled středoškolského učiva, Praha 2006
Sociální sítě
