Článek
Setkání novinářů a politiků nejsou na filmovém festivalu v Karlových Varech ničím neobvyklým. Tentokrát ale jedno „společné selfie“ vyvolalo debatu o tom, jaké hranice by měl novinář ve vztahu k politikům dodržovat.
Selfie kvůli rozhovoru
Ono „selfie“ zveřejnil na sociálních sítích ministr kultury Oto Klempíř (AUTO) a je na něm s jedním z nejúspěšnějších českých podcasterů Čestmírem Strakatým. Fotografii navíc doplnil textem „Po delší době opět s mým oblíbeným podcasterem a to ve Varech. Díky za fajn pokec, Čestmíre!“
Ministr Klempíř, který je v souvislosti se zákonem, který mění financování veřejnoprávních médií a tím velmi pravděpodobně ukončí i jejich nezávislost, v nemilosti lidí, pro které je toto téma důležité. Tato skupina se zároveň často protíná s částí veřejnosti, která žije kulturou. Není proto divu, že byl před několika dny vypískán na folklórním festivalu ve Strážnici a následně váhal s příjezdem do festivalových Karlových Varů. Slavných lidí, ochotných udělat si s ním selfie by tam asi mnoho nenašel (byť „ulovil“ fotografii s americkým hercem Dustinem Hoffmanem).
Takovou ochotu neprojevil podle všeho ani Čestmír Strakatý, nicméně selfie přesto vzniklo. Podle Strakatého vzniklo jako snímek během videohovoru, kdy se oba muži domlouvali s tiskovou mluvčí ministra na rozhovoru pro jeho podcast. Ta podle Strakatého dlouhodobě nekomunikovala, není proto divu, že podcaster využil příležitost a pokusil se s ministrem domluvit „napřímo“. To později potvrdil i Klempíř, který se Strakatému za foto s doprovodným textem dokonce omluvil.
Servilní a nekonfrontační
Vzhledem k tomu, že Klempíř se rozhovorům a veřejným vyjádřením vyhýbá, není divu, že na tom Strakatému skutečně záleželo. Mít exkluzivní vyjádření je cílem každého novináře. Samotná fotografie však sama o sobě mnoho nevypovídá o tom, jaký je vztah mezi oběma muži nebo jak bude plánovaný rozhovor veden.
Nicméně právě taková kritika se následně na sociálních sítích objevila. Autoři komentářů mluví především o tom, že Strakatý si zachovává navenek až příliš velkou „neutralitu“. Chová vůči svým hostům servilně, a to i během rozhovorů, které jsou prý málo konfrontační.
„Vysmáté selfie s bývalým agentem StB, který za úplatu udával své přátele a dnes likviduje veřejnoprávní média, je úplně to samé. Hlavně nemít názor a usmívat se,“ napsal například nejhlasitější z kritiků společné fotografie Petr Ludwig. A k jeho tvrdým soudům se přidaly stovky dalších komentujících na sítích.
Odsouzení se přitom týká jak jedné fotografie, tak i faktu, že Strakatý údajně neumí nebo nechce vést konfrontační rozhovory. Příkladem prý je, že si i během pandemie covidu-19 zval respondenty jako byla například Soňa Peková nebo Jan Hnízdil a přitom je dostatečně nekonfrontoval s fakty. Od Ludwiga v této souvislosti dokonce dostal označení „kývač“.
Nedostatečný odstup?
Taková kritika může být do určité míry oprávněná. Ne každý je na „konfrontační“ vedení rozhovorů stavěný, ne každý formát může fungovat jen na nich. Právě proto tu máme veřejnoprávní média s širokou paletou pořadů a proto je důležité jejich nezávislost hájit. Jeden podcaster nemůže obsáhnout všechny žánry.
Společná fotografie s politikem sama o sobě není důkazem ztráty odstupu. K novinářské práci patří komunikace s politiky napříč spektrem, a ty se přirozeně odehrávají i v neformálních situacích, které jsou na veřejných akcích běžné. Pokud má debata o novinářské nezávislosti pokračovat a má mít skutečný smyl, měla by být mnohem hlubší a podloženější a neměla by být založena především na domněnkách spojených s jedním snímkem z festivalu.
