Článek
Současného předsedu Sněmovny pobouřil fakt, že v sobotu se na Karlově mostě na pár chvil objevila ukrajinská vlajka. Lidé tam státní symbol na chvíli rozvinuli při příležitosti Dne jednoty. Šlo o akci, kterou organizovalo ukrajinské velvyslanectví.
Velvyslanec Vasyl Zvaryč během akce poděkoval Čechům za solidaritu a vyzdvihl sbírku na generátory pro momentálně mrznoucí lidi na Ukrajině. Uvedl, že ze strany českého národa cítí velkou podporu a je za ni vděčný, řekl velvyslanec. Na konto sbírky zatím přišlo více než 110 milionů korun.
Tady nejsme na Ukrajině
Podle Okamury šlo o provokaci a nedostatek respektu k hostitelské zemi a jejím symbolům. „Tady nejsme na Ukrajině,“ řekl doslova. A své vyjádření doplnil varováním - vládní koalice prý připravuje nový zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců v Česku včetně právě Ukrajinců. Jaký vliv bude mít na budoucí možnost pořádat podobné akce, nedoplnil.
Pojďme se podívat čistě na Okamurovu argumentaci, která samozřejmě míří především na jeho vlastní voliče. Tedy na část veřejnosti, kterou pomoc napadené zemi dlouhodobě dráždí a vadí jim i přítomnost válečných uprchlíků v naší zemi. Jejich odpor vůči Ukrajincům je silně emocionálně zabarvenou záležitostí a protiargumentace fakty, které se týkají například ekonomického přínosu pro naši zemi, opakovaně selhává.
A tak se rozvinutí státního symbolu na české historické památce stalo pro Okamurou skvělým „palivem“, které mu pomáhá vybudit ve svých příznivcích další úroveň hněvu. Založenou mimo jiné na obavě, že by si Ukrajinci mohli začít „přivlastňovat“ české symboly a přepisovat jejich význam.
Karlův most: v cestovním byznyse prodává
Jako dlouholetý majitel cestovní agentury, která do Česka přiváží cizince, by ale Okamura o této památce a jejím významu mohl vědět více. Nejde jen o symbol Prahy, ale také střední Evropy, Evropy obecně, křesťanské kultury, ale také symbol kosmopolitní.
Místo, které například asijští turisté využívají k pořízení svatebních fotografií, jelikož jej vnímají jako jedno z nejromantičtějších na světě. Zároveň je to spolu s dalšími památkami místo pro ně důvěrně známé, neboť se stalo součástí jejich vlastní popkultury, zejména v oblasti televizní tvorby.
Po Karlově mostě se po většinu roku procházejí především turisté ze vzdálených zemí i kontinentů. Když chce Česko do země přilákat více zahraničních turistů, prezentuje ji především obrázky Karlova mostu. Ti jej pak vnímají jako součást evropské historie a návštěvu Prahy obvykle spojují s návštěvou dalších evropských měst a památek.
Naše evropská identita
A Karlův most připomíná nejen jim, ale i nám, kam kulturně a historicky patříme. Sám Karel IV., který Karlův most nechal ve 14. století vystavět, nebyl jen českým vládcem. Vyrůstal ve Francii, byl římským císařem a rozhodně ve své době uvažoval evropsky, ne etnicky. Ostatně moderní národy se začaly formovat až v 19. století.
Karlův most je tedy součástí naší evropské a středoevropské identity. V minulosti se tu prolínala česká, německá, latinská i říšská kultura. Je to důkaz, že máme společné kulturní kořeny se zbytkem Evropy – kořeny, které sahají k latinskému křesťanství, římskému právu, univerzitní vzdělanosti a obchodní otevřenosti.
A ani čtyřicet let v sovětské sféře vlivu tuto historii nemohlo zrušit. Proto dnes stavíme na právním státu, ochraně individuální svobody a suverenitě jednotlivých zemí – hodnotách, které dlouhodobě ignoruje Rusko, zatímco Ukrajina se k nim přirozeně hlásí.
Přítomnost vlajky napadené země není provokace ani snaha „přepsat“ význam symbolů. Je to potvrzení, že patříme do Evropy – a že hodnoty jsou silnější než hranice.
Další zdroje:
Kavka František: Karel IV. Historie života velkého vladaře; Praha 2016
