Článek
Dvanáctiletý chlapec a jeho čtrnáctiletá sestra si hráli v parku u hlavního nádraží v polské Bydhošti. Mluvili ukrajinsky. To stačilo 46leté ženě a jejímu společníkovi k tomu, aby k nim přišla a začala je napadat. Chlapci zkroutila ruku a následně mu přímo do tváře házela úlomky z dronu, který předtím zničila. Mladší z dětí utrpělo fyzické zranění, obě zažily silný emoční šok.
Případ z poloviny letošního srpna je jedním z mnoha, které se v poslední době u našeho severního souseda staly. Jiný muž v červenci v autobuse v Bielsko-Białé hrubě urážel dvě ukrajinské dívky ve věku 12 a 13 let. Napadal je kvůli jejich národnosti, dotýkal se jich a mimo jiné jim říkal, aby se vrátily na Ukrajinu. Policie ho následně zadržela; ukázalo se, že jde o 54letého zaměstnance místního dopravního podniku, který byl v době incidentu na nemocenské.
Ve Wrocławi tři Poláci brutálně zbili ukrajinský pár přímo na ulici. Muže srazili na zem a kopali ho do hlavy, ženu udeřili pěstí do obličeje. Ve Gdyni nedávno polský senior ve věku 76 let udeřil do hlavy holí 40letou Ukrajinku a následně z místa utekl.
A přibývá také nenávistných slovních útoků. Na konci července byl zadržen muž, který na sociálních sítích vyzýval k vraždě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Odchází kvůli násilí?
V Polsku zřetelně roste počet útoků na Ukrajince. Polsko přitom po začátku ruské invaze přijalo největší počet ukrajinských uprchlíků v Evropě – v jednu chvíli jich v zemi pobývaly až zhruba dva miliony. Počet uprchlíků s dočasnou ochranou ale klesl na současných 961 tisíc.
Podle sociologa Oleksije Antipoviče odchodů ze země přibývá v souvislosti s negativními výroky polských politiků i aktivity Ruska v informační válce. Hrozí, že část ukrajinských uprchlíků by kvůli tomu mohla začít zemi opouštět. Web visitukraine.today uvádí, že v červnu se počet Ukrajinců s dočasnou ochranou v Polsku snížil o 6 355 osob, nejvíce ze všech zemí EU. Ve stejnou dobu kupříkladu v Česku přibylo 3835 Ukrajinců s dočasnou ochranou.
Vliv na to může mít právě rostoucí počet útoků. Jen v prvním pololetí tohoto roku bylo nahlášeno 180 případů, což je o 30 % více než loni. Ne vždy šlo o fyzické útoky, ty ve skutečnosti tvoří menšinu. Nicméně i jejich počet roste rychlým tempem: zatímco v roce 2024 byl nahlášen jeden, v roce 2025 jich bylo sedm a za letošní první pololetí jich bylo už třináct.
Kdo za to může?
Zatímco se polští politici hádají o tom, kdo za rostoucí nenávist k Ukrajincům může, Rusko zesiluje informační útoky. „Rusko obratně využívá jakékoliv záminky a mnoho z nich samo vytváří… situace je pro Ruskou federaci výhodná a využívá projevů nespokojenosti s Ukrajinci,“ popsal sociolog Antipovič pro tiskovou agenturu Unian a doplňuje, že Rusko ve svých kampaních nejen cílí na pobyt uprchlíků v Polsku, ale také na finanční podporu Ukrajiny ze strany evropských zemí.
A jaké další narativy se objevují zejména na sociálních sítích a ruská propaganda je zesiluje? Například tvrzení, že neoprávněně čerpají sociální dávky, zatěžují polský rozpočet, zvyšují kriminalitu, představují bezpečnostní hrozbu nebo „ukrajinizují“ Polsko. Objevují se také výzvy k jejich deportaci. Podobné narativy známe i z Česka.
Už v roce 2022 polská vláda odhalila ruskou dezinformační kampaň, která tvrdila, že přijetím ukrajinských uprchlíků se Polsko vystavuje ekonomické krizi, bezpečnostním rizikům a velkým sociálním problémům. Ve stejnou dobu polské úřady popsaly konkrétní případ ruské informační operace. Ve Varšavě došlo k vraždě a na sociálních sítích se pak šířily nepravdivé zprávy, že pachatelem byl Ukrajinec a tvrzení, že Ukrajinci jsou zodpovědní za většinu kriminality v Polsku.
Spor s prezidentem Zelenským
Jenže v poslední době ruské informační útoky výrazně zintenzivnily. Využívá k tomu hlavně konflikt mezi Varšavou a Kyjevem ohledně masakrů ve Volyni za druhé světové války.
Spor se vyostřil poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj pojmenoval armádní jednotku po ukrajinských povstalcích spojených s masakry na Volyni. Polský konzervativně nacionalistický prezident Karol Nawrocki proto oznámil odejmutí nejvyššího polského státního vyznamenání Zelenskému.
Červnový spor vedl k „explozi“ ruských dezinformací na polských sociálních sítích i oficiálních ruských mediálních platformách. „Analýza státem podporovaného Polského institutu pro mezinárodní záležitosti (PISM) zjistila, že po Zelenského pojmenování armádní jednotky se počet online protiukrajinského obsahu v polštině na X, Facebooku, Instagramu, TikToku a YouTube zvýšil o více než 250 %,“ uvedla agentura Reuters.
Velká část tohoto nárůstu byla podle zmíněného institutu pravděpodobně uměle vytvářena aktivitou botů. Zprávy se zaměřovaly spíše na zesilování kontroverze než na šíření „fake news“. Stačí skutečnou událost vytrhnout z kontextu, zdůraznit konflikt a masově ji šířit. Tím lze zesílit nespokojenost a vytvořit dojem, že protiukrajinské nálady ve společnosti rychle rostou. Podle analytiků může jít o nový typ ruské dezinformační taktiky.
Rostoucí počet útoků zároveň ukazuje, jak snadno lze využít už existující společenské napětí. Ruská propaganda k tomu přispívá tím, že na sociálních sítích vytváří dojem, že nenávist vůči Ukrajincům není okrajovým jevem, ale postojem, s nímž se ztotožňuje většina společnosti. A když člověk získá pocit, že jeho nepřátelský postoj sdílí celé jeho okolí, nemusí být od nenávistných slov k násilným činům daleko.
Další zdroje:
Anna Koper: „Russia exploits Poland-Ukraine dispute to step up disinformation campaign, officials and experts say“; agentura Reuters 14. srpna 2026
Jakub Iwaniuk: „A troubling surge of anti-Ukrainian xenophobia in Poland“ a napsal ho Jakub Iwaniuk ; Le Monde, 26. září 2025
