Vosy: přemnoží se jednou za sedm až osm let. Letos jsou vyhladovělé

Na první pohled jich je více než v minulých letech. Bodavý hmyz se letos navíc zdá být mnohem dotěrnější než v minulých letech. Zejména vosy dokáží lidem znepříjemnit pobyt venku, na koupalištích nebo u stánků s občerstvením. A potvrzují to i statistiky týkající se výjezdů hasičů, kteří likvidují vosí hnízda.

Zatímco loni v červenci hasiči vyjeli k 946 případům, letos likvidovali hnízda už v 2500 tisících případech. Nejezdí ale pokaždé, kdy je někdo zavolá. Požárníci přijedou jen tam, kde hrozí nebezpečí, například dětem či seniorům. Nejvíce výjezdů tak evidují na dětských hřištích, na letních táborech, v mateřských školách, domovech seniorů či v nemocnicích. Pokud si někdo přeje zlikvidovat vosy třeba u sebe na zahradě, v parcích či na koupalištích odkáží je na soukromé deratizační firmy nebo užití sprejů k likvidaci hmyzu. Na obrovské množství zásahů už nemají kapacitu, navíc tato činnost nepatří k jejich hlavnímu poslání.

Bez povšimnutí by lidé měli nechat hnízda ve volné přírodě a ne vždy je třeba likvidovat hnízda v zahradách. Zaměřit by se měli spíše na ta, které si vosy zbudovaly přímo v lidských obydlích, například „na půdách domů, pod střešními taškami, v trámech, v otvorech a rozích fasády, v dutých zábradlích, pod trámy teras, v kůlnách a v zahradních domcích,“ vyjmenoval Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského pro ČTK.

Agresivní jsou ale spíše jen u svých hnízd, a to zejména těch velkých, která jsou ochotnější chránit. Doporučuje se proto jejich blízkosti se vyhnout, případně u nich nedělat prudké pohyby jako je například mávání, které by mohly bodavý hmyz vyprovokovat. Naopak není potvrzeno, že by zvýšeně reagovaly na nějakou konkrétní barvu. Vosy samotářsky útočí méně a také jsou menší, proto do člověka v případě bodnutí vpraví méně jedu.

Co za letošním zvýšenou dotěrností tohoto hmyzu i faktem, že se s ním musíme častěji vypořádávat, je? Podle odborníků především mrazy, které na jaře zlikvidovaly velké množství ovoce a vosy tak nemají dostatek potravy. Hlavním zdrojem výživy pro ně je medovice, které tak letos není dostatek. Ve chvíli, kdy potřebují energii ve formě cukru a tekutiny, které v letošním horkém létě také zvýšeně vyhledávají, zdá se být pro ně ideální parazitovat na lidské stravě. Sladké limonády, ovoce či sladkosti proto berou zejména v restauracích a u stánků útokem. Nejsou tedy agresivnější než jindy, ale jsou vyhladovělé.

Na tom, zda je vos skutečně více nebo ne, se entomologové neshodnou. Neexistuje celostátní monitoring, který by to potvrdil, a tak je jediným ukazatelem právě počet výjezdů hasičů, případně zásahů zdravotníků záchranářů. „Mně osobně se to nezdá. Lidé o tom hodně mluví, ale nezdá se mi to horší než v jiných letech. Teď je sezóna, vosy jsou letní záležitost. Je hezky, lidé sedí na zahrádkách, kde vosy láká sladké a podobně. Možná si víc všímají,“ uvedl entomolog Pavel Krásenský pro Deník. Nemyslí si to ani entomolog Aleš Bezděk z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Podle něj je více výjezdů hlášeno jen v některých krajích, jinde jich je přibližně stejně jako v předchozích letech. Nejvíce výjezdů hasiči hlásí z Plzeňského kraje. Na regionální odlišnost má vliv fakt, že letos na jaře udeřily v některých místech velké mrazy, a to právě v době, kdy si vosy staví hnízda. Podle entomologa Michala Perlíka ze stejného pracoviště může mít na nárůst jejich početnosti podíl především teplá zima. Vliv může mít i velmi suché počasí, kdy si blanokřídlý hmyz nemá jak obstarat tekutiny ve volné přírodě. „Vosy se pravidelně přemnoží zhruba jednou za sedm až osm let,“ uvedl. Pro člověka ani ekosystém to ale podle něj není problém. S růstem vosí populace roste i populace jejich predátorů a parazitů, proto jejich počet zase brzy přirozeně klesne. Navíc přes zimu všechen hmyz kromě královny vyhyne a do původních hnízd se nové potomstvo nevrací.

Vosy odborníci navzdory jejich dotěrnosti považují za hmyz užitečný. Jelikož své larvy živí živočišnou bílkovinou, útočí na hmyz, který škodí v zahradách. Zároveň se živí nektarem, proto jsou spolu se včelami důležité pro opylování květů. Jejich žihadla jsou pro člověka méně nebezpečná než ta od včel. O něco více jedu mají sršni, což jsou také druhy vos, nicméně i ony jsou pro člověka méně nebezpečné než včely.

Jedno vosí bodnutí není pro zdravého člověka nebezpečné. Stačí žihadlo nehtem odstranit a svědící místo ledovat. Nebezpečnější je spolknutí vosy například s nápojem. Tam odborníci doporučují cucat kostku ledu a v případě otoku zavolat záchrannou službu. Alergici jsou ohroženější a měli by volat lékaře okamžitě. Alergická reakce se projevuje celkovými příznaky, tedy nejen otokem v místě bodnutí. Projeví se několika příznaky, jako jsou malátnost, pokles krevního tlaku, porucha zraku či sluchu, vyrážka, nevolnost a průjem. V nejextrémnějších případech dojde k šokovému stavu a zástavě dechu a srdeční činnosti. Těžcí alergici by u sebe měli mít neustále adrenalinová pera. „Každý rok zemře v Česku na bodnutí hmyzem zhruba pět až šest lidí,“ upozornila v České televizi Martina Vachová z Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Plzni.

Použité zdroje:

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2552002

https://www.denik.cz/z_domova/vosy-premnozeni-alergie-vyjezdy-hasici-odbornci-kroti-paniku.html#vyjezdy

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130813/