Článek
Je čas dovolených, kdy si ceníme toho, že si na chvíli můžeme odpočinout od práce a nabrat nové síly. Pojďme se při této bohulibé činnosti věnovat něčemu odpočinkovému až lehce bizarnímu a připomeňme si při této příležitosti výroky bývalého prezidenta, který tuto kratochvíli naopak nesnáší, nikdy ji neprovozuje a dokonce ji považuje za „barbarský přežitek“.
Kam jezdili barbaři na dovolenou?
Napřed si ujasněme jednu věc. Barbaři nemají s dovolenou nic společného. Starověké a raně středověké kmeny žijící vně tehdejšího Řecka a později i Římského impéria si o dnech volna na zotavenou mohli nepřekvapivě nechat jen zdát. Institut dovolené je relativně mladý. Před vznikem samostatného Československa se týkal jen některých profesí, kupříkladu učitelů. Bylo to dáno sezónní povahou jejich práce, protože děti chodily do školy jen tehdy, když měly volno od práce v hospodářství. Od poloviny 20. let minulého století ale byla v Československu přiznána zákonem všem zaměstnancům. Nárok na ni vznikl až po prvním odpracovaném roce a činila šest dní, po deseti letech u stejného zaměstnavatele to bylo sedm dní a další den navíc pracovníci získali, pokud svému zaměstnavateli byli věrní celých patnáct let. Na druhou stranu existovalo tehdy mnohem více svátků než dnes a lidé si tak mohli od práce odpočinout poměrně často.
Ještě mladší záležitostí je dovolenkový byznys. V 19. století byl výsadou zámožných vrstev. Někteří lidé na dovolenou sice častěji jezdili už od 20. let 20. století, ale většinou měla podobu pobytu na letním bytě, který si pronajímali. Turistický průmysl, který se specializoval na přímořské pobyty a další způsoby hromadného trávení dovolené, se plně rozvinul až v 60. letech minulého století. I dnes lidé považují cestovní kanceláří zorganizované zájezdy k moři za nejpohodlnější a plně je využívají. Kupříkladu loni na takovou dovolenou vyrazilo 34 procent všech Čechů.
Udělat si dlouhodobou přestávku od práce přitom není jen záležitostí zhýčkanosti a rozmařilosti moderního člověka. Odborníci se dnes shodují, že je nezbytná k regeneraci a jako prevence psychických i fyzických obtíží. „Na základě dostupných výzkumů však doporučuji upřednostnit alespoň sedm nebo osm dní v řadě“, řekl pro Forbes slovenský neuropsycholog Robert Krause. Proč si to myslí? „Po delší době dochází k významným změnám ve fungování mozku. Na dovolené si vytvoříme nový, dočasný stereotyp, který se liší od domácího. Po delší době se více těšíme na návrat domů, do práce, zpět do původního stereotypu. V práci máme větší motivaci, když se vrátíme. K vytvoření nového stereotypu však potřebujeme více dní. Dva nebo tři dny pomohou, ale týden, optimálně deset dní v řadě, přinese mozku výhody, o kterých jsme mluvili.“
Na dovolenou jedině pracovně
S takovými slovy by asi většina lidí souhlasila. Na dovolenou se těšíme a už poměrně dlouho před ní obvykle cítíme, že volno vážně potřebujeme. Prožít ji podle svých představ - tedy tam, kde si nejvíce odpočineme - je pro náš další výkon a setrvání v práci zkrátka zásadní. Rušit tuto „vymoženost“ a vracet do 19. století by se chtěl asi málokdo. Až na jednu výjimku, a tou je exprezident Václav Klaus, který ji považuje za „barbaric relic“, tedy „barbarský přežitek“. Zda je o tom skutečně přesvědčen nebo jde o jistý druh provokace, což je aktivita, kterou má tento politik mimořádně v oblibě, je těžké rozpoznat. Každopádně takto argumentoval ve chvíli, kdy vyšlo několik dílů jeho knihy Zápisky z cest. Čtenáři by si na základě názvu publikace mohli myslet, že Klaus jezdil do zahraničí odpočívat, nicméně s tím dotyčný nesouhlasí. Dal si důkladně záležet na tom, aby si všichni zapamatovali, že šlo o cesty pracovní a jen tak mimochodem během nich autor navštívil i některá zajímavá místa.„To nejsou mé dovolené. Můj názor na dovolené, že to je barbarský přežitek z minulých století, který se omylem zachoval do dnešní doby, ten trvá dál,“ podotkl před pěti lety při představování čtvrtého dílu své knihy Klaus. Navázal tak na starší tvrzení, že nesnáší dovolené svých podřízených, ani své vlastní.
Václav Klaus, který si tímto způsobem dlouhodobě buduje image mimořádně pracovitého člověka, nejspíše tušil, že tím celou řadu lidí pobouří. Provokace má Klaus ale rád. Reakce na jeho slova přišly vzápětí. „Ti, kteří pracují manuálně, jsou opravdu unavení a myslím si, že (Václav Klaus) si už ani neumí představit, v jakých podmínkách a s jakou intenzitou práce musí lidé dělat. Myslím si, že by bylo lépe a moudřejší opravdu neprovokovat takovými vyjádřeními, protože to rozhodně není o 21. století. A my se nechceme do nějakého 19. století vracet,“ uvedl tehdy šéf odborářů Josef Středula. Ještě tvrdším způsobem zareagoval Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří, který se svěřil s tím, že žádnou z Klausových knih nečetl a ostatním doporučoval počkat na výprodej, ve kterém se Klausovy knihy často objevují. „Je tedy možné, že mluvil jen o své dovolené a o způsobu cestování politiků. Tomu bych pak rozuměl. Cestovat jako politik musí být neuvěřitelně nudné a frustrující. Takové cestování nemá nic společného s reálným životem a o něčem autentickým se nedá mluvit vůbec. Formální úsměvy, hraná vřelost, Potěmkinovy vesnice… To vše je opravdu barbarský přežitek z minulých století,“ uvedl v komentáři pro Blesk Zprávy. Klaus ale nekritizoval pracovní cesty politiků, ale tzv. „dovolenkování“ zaměstnanců. „On jako politik nikdy nebyl moc pro to, aby si běžný člověk mohl užívat života, to byla vymoženost jeho a jemu rovných. Takže možná pokládá volno na zotavenou za přežitek. Buďme tedy rádi, že už na naše životy nemá vliv, co pan Klaus říká, a je tak jedno, jak to vlastně myslel,“ nešetřil Klause Papež.
Káže vodu, pije víno
Klausova provokace je přitom nejen v rozporu s tím, co říkají odborníci, ale i s tím, jak si sám počíná v soukromí. Ve straších článcích běžně narazíme na informace o tom, jak si Klaus užíval svých dovolených. Třeba v roce 2003 si vybral letní dovolenou na zotavenou v sanatorium Imperial, které se v Karlových Varech počítá mezi nejluxusnější hotely. Zatímco dopoledne absolvoval lázeňské procedury, odpoledne měl soukromý program. Rád také jezdí na „lyžovačku“, nejčastěji do Špindlerova mlýna. Vyrazil tam kupříkladu v roce 2009, v době svého prezidentování. Přes den si užíval lyžování, večer trávil na koncertě Ládi Kerndla a den zakončil na předsilvestrovských oslavách v tamním baru. Ač se tam tehdy setkal i s tehdejším premiérem Janem Fischerem, o politice se prý nebavili.
Možná, že Klaus měl na mysli především zahraniční cestování v podobě pobytu u moře. I takovou dovolenou ale v minulosti absolvoval, jak sám přiznal. „Cestuji non stop, ale „nedovolenkuji“. Byl jsem dvakrát v životě ve světě na dovolené,“ uvedl Klaus v roce 2015 pro Idnes.cz a doplnil: „Tento rok jsem byl pracovně sedmnáctkrát v zahraničí, což je dost náročné. Proto je pro mě čas prázdnin ideální na to si užít volna doma nebo na chalupě v jižních Čechách. To je přesně to, co chci a přidat si v červenci či srpnu ještě výlet do ciziny, to vůbec nepotřebuji.“
Klaus, který se navenek ztotožňuje s politickým konzervatismem a ekonomickým liberalismem, je ve svých vyjádřeních v rozporu i s těmito myšlenkovými proudy, alespoň v jejich současné podobě. Jen těžko bychom mezi příznivci těchto ideologií hledali podobně smýšlejícího člověka, tedy takového, který by tvrdil, že zaměstnanecké výdobytky z minulého a předminulého století, tedy mimo jiné i dovolená na zotavenou, jsou špatně. Takový politický myslitel by se nám zdál poněkud zpozdilý. Nebo snad znáte nějakého ekonomického liberála či politického konzervativce, který by tvrdil, že je třeba vrátit se do 19. století, kdy po jeho značnou část v různých zemích existovala šestnáctihodinová pracovní doba, běžná byla dětská práce, nedodržovala se bezpečnost práce a neexistovalo ani pojištění pro případ nemoci či vážného úrazu, natož pojištění důchodové?
Nemohu si pomoci, ale myšlenka, že bychom lidem měli předepisovat, jak by měla vypadat správná dovolená a říkat jim, jak mají trávit své dny volna, mi zavání spíše socialismem. Právě socialisté, alespoň ti, se kterými máme v naší zemi osobní zkušenost, přece věděli nejlépe, co je pro nás nejlepší a byli si dokonale jistí tím, jak pro nás zajistit štěstí. Svou představu o tom, jak bychom měli žít, má i Václav Klaus. Jeho rozhodovací pravomoc je dnes už ale naštěstí nulová.
Zdroje:
https://advokatnidenik.cz/2020/12/10/vyvoj-pracovne-pravnich-podminek-a-institutu-dovolene-v-cr-a-ve-sr-v-letech-1918-2020/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dovolen%C3%A1_na_zotavenou
https://forbes.cz/dovolena-podle-psychologa-odpocinek-nevznikne-sam-od-sebe-musime-si-ho-vytvorit/
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/603819/klaus-ma-dovolenou-za-barbarsky-prezitek-stredula-nefer-mel-volno-kdy-chtel.html
Idnes.cz: Na dovolené jsem byl jen dvakrát v životě, prozradil Václav Klaus
https://www.lidovky.cz/domov/klaus-si-ve-spindlu-uziva-rano-lyzovani-vecer-bar-a-koncert.A091230_192543_ln_domov_val
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-prezident-klaus-si-uziva-dovolene-v-karlovych-varech-40087842
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/603819/klaus-ma-dovolenou-za-barbarsky-prezitek-stredula-nefer-mel-volno-kdy-chtel.html
