Článek
Před pár měsíci ministr Marián Jurečka představil změnu, která zrušila povinnost platit sociální pojištění pracujícím důchodcům. I když není dokonalá, přinesla seniorům navíc několik tisíc korun měsíčně.
Po volbách to zrušíme
S údivem zjišťuji, že právě tento krok chce hnutí ANO po případném vítězství ve volbách zrušit. Hnutí, které svou kampaň dlouhodobě cílí na dva a čtvrt milionu penzistů, chce zvyšovat státní důchody, ale nelíbí se mu, že penzisté mohou pracovat se zvýhodněním, tedy bez povinnosti platit sociální pojištění. Pro mnohé je to nejen vítané finanční přilepšení, ale také příležitost cítit se užitečnými a dělat práci, která je bavila celý život. Mnoho výzkumů navíc ukazuje, že pracovní aktivita v seniorském věku prospívá zdraví a prodlužuje život.
Hnutí ANO chce vrátit starý systém, kdy pracující důchodci platí sociální pojištění, ale jejich důchod se za každý další odpracovaný rok zvýší jen o pár korun měsíčně. Pokud chtějí výraznější růst penze – například o tisíc korun za každý odpracovaný rok –, musí se jí dočasně vzdát, což se často nevyplatí.
Strach o státní kasu
Stínová ministryně financí Alena Schillerová má obavy o prostředky v průběžném penzijním systému. V tom skutečně zůstává méně peněz. Týdeník Echo požádal Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o data a zjistil, že k letošnímu dubnu o slevu na pojistném zažádalo 136 tisíc lidí. Těm v průměru zůstávalo v kapse o 2638 korun měsíčně více. Pokud by se číslo žadatelů dále nezvyšovalo, znamenalo by to, že každý rok ČSSZ vybere téměř o 4,3 miliard korun ročně méně.
Možná to působí jako nezanedbatelná částka, ale ve skutečnosti jde zhruba jen o 0,5 procenta z celkového pojistného, které například loni činilo 750 miliard korun korun. Nejde tedy o opatření, které by systém důchodového systému narušilo. V předvolebních debatách to ale může působit jako silný argument a symbolický vzkaz, že případná budoucí vláda je zodpovědná a nechce dopustit rozvrat průběžného důchodového systému.
Nicméně v důsledku takové opatření penzisty spíše odradí od práce. Ti přitom odvádí stejné zdravotní pojištění a stejné daně jako všichni ostatní zaměstnanci. O další významné částky tak stát přijde právě na jejich výběru.
Ztráta motivace
Definitivní odchod penzistů z pracovního trhu může být problém. Zvláště ve chvíli, kdy se do penze brzy začnou chystat početné ročníky Husákových dětí. V některých profesích penzisté vykonávají důležitou práci a jsou nezastupitelní. Tím prospívají celé společnosti. Jde například o školství, zdravotnictví nebo bezpečnostní služby, kde je obtížné odcházející profesionály nahradit. Když si třeba kuchařka ve školní jídelně přijde v současnosti jen na minimální mzdu, je rozdíl, zda bude dostávat 17 837 korun nebo 19 314 korun. Možná právě tato částka rozhodne o tom, zda v práci zůstane či nikoliv.
Jak už víme z četných výzkumů, pomáhá aktivita seniorům udržet se zdravými i ve vyšším věku a dožít se více let. Pokud to vezmeme z čistě ekonomického hlediska, je to způsob, jak ušetřit vysoké náklady na nemocné a nepohyblivé seniory a léky, které by ve svém věku mohli potřebovat.
Politický soupeř to nemůže dělat dobře
Zvýhodnění práce aktivních seniorů by však mělo sloužit především jim. Pokud hnutí ANO dlouhodobě kritizuje nízké důchody, mělo by být důsledné i v podpoře seniorů, kteří si chtějí přivydělat. Situace, kdy každý měsíc odvádějí tisíce korun a zpět získají jen symbolické částky není ani spravedlivá, ani sociálně citlivá. A to ani v případě, kdy ANO navrhuje, aby se za každý odpracovaný rok penze pracujícím důchodcům navýšila o 1,5 % namísto dřívějších 0,4 %. Při dvacetitisícovém důchodu to znamená 300 korun měsíčně, namísto tehdejších 80 korun.
Pracující senioři tak zjevně nejsou pro ANO voliči, na které by se vyplatilo brát zvláštní ohled. Mnohem efektnější je slíbit víc všem, a to bez podmínek, bez otázek, bez výjimek. A hlavně bez uznání toho, co fungovalo. Hlavně tehdy, kdy to náhodou zavedl jejich politický soupeř.
