Článek
Poprvé jsem se s nepochopitelným chováním vůči ukrajinským uprchlíkům setkala už na jaře roku 2022. Doznívala pandemie covidu-19, a to byl důvod, proč jsem několik měsíců brigádně pracovala v nemocnici v malém středočeském městě. Už v té době tam byli hospitalizováni i lidé z Ukrajiny.
Chtějí se tu léčit zdarma
Jakkoliv byl nemocniční personál dlouhodobě přetížený a část lidí se nacházela na pokraji „vyhoření“, pro jejich chování k Ukrajincům jsem neměla ani špetku pochopení. Bylo zřejmé, že jsou často velmi ovlivněni propagandou pocházející z Ruska. „Přišli sem jen proto, aby se tu nechali zadarmo vyšetřit a léčit,“ slyšela jsem například. „Žádná válka tam není, jen využili situace,“ nebo „Chtějí magnetickou rezonanci? Ať si ji zaplatí u nich!“ zaznívalo z úst lidí, jejichž profesí bylo pečovat o těžce nebo smrtelně nemocné. Jako by lidé, kteří utekli před válkou, byli méně než ostatní pacienti. Už tehdy jsem se za jejich přístup velmi styděla a nerozuměla jsem tomu, jak vůbec zdravotník může vypustit z úst taková slova.
Po mé první zkušenosti následovaly další. Hrubé chování řidiče autobusu vůči ukrajinské matce s dítětem nebo slova mladého muže, který pustil mé dítě sednout se slovy „Ukrajince bych nepustil“. To, co se následně začalo objevovat v médiích i hrubá a agresivní slova na sociálních sítích, ale překonaly všechny iluze, které jsem do té doby o „průměrném Čechovi“ měla. Už tři roky se musím stydět za slova, která lidé bez váhání vypouštějí z úst. Ještě více se ale stydím za činy, kterých jsou někteří z nás schopni.
Fyzických napadení přibývá
Naposledy ústrky a agresivitu, kterou v Česku žijící Ukrajinci musí strpět, popsal postál Voxpot.cz. Zmínil například zkušenost osmatřicetileté Oksany, kterou fyzicky napadl a doprovodil to mnoha vulgárními nadávkami zhruba padesátiletý česky hovořící muž v jednom pražském supermarketu. Jen proto, že telefonovala ve svém rodném jazyce. Nebyl to první útok, který u nás mladá žena zažila. Za dobu, kdy v Česku žije, podobných napadení zažila pět nebo šest.
Také mladá zubařka Kateryna z Prahy zažila několik útoků. V jednom červnovém týdnu dokonce dva za sebou. Ten druhý směřoval na její šestileté dítě. Na jejího syna plivla na parkovišti u koupaliště cizí žena se slovy „Já jsem tady doma!“
Protože z poslední doby neexistují průzkumy, které by podobné násilí zaznamenaly, oslovil portál Voxpot.cz přímo Ukrajince. Lidé popisovali útoky, které se vzájemně podobaly jako vejce vejci. Nejčastěji se odehráli v hromadné dopravě, na úřadech nebo v obchodech.
Algoritmy nenávisti
Organizace In Iustitia sleduje předsudečné násilí dlouhodobě. Pokud to bylo před válkou maximálně pět případů, od invaze je to patnáctinásobně více. V roce 2022 jich bylo 78. „Tahle čísla můžete vynásobit stokrát a dostanete se na přibližný stav,“ dodala k tomu pro Voxpot.cz Klára Kalibová ze zmíněné organizace. Ta letos eviduje dokonce i jeden pokus o předsudečně motivovanou vraždu.
Kde se v lidech bere tolik nenávisti vůči válkou napadenému národu, který navíc české státní kasy přináší miliardy korun? Je zatím samozřejmě fakt, že mnoho politických stran ve svých kampaních sází právě na protiukrajinské nálady a jsou nezřídka ovlivněni ruskou propagandou. Zejména na sociálních sítích tak přibývá lživých a nenávistných útoků, které pocházejí přímo od českých politiků. Fakt, že na sítích se podobné výroky nejen beztrestně šíří, ale navíc jsou vlivem „silných emocí“, které vyvolávají, podporovány jejich algoritmy, přispívá k šíření nenávisti, která v některých případech končí přímými útoky. Často na mladé ženy a jejich děti.
Některé Ukrajince, kteří doufali, že u nás naleznou dočasný nebo trvalý domov, to žene k úvahám, že od nás odejdou. Zmíněná stomatoložka Kateryna se již učí španělsky a její kolega Petro, který žije na severu Čech, zvažuje i návrat do válkou zmítaného domova.
Situace je vážná
Co si z takto alarmujících informací vzít? Česká společnost se po počáteční vlně solidarity zjevně dostává do bodu, kdy v ní roste napětí. I přesto, že stát i společnost na příchod statisíců uprchlíků zareagovaly v první fázi velmi dobře.
Dnes ale sílí nálady, které zřejmě vyrůstají ze strachu, dezinformací a ekonomických nejistot. Když ale přestáváme být schopni rozlišovat mezi oprávněnou kritikou a nenávistí k celým skupinám lidí, ohrožujeme tím základní principy demokracie. Ukrajinci jsou nyní první na řadě – ale pokud jako společnost nebudeme schopni včas reagovat, nebudou poslední. Situace je vážná a vyžaduje nejen aktivní přístup státu, ale i jasné postoje každého z nás. Pokud budeme varovné signály dál ignorovat, zaděláváme si na mnohem hlubší problémy.
Zdroje:
Voxpot.cz: „Táhni zpátky, pí..! Jak roste česká agresivita vůči Ukrajincům“, 15.7. 2025
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-ukrajinsti-uprchlici-se-cesku-zacali-financne-vyplacet-270483
