Článek
Psalo se 19. listopadu 1941 a zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich přebíral od prezidenta Emila Háchy sedm klíčů od korunní komory. Podle legendy si Heydrich Svatováclavskou korunu nasadil na hlavu a zpečetil tak svůj osud. Předpověď praví, že ten, kdo si české korunovační klenoty vyzkouší, do roka zemře. A skutečně. Už za pár měsíců Heydrich umírá na následky zranění utrpěných během atentátu. Spekulovalo se také o tom, že Heydrich korunu nasadil i svému nejstaršímu synovi Klausovi. Také chlapec zemřel, a to v roce 1943, kdy mu bylo pouhých deset let. Bez rozhlédnutí vyjel na kole ze zámecké brány v Panenských Břežanech a srazilo ho nákladní auto.
Samozvaný ochránce
Ve zmíněný listopadový den se do katedrály sv. Víta přišlo na korunovační klenoty podívat několik dalších prominentních nacistů. Mezi nimi státní tajemník K. H. Frank, státní podtajemník Kurt von Bergsdorff nebo Horst Böhme, jenž dal v červnu následujícího roku příkaz k lidickému masakru. Návštěvy se účastnil také prezident Emil Hácha. Protektorátní média o tom bohatě informovala a zprávu doplnila fotografiemi zmíněné události.
Pro Heydricha nešlo o první návštěvu trezorové místnosti s korunovačními klenoty. V doprovodu K. H. Franka Korunní komoru tajně navštívil již o několik dní dříve. A v souvislosti s jeho utajenou návštěvou se traduje jedna známá legenda: Heydrich si právě tehdy měl na hlavu nasadil slavnou korunu českých králů. Říká se, že ten, kdo si ji na hlavu posadí neoprávněně, do roka zemře. Heydrich zemřel půl roku po zmíněné návštěvě. Neexistuje ale jediný důkaz o tom, že by zastupující říšský protektor korunu na hlavě skutečně někdy měl. Někteří současní badatelé se navíc domnívají, že to nekoresponduje s jeho pragmatickým a chladnokrevným založením.
V roce 1945 se pak našly duplikáty sedmi klíčů od korunovačních klenot, které si Heydrich nechal udělat v Berlíně. Ty pravé byly v držení několika různých lidí, nicméně zastupující říšský protektor držel u sebe tajně ještě klíče náhradní. Zda je někdy využil, nevíme. Zřejmě si tím ale osoboval právo stát se samozvaným ochráncem českých korunovačních klenotů.
Svatováclavský kult
Legenda vznikla pravděpodobně už ve středověku. Papež Kliment VI. vydal na žádost českého krále a římského císaře Karla IV., který je v letech 1345 a 1346 nechal zhotovit ke své korunovaci, listinu, která trestala svatokrádežné nakládání se Svatováclavskou korunou trestem exkomunikace z církve. Korunovační klenoty kromě Svatováclavské koruny zahrnují také královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra a podušku na insignie, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štólu, pás a tzv. manipul. Spolu s klenoty bývá vystavován také zlatý relikviářový kříž, zvaný korunovační, a obřadní korunovační meč svatého Václava. Svatováclavská koruna je čtvrtou nejstarší v Evropě.
Význam svatováclavského kultu a s ním i Svatováclavské koruny si nacisté dobře uvědomovali. Zájem i korunovační klenoty tak nebyl ze strany významných nacistických představitelů náhodný. Ostatně sám Reinhard Heydrich si pro nástup do funkce zastupujícího říšského protektora vybral právě 28. září, tedy svátek tohoto světce. Kromě dobré znalosti českých dějin a české státní ideologie Heydrich chápal právě svatováclavskou tradici jako symbol věrnosti Čech a Moravy vůči říši. Souvisí to s podřízením se sv. Václava středověké východofranské říši, které stála u zrodu pozdější Svaté říše římské. Její centrum se přeneslo do Saska, kde vládl král Jindřich Ptáčník usilující o expanzi na úkor Polabských Slovanů. Kníže Václav se nakonec poddal Jindřichovi a za mír mu platil daň. Tato událost je předmětem rozdílných interpretací historiků, například František Palacký ji vykládal jako počátek začleňování Čech do později vzniklé Svaté říše římské.
Syn zkoušení koruny popřel
Legendu podpořilo také jedno umělecké dílo. Ve filmu Atentát z roku 1964. V něm se objevila scéna, během které si Reinhard Heydrich korunu na hlavu skutečně nasazuje. Podle archiváře Vojtěcha Šustka ale neměl zastupující říšský protektor a chladnokrevně smýšlející nacista nic takového zapotřebí. Heydrich byl podle něj válečný zločinec, ale ne hlupák a primitiv, jenž by si chtěl laciným gestem s českou královskou korunou zvýšit sebevědomí a upevnit již tak výjimečnou pozici v nacistické hierarchii.
Téma Heydrichovy návštěvy v Korunovační komory a možného „zkoušení“ koruny na hlavě vlastní i hlavě nejstaršího Heydrichova syna Klause, zaujalo badatele Jaroslava Čvančaru. Natolik, že se rozhodl vyhledat Heydrichova syna Heidera. Tomu bylo v tu dobu necelých devět let. „Velmi dobře si vzpomíná na tehdejší návštěvu Svatováclavské kaple, odmítl ale, že by si jeho otec či starší bratr Klaus nasadili na hlavu Svatováclavskou korunu,“ uvedl Jaroslav Čvančara pro Aktualne.cz. Historik si stejně jako většina jeho kolegů nemyslí, že by to Heydrich někdy udělal.
Zajímavé vysvětlení pro vznik legendy a objasnění toho, kdo tuto pověst v souvislosti s Heydrichem vlastně začal šířit, má historička Eva Doležalová: „Možná jsou to ti, kdo touží hledat v historii spravedlnost a kdo všechny křivdy chtějí odčinit vzápětí poté, co k nějaké dojde. A tak Heydrichovi bylo zpětně přičteno toto gesto poté, kdy tragicky umírá rukou československých parašutistů.“
