Článek
Žijeme v době kdy se vše velmi rychle pohybuje, jsme přehlcení nejrůznějšími možnostmi, vjemy a je velmi těžké se v tom pohybovat a orientovat, vztahů nevyjímaje.
Ne jen tak náhodou vzrostl počet lidí kteří se netají tím, že užívají antidepresiva nebo chodí do nejrůznějších poraden. Dle mého názoru, ani chodit pravidelně k psychologům není výhra. Člověk si tak může vybudovat další závislost. Když má problém, jde k psychologovi nebo užije tabletku a tak se stává závislý na tom, že mu opět někdo nebo něco pomůže.
Vlivem dnešní doby, kdy jsme zvyklí, že v případě nouze se o nás někdo postará, ale zapomínáme na to, že největší potenciál pomoci se skrývá v nás samotných.
Mohl by někdo ale namítnout, co má dělat, když už nemá sílu a neví, jak dál.
Nejlepší je nedělat nic. Aspoň na chvíli si uvědomit, že to čemu dáváme tolik pozornosti jen sílí. Když budeme živit své problémy tím, že se dokola budeme snažit je řešit, ačkoliv podvědomě tušíme, že nemají řešení, bude nám čím dál tím hůř. Z toho vznikají deprese a vyhoření.
Představte si, že se ocitnete na pustém ostrově jako trosečník. Nebudete mít ani kouzelnou tabletku, ani psychologa, budete mít jen svůj vlastní existenční problém.
Kdo Vám může pomoci? Ano, správně, jen vy sami.
A jak na to?
- V první řadě je důležité zavřít oči a bytostně se soustředit na vlastní dech. Pozorovat. Jaká je jeho frekvence? Jak dlouhé jsou nádechy a výdechy?
Sedněte si do pohodlné pozice a pozorujte svůj dech jak prochází nosem přes hrtan, průdušnici a průdušky do plic. Když si k tomu ještě přiložíte pravou ruku do srdeční oblasti, váš vnitřní zrak upoutá jak energie přechází dále do srdce a přesně tam tu energii potřebujete. Jako bonus si můžete levou ruku dát na pravé rameno, vyvolá to ve vás pocit, že vás někdo objímá. S výdechem odchází vše pryč. Tímto cvičením zaměstnáte mozek a necháte působit pocity. Že na to nemáte čas? Ale zuby si každé ráno a večer čistíte, že? Je třeba nezapomínat na to, že i duševní očista by měla být každodenním rituálem a nezabere vám tolik času. Stačí jen chvilička každý den, na čase nezáleží.
Jistě už jste někdy slyšeli ty věty: „Zavři oči a zvládni to.“ nebo „Pořádně se nadechni a jdi do toho.“
- Zkuste se na chvíli stát vlastním pozorovatelem toho co prožíváte, nehodnoťte lidi ani situace.
- Nepodléhejte manipulacím a to ani svým vlastním. Jak uslyšíte větu “Měl/a bys, zbystřete. Uvědomte si, jestli to tak opravdu chcete nebo musíte. Pokud musíte, není co řešit a pokud chcete, musíte pro to něco udělat.
- Naučte se říkat NE, když to tak opravdu cítíte. Není třeba se bát, že vás za to někdo může odsoudit, vy sami jste svým vlastním konečným soudcem. Pokud už se najde někdo kdo vás za to odsoudí, je to nejspíš člověk, který s vámi chce manipulovat.
- Dělejte co vám dělá dobře. Je to procházka, hezká knížka, hudba? Najděte si aspoň chvilku času třeba před spaním. Spánková hygiena je také velmi důležitá. Když půjdete večer spát s tím co vás trápí, jak myslíte, že se ráno probudíte?
- Každý den se oceňte za něco co se vám povedlo i kdyby to měla být malá na první pohled bezvýznamná maličkost.
- Snažte se mluvit pozitivně i když vlivem událostí můžete mít tendence sklouznout k nadávání, sebelitování a podobně. Jak něco takového zpozorujete, zadržte. Uvědomte si, že tím opět jen živíte negativní energii, která vám nijak nepomůže.
Z vlastní zkušenosti vím, že když mi někdo radil „Jdi mezi lidi a bav se“, když jsem neměla náladu, mě akorát rozčilovalo. „Říkej si, že to bude dobré.“, „Mysli pozitivně“, „Říkej si nějaké pozitivní afirmace.“ - To je zase jen takové lakování reality na růžovo. Může na chvilku odsunout to co nás trápí, ale problém se tím nevyřeší.
„Čas rány zahojí.“ Ne, nezahojí! Čas má úžasnou schopnost dát nám zapomnění, ale rána zůstane, jen jí už nevěnujeme tolik pozornosti. Čas jí zasune jen hlouběji do naší duše a k ní se pak přidávají jen další rány které vznikají na podkladě dalších podobných zkušeností.
Vše co nás nějakým způsobem zasáhne je třeba zpracovat na úrovni duše a tam máme konečný přístup jen my sami. Je proto opravdu velmi důležité nehledat pomoc jen někde venku, ale být sami pro sebe tím nejlepším terapeutem a dovolit si dát své duši pozornost prostřednictvím pravidelné péče o ní.
„Vaše vize budou jasné pouze tehdy, když se podíváte do svého vlastního srdce. Kdo se dívá jen směrem ven, sní; kdo se dívá dovnitř, probouzí se.“ C.G.Jung
Zdroje:
C.G.Jung - Psychoterapeutická praxe Karl Grunick a Lucas Buchholz - Objev svou inteligenci těla
