Článek
Marci je velká pěstitelka rajčat. Ne taková ta „mám dvě sazeničky na balkoně“ – mluvím o ženě, která má v sezóně tolik odrůd, že by mohla otevřít botanickou zahradu specializovanou jen na rajčata. Já? Moje pěstitelské úspěchy končí u toho, že udržím při životě kaktus… a to jen proto, že ho zapomínám zalévat.
Takže když Marci přišla s nápadem jet na Festival rajčat do Břeclavi, byla jsem zvědavá. Ona to brala jako pracovní cestu plnou inspirace a setkání s ostatními „rajčatovými kolegy“, já jako záminku dostat se z domu, projít se mezi stánky a možná si dát něco dobrého k jídlu a pití.
Dorazily jsme na břeclavské náměstí, kde už od dopoledne probíhal program. Atmosféra byla přátelská, místní posedávali ve stínu (kdo si ho dokázal ukořistit), voněla káva a z pódia se linula muzika. Kulturní část byla opravdu pestrá – živá hudba, taneční vystoupení, pár workshopů. Jenže… v tom vedru sehnat si místo k sezení byl úkol pro vytrvalé. Stínu minimum, laviček ještě méně, a když už nějaká byla, tak obsazená.
Na první ochutnávku nás zlákal stánek s Bloody Mary. Marci s úsměvem prohlásila, že to je sice dost ostrý rozjezd na rajčatový festival, ale aspoň to člověka hned „nakopne“. Procházely jsme kolem řady stánků – od domácích marmelád, přes sýry až po řemeslné výrobky. Pro gurmány paráda, ale pro někoho, kdo čekal stánky plné sazenic, odrůd, semínek a pěstitelských tipů, to bylo spíš zklamání. Marci se občas zastavila, aby si popovídala s prodejci, ale odrůd rajčat tam bylo sotva pár a o výměně semínek nemohla být řeč.
Rodiny s dětmi by tu program hledaly těžko. Ano, sem tam se mihla balónková výzdoba nebo stánek s limonádou, ale chyběl nějaký ucelený dětský koutek, kde by si malí návštěvníci mohli hrát, zatímco rodiče ochutnávají rajčatové dobroty. Spíš to působilo jako pohodové letní setkání místních než specializovaný festival pro milovníky rajčat z celé republiky.
Na druhou stranu, nechci jen kritizovat. Akce měla kouzlo v tom, že spojila lidi z Břeclavi, a kdo chtěl strávit den venku s dobrou muzikou a jídlem, rozhodně si přišel na své. Navíc bylo vidět, že pořadatelé se snažili nabídnout pestrý kulturní program a dát prostor regionálním producentům. Pro turisty je to určitě příjemná zastávka při letní cestě jižní Moravou – zvlášť pokud nečekají, že půjde o odbornou pěstitelskou událost.
Když jsme odjížděly, Marci jen pokrčila rameny: „Pro gurmány fajn, ale pro pěstitele nic moc.“ Bylo to její stručné, ale výstižné hodnocení. Já k tomu dodala: „A kdyby tu bylo víc stínu a semínek, asi bys byla nadšená i ty.“ Obě jsme se tomu zasmály a už v autě začaly vymýšlet, kam vyrazíme příště. Možná na festival, kde rajčata nebudou jen pozadí pro Bloody Mary, ale pořádný, rudý zážitek.
