Hlavní obsah

Architekti genocid: Šílená matematika největších masových vražd historie

Foto: pixabay.com

Slovo genocida zní chladně a akademicky. Za právní definicí se však skrývá jedna z nejtemnějších skutečností lidských dějin – ,,systematická snaha zničit určitou národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“.

Článek

Dějiny 20. století přinesly několik režimů, které způsobily smrt miliónů lidí. Přepočítávat lidské tragédie na čísla může působit chladně. Statistiky nám však pomáhají představit si obrovský rozsah utrpení, který si lidská představivost jen těžko dokáže uvědomit.

Je přitom nutné rozlišovat mezi genocidou, politickými represemi, hladomorem, válečnými zločiny a celkovými válečnými ztrátami. Ne každého člověka, který zemřel v důsledku politiky určitého režimu, lze označit za oběť přímé vraždy.

Totalitní režimy často své zločiny tajily, ničily dokumenty nebo manipulovaly se statistikami. U některých událostí proto dodnes neznáme přesný počet obětí.

Přesto máme k dispozici historické a demografické odhady, které nám umožňují pochopit velikost jednotlivých tragédií.

A právě tady začíná děsivá matematika.

Následující čísla nejsou skutečnou „rychlostí zabíjení“. Jde o průměrný matematický přepočet, který má gigantická čísla přiblížit lidskému vnímání.

Adolf Hitler: nacistická genocida a světová válka

Adolf Hitler a nacistický režim rozpoutali druhou světovou válku v Evropě a vytvořili systém státního teroru a masového vraždění.

Nejlépe zdokumentovaným zločinem nacistického režimu je holocaust. Nacistické Německo a jeho spojenci a spolupracovníci zavraždili přibližně šest milionů evropských Židů. Další miliony obětí tvořili sovětští zajatci, Poláci, Romové či lidé s postižením.

Celá druhá světová válka (odhad 60 milionů mrtvých za 6 let):

  • 10 000 000 mrtvých za rok
  • 27 397 mrtvých za den
  • 1 142 mrtvých za hodinu
  • asi 19 za minutu

Toto číslo zahrnuje i padlé vojáky a civilní oběti bojů či bombardování.

Pokud bychom chtěli počítat pouze samotný holocaust, šest milionů zavražděných Židů představuje za období 1941–1945 přibližně:

  • 1 500 000 mrtvých za rok
  • 4 110 mrtvých za den
  • 171 mrtvých za hodinu
  • 2,85 mrtvého za minutu

Josif Stalin: teror, čistky a gulag

Sovětský diktátor Josif Stalin vytvořil systém rozsáhlých politických represí. Lidé umírali při nucené kolektivizaci zemědělství, během čistek a v pracovních táborech (gulazích).

Přesný součet všech obětí Stalinovy vlády však není jednoznačný. Starší odhady často pracovaly s číslem kolem 20 milionů, zatímco pozdější práce využívající sovětské archivní materiály vedly k výrazně odlišným výpočtům podle toho, které kategorie úmrtí se započítávají.

Matematický přepočet (20 milionů mrtvých za 20 let vlády):

  • 20 000 000 mrtvých
  • 1 000 000 mrtvých za rok
  • 2 740 mrtvých za den
  • 114 mrtvých za hodinu
  • 1,9 mrtvého za minutu

Pro představu: Za dobu, kdy vypijete jeden šálek kávy, připadá na tento model kolem 20 mrtvých.

Skutečné represe samozřejmě neprobíhaly rovnoměrně. Některá období byla relativně klidnější, jiná – například vrchol Velkého teroru – znamenala masové popravy.

Mao Ce-tung: Velký skok vpřed a největší hladomor

Za vlády Mao Ce-tunga prošla Čína několika katastrofálními politickými kampaněmi.

Jednou z nejhorších byl Velký skok vpřed, zahájený v roce 1958. Kolektivizace, přehnané výrobní kvóty, státní odběr obilí, přesouvání pracovní síly a další politická rozhodnutí přispěly k obrovskému hladomoru.

Přesný počet obětí zůstává předmětem historických debat. Akademické studie uvádějí například rozpětí 16,5 až 30 milionů úmrtí. Jiná demografická rekonstrukce uvádí přibližně 30 milionů mrtvých.

Pokud použijeme horní hranici 30 milionů mrtvých:

Matematický přepočet (30 milionů mrtvých za 4 roky):

  • 30 000 000 mrtvých
  • 7 500 000 mrtvých za rok
  • 20 548 mrtvých za den
  • 856 mrtvých za hodinu
  • 14,3 mrtvého za minutu

Nejde o lidi, které by Mao osobně popravil, ale o oběti politicky způsobeného hladu

Enver Paša: arménská genocida

Jako jeden z vůdců Osmanské říše nese odpovědnost za genocidu Arménů v letech 1915–1916. Lidé umírali při masakrech, deportacích, hladem a vyčerpáním.

V Osmanské říši tehdy žilo přibližně 1,5 milionu Arménů - během genocidy zahynulo nejméně 664 000 a možná až 1,2 milionu lidí.

Pro matematický příklad zvolme prostřední hodnotu 1 milion mrtvých.

Matematický přepočet (1 milion mrtvých za 2 roky):

  • 1 000 000 mrtvých
  • 500 000 mrtvých za rok
  • 1 370 mrtvých za den
  • 57 mrtvých za hodinu
  • téměř 1 mrtvý za minutu

I zde je však třeba připomenout, že za genocidu nebyl odpovědný jeden člověk izolovaně. Šlo o činnost státního a vojenského aparátu Osmanské říše.

Pol Pot: Kambodža a vražedná utopie Rudých Khmerů

Rudí Khmerové vládli v Kambodži v letech 1975–1979. Vyhnali lidi z měst na venkov, zavedli otrockou práci a popravovali domnělé nepřátele. Další lidé umírali hladem, vyčerpáním a nemocemi.

United States Holocaust Memorial Museum uvádí, že mezi lety 1975 a 1979 zemřely téměř dva miliony lidí, přibližně třetina tehdejší kambodžské populace.

Matematický přepočet (1,7 milionu mrtvých za 3,75 roku):

  • 1 700 000 mrtvých
  • 453 000 mrtvých za rok
  • 1 240 mrtvých za den
  • 52 mrtvých za hodinu
  • 0,87 mrtvého za minutu
Foto: Pavlína Moučková

Závěr: Za každým číslem je člověk

Čísla mají jednu zvláštní vlastnost. Čím jsou větší, tím obtížněji si je dokážeme představit.

Šest milionů. Dvacet milionů. Třicet milionů.

Milionové statistiky jsou pro lidskou mysl příliš abstraktní. Cílem těchto výpočtů není porovnávat, který diktátor byl horší. Smyslem je uvědomit si skutečné měřítko těchto katastrof. Každé jedno číslo v tabulce představuje konkrétního člověka, který měl jméno. Rodinu. Domov. Přátele. Plány. Děti.

Nejde o soutěž v tom, který diktátor má „vyšší skóre“. Nejde ani o jednoduché porovnávání režimů, jejichž oběti zemřely různými způsoby.

Jde o pochopení, že za každým číslem je člověk.

Zdroje:

Https://encyclopedia.ushmm.org. Online. Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/josef-stalin.

Https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov. Online. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1127087/.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz