Článek
Zprávy o Filipu Turkovi a jeho rychlé jízdě mi v těchto dnech připadají jako typický příklad mediálního honu na čarodějnice a zoufalé hledání senzací typu „báby pod kořenem“ za každou cenu. Kdo z nás v podstatě každý den neudělá nějaký ten přestupek? Ať už je to překročení rychlosti o pár kilometrů, přecházení na červenou, nebo zapomenutí použít blinkr. Přátelé, jsme lidé, ne roboti.
Média se vrhla na Turka jako smečka hladových vlků, analyzujíce jeho videa a fotky staré i několik let. Vytvářejí z něj veřejného nepřítele číslo jedna. Přitom jde o bývalého závodníka, člověka, který otevřeně přiznává svou vášeň pro rychlá auta – což není zločin. Možná by bylo zajímavější, kdyby novináři věnovali stejnou energii a prostor skutečným problémům naší společnosti než této kauze. Připomíná mi to podobnou senzaci jako když pan prezident Pavel, zkušený jezdec, jel pár kilometrů na motorce na benzinku si dofouknout gumy. Bez helmy.
Jak by se psalo o „kauzách“ v 90. letech vs. dnes
90. léta - období, které si čím dál více z nás připomíná. Zejména pak jejich počátky, jež znamenaly skutečnou svobodu. Já toto období vnímám „sexy“ hlavně z důvodu, že devadesátky představovaly poslední ,,offline“ období, a především to byla doba, kdy společnost - v čele s médii - měla trochu odlišný přístup k podobným „kauzám“. Pojďme si rozebrat, jak by asi podobné kauzy psali novináři tehdy a jak je píší, bohužel pro nás, dnes.
Kauza „Rychlá jízda politika“ - rok 1995: „Poslanec Turek prověřil výkon svého nablýskaného mercedesu na dálnici E55. ‚Tři sta dvacet pět, to je teprve začátek,‘ zasmál se sympatický milovník motorů. Policejní mluvčí: ‚Nemohu Vám toto tvrzení pane redaktore vyvrátit ani potvrdit, protože žádnou dokumentaci k případu nemám. Důležité pro nás v tuto chvíli je, že nikomu nic neudělal.‘ Turek se nechal slyšet, že příště vezme na projížďku i šéfa dopravní policie.“
Stejná kauza - rok 2025: „ŠOKUJÍCÍ ODHALENÍ: Poslanec Turek ohrožoval životy nevinných občanů! Expertní analýza odrazů ve zpětném zrcátku prokázala, že jel o 83 km/h rychleji než dovoluje zákon! Opozice žádá jeho okamžitou rezignaci! Exklusivní fotky na straně 6 !“
Kauza „Prezident bez helmy“ - rok 1993: „Prezident Pavel si to na svém Harley-Davidson namířil na Karlštejn bez helmy. ‚Když máte takový stroj, chcete cítit svobodu a vítr ve vlasech,‘ prohlásil s úsměvem. Kolemjedoucí chodci mu vesele mávali. Šéfredaktor Rakovnického deníku k tomu dodal: ‚Aspoň vidíme, že máme konečně prezidenta s velkým P a ne jen úředníčka na hradě!‘ Pavel na rozloučenou pozval redaktory našeho deníku na pivo do motorkářského klubu na Stochově.“
Stejná kauza - rok 2025: „EXKLUZIVNĚ: Prezident Pavel pohrdá zákonem! Umělá inteligence analyzovala úhel jeho vlasů ve větru a potvrdila absenci ochranné přilby! Plus i fotky našeho paparazziho tuto analýzu potvrzují. Exklusivní fotky na straně 4 ! Psycholog: ‚Je to jasný projev narcistní poruchy osobnosti.‘“
Kauza „Parkování politika“ - rok 1991: „Starosta zaparkoval na chodníku, když spěchal na důležité jednání, kde se v rychlosti přejednávala situace ohledně rekonstrukce plovárny. 'Někdy musíte improvizovat, když si to čas vyžaduje. Za nepříjemnosti kolemjdoucích se omlouvám, poznamenal s úsměvem starosta města pan Hrabánek.“
Stejná kauza - rok 2025: „DEVASTACE VEŘEJNÉHO PROSTORU: Starosta zneužil svou moc a obsadil 2,8 m² chodníku určeného pouze chodcům! Svědci jsou v šoku! Aktivista: ‚Je to bezprecedentní útok na demokracii a flagrantní zneužití pravomoci! Takhle začínají diktatury - nejdřív obsadí kousek chodníku a než se nadějeme, budeme všichni chodit po silnici!‘ Petice za odvolání má již 12 podpisů!“
Závěr:
Tyto moje povídky berte, prosím, trochu s nadhledem, ale rád bych jen řekl, že možná bychom se měli zamyslet nad tím, co vlastně od nás a našich veřejných činitelů čekáme. Dokonalé stroje bez jediné chyby, nebo skutečné lidi s jejich přednostmi i slabostmi, které jsou v každém z nás? Společnost směřující k absolutní kontrole každého kroku svých členů ztrácí schopnost tolerance a lidskosti a nezlobte se na mě, ale tento hon na čarodějnice mi čas od času připomíná román 1984.
V honbě za dokonalostí zapomínáme, že právě nedokonalost je tím, co nás činí lidmi. Politici nejsou ani andělé, ani démoni, jak je někteří z nás chtějí vidět – jsou to lidé jako my, kteří občas překročí rychlost, zaparkují špatně nebo udělají jiný přestupek. Já rozhodně nechci žít ve sterilní společnosti, kde jakékoliv šlápnutí vedle vyvolá bouři, která bude sloužit jako náhražka skutečných debat o podstatných tématech. Chápu bohužel, že situace dnes je taková, že je jednodušší diskutovat o překročení rychlosti než o složitých otázkách ekonomiky, vzdělávání nebo zdravotnictví, jednoduše proto, že to vydělá víc peněz.
Kristus řekl: „Kdo je bez viny, ať hodí kamenem první.“ Kolik z nás by obstálo při detailním zkoumání každého aspektu našeho života? Kolik z těch, kdo dnes tak horlivě odsuzují a nálepkují, by samo sneslo podobnou míru veřejné kontroly?
Nenechme se unést kolektivním rozhořčením nad maličkostmi, když kolem nás hoří skutečné problémy vyžadující naši pozornost a energii.
Neberte život příliš vážně. Stejně z něj nevyváznete živí.
zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-dalsi-zabery-turek-jel-drive-u-ostravy-325-kilometru-za-hodinu-274629
