Článek
Bratři Josef a Ctirad Mašínové nemohli mít lepšího učitele a vzor. Nebyl jím nikdo jiný než legionář v Rusku u prvního československého střeleckého pluku „Mistra Jana Husi“, důstojník prvorepublikové armády, člen legendární skupiny Tří králů a hrdina v tom nejryzejším možném smyslu - jejich vlastní otec, generálmajor Josef Mašín.
Příběh dvou bratrů vyvolává i dnes vášnivé debaty, což je pro mě těžko pochopitelné, existuje totiž mnoho důvodů, zvláště v dnešních dnech, proč by jejich odvaha a odhodlání měly inspirovat nastupující generaci.
Morální integrita v těžkých časech
Josef a Ctirad vyrůstali v rodině prošpikované vlastenectvím a odvahou postavit se proti nespravedlnosti. Otec bojoval vždy za svobodu republiky a za svou statečnost zaplatil cenu nejvyšší. Toto rodinné dědictví formovalo jejich vnímání světa – věřili, že člověk musí aktivně bojovat proti útlaku, ať přichází z jakékoli strany. V době, kdy se většina přizpůsobila novému režimu, oni se rozhodli jednat podle svého přesvědčení. A může jim to někdo mít za zlé? Když vidíte, jak jsou každý den znovu a znovu zavíráni v naprosto vykonstruovaných procesech kamarádi vašeho otce, kteří doslova prolévali krev za svobodu nebo za něco, co existovalo jen v jejich hlavách? Ano, bavím se o Československu před rokem 1918.
Houževnatost a vytrvalost
Na jejich příběhu se můžeme učit důležitosti morální integrity v těch nejtěžších možných časech. Oni plně věřili v hodnoty jako je spravedlnost a svoboda.
Když režim vyhlásil třídní boj proti „nepřátelům“, bratři na toto vyhlášení v mých očích pouze odpověděli.
Nepřítele je třeba nejen porazit, ale také ho zdrtit, dorazit, aby nemohl nikdy znovu zvednout svou jedovatou hlavu.
Svoboda není samozřejmost
Dalším důležitým aspektem jejich příběhu je vytrvalost a houževnatost. Jejich útěk na Západ v roce 1953 je… těžko se mi hledají slova… je spektakulární. Pětičlenná skupina, která čelila více než dvaceti tisícům příslušníků policie a vojáků NDR a Rudé armády, těm všem sekundovali agenti Stasi, STB a KGB. Přesto prorazili, a to je výkon, který za mých studijních let uznávali i sami kovaní komunisté, když jsem s nimi vedl debatu na toto téma. Ano, tam jsme si to „rozdali na férovku“, říkali. Jen doplním, že tahle férovka představovala převahu ozbrojených složek s neomezenými možnostmi nad odbojáři v poměru sil 1:4000. Buď jak buď, tento příběh může ukázat mládeži, že s dostatečným odhodláním lze dosáhnout i nemožných cílů. Mašínové tímto, alespoň pro mě, proměnili nemožné ve skutečnost.
Závěr
V dnešní době často slyším: „Kdyby byla válka, já bych utekl.“ Jenže kam bys uprchl, když takto budou přemýšlet všichni a ten, před kterým jsi emigroval, postupuje dál a dál? Třeba do Austrálie, kam jsi dorazil před rokem?
A co ti zbude potom? Necháš se postavit ke zdi, nebo budeš bojovat za něco, co má cenu a co ti tu zanechaly generace před námi?
Právě v tomhle je nadčasovost Mašínů. Oni pochopili, že existuje hranice, kdy už není kam ustupovat a kdy je nutné se postavit zlu – i za cenu vlastního života. V jejich případě to nebyl útěk, ale aktivní boj za svobodu.
Je snadné soudit historii s odstupem času. My dnes víme, že komunistický režim vydržel dalších 36 let a že ke třetí světové válce, na kterou se Mašínové připravovali, nedošlo. Oni však jednali v kontextu doby - v době stalinismu a hluboké studené války, kdy v podstatě všichni věřili, že válka mezi Východem a Západem je na spadnutí. Rozhodovali se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, s informacemi, které měli k dispozici.
Jejich příběh nás nutí položit si nepříjemnou, ale zásadní otázku: Kde je naše hranice? Kdy řeknete „dost“ a postavíte se za své hodnoty? Mašínové svou odpověď našli – a jejich odkaz je výzvou pro každého z nás, abychom přemýšleli o své vlastní.
Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha.
zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/druhy-a-treti-odboj-je-velmi-podobny-rika-eduard-stehlik-143972
Dokud není konec - Filip Seiver
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Ma%C5%A1%C3%ADn
Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer - Cesta na severozápad
https://cs.wikipedia.org/wiki/1._%C4%8Deskoslovensk%C3%BD_st%C5%99eleck%C3%BD_pluk_%E2%80%9EMistra_Jana_Husi%E2%80%9C
