Článek
Stanislav Motl a Patrik Horyna - dva muži, mezi nimiž leží propast jedné generace. První je respektovaný investigativní novinář s dlouhou kariérou v médiích, druhý populární influencer a youtuber. Přesto je něco spojuje - oba natočili v hlubinách jihlavského podzemí záhadné úkazy, které dodnes nemají jasné vysvětlení.
Co natočil Stanislav Motl?
V roce 1997 se Stanislav Motl rozhodl strávit několik nocí v jihlavském podzemí, známém svou „svítící chodbou“, při natáčení pořadu pro televizi Nova. V půl páté ráno zachytila jeho kamera zvláštní stínovou postavu se zvednutou paží a tenkým krkem, která měla na hlavě cosi připomínajícího přilbu nebo rovně zastřižené vlasy.
Následná analýza vyloučila, že by se jednalo o Motlův vlastní stín nebo o podvrh. Rekonstrukce incidentu nevysvětlila původ této postavy. Co je ještě zajímavější - ve stejný moment, kdy se postava objevila, citlivé termovizní zařízení zaznamenalo pokles teploty o 1,5 stupně Celsia v konkrétním místě chodby, a to po dobu šesti minut.
Motlův záznam byl ve své době senzací, ale postupně upadl v zapomnění. Mnoho skeptiků ho přičítalo náhodě nebo optickému klamu. Důležité je zmínit, že Motl byl zkušený reportér, který se nebál odhalovat mystifikace a podvody - a přesto byl sám tímto zážitkem otřesen.
Co zachytil tým Mad Zone?
O více než 25 let později vstoupil do stejných prostor tým Mad Zone, skupina mladých tvůrců zabývajících se záhadami a paranormálními jevy. Patrik Horyna a jeho kolegové nebyli obeznámeni s přesnými detaily Motlova záznamu. Přesto zachytili překvapivě podobný úkaz - stínovou postavu s podobnými charakteristikami, jakou před lety natočil Motl.
Navíc se jim podařilo zaznamenat nevysvětlitelné zvuky a hlasy pomocí specializovaných přístrojů a mobilních aplikací, mezi nimiž bylo údajně i slovo „čarodějnice“. Některé stíny se podle jejich pozorování pohybovaly prostorem a mizely ve zdech.
Horyna později popsal: „Když jsem byl sám dál od ostatních, necítil jsem se komfortně. Člověk má tendenci se neustále dívat za sebe. Zajímavý byl pocit, že kromě něčeho dobrého, co se snaží lidi chránit, je tam i něco zlého, co si rádo hraje.“
Co vlastně natočili?
Když položíme oba záznamy vedle sebe, objevuje se jasná podobnost. Obě zachycené entity mají specifický tvar - tenký krk, výraznou hlavu, náhlé zjevení a zmizení. Interpretace těchto záběrů se však značně liší. Někteří v nich vidí pouze stíny, hru světla nebo technické nedokonalosti záznamu, jiní popisují zřetelnou postavu se zvednutou paží. Někdo může ve stínu vidět dítě, páže, či dokonce mnicha v kápi.
Někteří badatelé a milovníci záhad naznačují, že by se mohlo jednat o tzv. „světlonoše“ - tajemné bytosti z českého folklóru. Světlonoši byli v lidových vyprávěních popisováni jako přízraky spojené s bludnými světly, které se zjevují v noci v bažinách, lesích a také v podzemních prostorách. Měli svádět pocestné z cest a lákat je do nebezpečí.
To, co je na této teorii zajímavé v kontextu jihlavského podzemí, je spojení světlonošů se světelnými jevy - vždyť záhadné postavy byly zachyceny právě v blízkosti „svítící chodby“. Podle legend se světlonoši objevují především v místech s narušenou energií nebo v blízkosti geologických zlomů - což přesně odpovídá podmínkám v jihlavském podzemí, kde byl dokumentován geologický zlom procházející záhadným výklenkem.
Co z toho plyne?
Zajímavé je, že dva nezávislé týmy s odstupem celé generace zaznamenaly tak podobné úkazy. Je nepravděpodobné, že by šlo o pouhou náhodu nebo vědomý podvod - zvláště když uvážíme, že přítomnost Stanislava Motla v podzemí byla motivována skeptickým přístupem k údajným záhadám.
Osobně jsem navštívil podzemí před rokem a kromě všudypřítomného vlhka jsem nic zvláštního necítil. Je však pravda, že jako turista spolu s dalšími dvaceti lidmi člověk vnímá věci jinak, než když stráví noc pod zemí. Toto podzemí, které se budovalo od 13. století, s sebou nese určitou auru nevysvětlitelných jevů.
Otázkou však zůstává, zda jde o dosud nepopsaný přírodní jev, projev lidské psychiky ve specifických podmínkách, nebo skutečně o něco, co přesahuje naše současné vědecké poznání.
Ať už je pravda jakákoliv, jedno je jisté - jihlavské podzemí se svou svítící chodbou zůstává jedním z nejzáhadnějších míst v České republice, kde se střetává historie, věda a nevysvětlitelné jevy způsobem, který fascinuje badatele i běžné návštěvníky.
Jistota je mimo dosah lidské mysli a nepřesvědčí mě ani ti, kteří tvrdí, že jsou si jisti tím, že jistota je mimo náš dosah
zdroje:
https://www.youtube.com/watch?v=UsljEzPdK-s
https://www.jihlava.cz/podzemi/index.asp
https://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/madzone-patrik-horyna-jihlava-podzemi-katakomby-zahada-youtube.html
