Článek
Staré hospody jsou v dnešní době pro mě místa, která naštěstí stále odolávají globálnímu světu. Jsou to pro mě prostory s duší, kde se zastavil čas a které navštěvovaly tisíce lidí - od osobností jako Bohumil Hrabal až po obyčejné chlapy, co si jednoduše po práci zašli na dvě. V těchto starobylých svatyních tekutého chleba se neodehrávaly jen všední rozhovory, ale formovala se zde kultura, vznikala umělecká díla a rodily se revoluční myšlenky.
Josef Škvorecký kdysi řekl: „Když se Češi baví o pivu, je to, jako by řešili záhadu lidské existence.“ Pivní znalci znají třeba hospodu Jedová chýše, kde byly v dobách její největší slávy do stolů vydlabány díry na polévku, kterou jste jedli lžící, jež byla řetězem připevněna ke stolu. Hospoda, která fungovala od 13. století do roku 1933, se do dnešních časů bohužel nedochovala. Kdyby se jí to povedlo, byla by to v Praze jedna z největších turistických atrakcí - co chcete víc než jít na pivo na to samé místo, kam chodil třeba český král Václav IV.? Pojďme se podívat na pár hospod, které měly větší štěstí než naše Jedová chýše - na hospody, které mají podobnou historii a fungují dodnes.
St. Peter Stiftskulinarium - Rakousko
Když v roce 803 benediktinští mniši otevřeli skromnou jídelnu v komplexu kláštera sv. Petra, netušili, že zakládají „podnik“, který přetrvá více než tisíc let. V temných chodbách této nejstarší evropské restaurace se scházeli alchymisté, kteří hledali elixír věčného života. Ironií osudu se ho nepodařilo najít jim, ale podniku samotnému, který přečkal všechno, co se mu časem postavilo do cesty až dodnes. Mezi jeho zdmi hodoval skladatelský genius Mozart. Během třicetileté války zde našli útočiště ranění vojáci, a když císař Napoleon obsadil Salzburg, převážná část důstojnického sboru to oslavila právě tady. Dnes, když usednete ke stolu v jedné z historických místností, ucítíte závan historie rozhodně silnější než vůni tradičního tafelspitzu, přesně tak jsem to cítil při návštěvě já.
Sean's Bar – Irsko
Na břehu řeky Shannon stojí nenápadná hospoda, jejíž základy byly položeny kolem roku 900. Když v 70. letech prováděli rekonstrukci, našli pod podlahou mince z 10. století a původní proutěné stěny. Říká se, že hospodu založil lodník jménem Luain, který převážel pocestné přes řeku a během čekání jim nabízel občerstvení. Z jeho příjmení vznikl i původní název města - Áth Luain (Luainův brod). Během staletí se zde zastavovali poutníci, obchodníci nebo vojáci, kteří si spolu vyprávěli příběhy ze svých dlouhých poutí. V době hladomoru, který proběhl v 19. století hospoda fungovala jako místo, kde se rozdávalo jídlo pro chudé. Dnes zde můžete ochutnat whiskey z vlastní palírny a poslouchat tradiční irskou hudbu, zatímco si představujete všechny ty generace, které před vámi seděly na stejném místě.
The Bingley Arms - Anglie
Roku 953 otevřel své dveře podnik tehdy známý jako The Priests Inn. Anglie byla zmítána nájezdy Vikingů a boji o moc mezi anglosaskými králi. Hospoda se stala útočištěm pro pronásledované kněze, kteří se mohli ukrýt v tajných chodbách vedoucích do nedalekého kostela. V krbu, který hřeje hosty do dnešních dní, se prý ukrývali kněží před Cromwellovými vojáky. Podle legendy zde přebývají dva duchové - mladá dívka, která se zjevuje u krbu, a muž v mnišském rouchu, který prochází zdmi. Během morové epidemie sloužila hospoda jako lazaret a na zahradě jsou dodnes patrné hroby obětí moru. Místní pivo se vaří podle receptury, která se předává z generace na generaci už více než tisíc let, a když ho budete pít, možná uslyšíte šepot staletí.
Ye Olde Trip to Jerusalem - Anglie
A v Anglii ještě zůstaneme. Tato hospoda je doslova vytesaná do pískovcových jeskyní pod Nottinghamským hradem a je opředena doslova desítkami tajemství a legend. Název připomíná třetí křížovou výpravu, kdy zde rytíři s kříži na hrudi odpočívali před dlouhou cestou do Svaté země. V labyrintu podzemních chodeb se ukrývali psanci, ty posloužili později jako předloha legendy o Robinu Hoodovi. Během občanské války sloužila jako tajné místo setkávání royalistů, kteří zde plánovali podporu krále Karla I. Další „legendární věc“ najdete v jeskyní je tu vytesaná židle, o které se říká, že když si na ni sedne těhotná žena, usnadní jí to porod. Dnes, když zde popíjíte, můžete přemýšlet o všech těch osudech, které se zde protínaly - od středověkých rytířů až po současné turisty nebo místní štamgasty.
Tyto hospody nejsou jen místem, kde se čepuje pivo. Jsou to živá muzea, kde můžete doslova ochutnat historii, dotknout se staletých zdí a na chvíli se stát součástí příběhu, který začal dávno před námi a bude pokračovat dlouho poté, co my sami budeme jen vzpomínkou. Začal jsem u pana Bohumila Hrabala, tak bych u něj rád i tento článek zakončil.
V hospodě je člověk svobodný jako nikde jinde. Tam se nestydí zasmát se nahlas, tam si může postěžovat, tam může říct svůj názor, tam může být sám sebou. Hospoda je poslední útočiště svobody v tomto světě plném předpisů a zákazů.
zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/St._Peter_Stiftskulinarium
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Bingley_Arms
https://www.databazeknih.cz/knihy/kde-piji-muzy-dil-1-u-zlateho-tygra-233572
https://en.wikipedia.org/wiki/Sean%27s_Bar
https://en.wikipedia.org/wiki/St._Peter_Stiftskulinarium
https://www.stpeter.at/en/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jedov%C3%A1_ch%C3%BD%C5%A1e
