Hlavní obsah
Lidé a společnost

Svědci mlčí, archivy promlouvají: Nové světlo na smrt Jana Masaryka

Foto: Pixabay.com

Z nové várky dokumentů vyplývá, že v případu smrti Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta, je stále více důkazů podporujících teorii vraždy.

Článek

V pondělí 10. března 1948 se Prahou rozletěla zpráva, která otřásla poválečným Československem. Na nádvoří Černínského paláce bylo nalezeno tělo ministra zahraničí Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Oficiální verze tehdejších komunistických úřadů zněla jasně: sebevražda.

Po 77 letech od této tragické události česká policie znovu otevřela vyšetřování případu. Důvodem jsou nově objevené diplomatické a zpravodajské dokumenty z USA, Velké Británie a Francie, které získalo české ministerstvo zahraničí v srpnu 2024. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nyní případ prověřuje jako podezření z vraždy.

Nevysvětlitelné okolnosti

Mrtvé tělo bylo nalezeno na druhém nádvoří Černínského paláce. Masaryk ležel na zádech, měl rozdrcené paty a obrácené pyžamo. Tyto detaily nikdy nebyly uspokojivě vysvětleny. Stejně tak nebylo vysvětleno, proč by respektovaný politik, který přežil velmi turbulentní období republiky, náhle bez rozloučení ukončil svůj život.

Nově objevené dokumenty mluví jasnou řečí. Vyplývá z nich, že večer před svou smrtí měl Masaryk prudkou hádku s třemi muži. „Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu,“ měl údajně křičet. Kdo byla trojice mužů a co odmítal podepsat, zůstává do dnešních dní záhadou. Sepsal jsem proto krátkou povídku, jak si alespoň já sám domnívám, že vše proběhlo…

Osudná noc v Černínském paláci

V temném pokoji Černínského paláce pronikalo světlo pouze malou lampou na psacím stole. Chladný březnový vítr se opíral o okna, zatímco venku Praha tichounce oddychovala v prvním spánku. Jan Masaryk seděl shrben ve svém křesle, cigaretový kouř se vkrádal do záhybů jeho unaveného obličeje. Hodiny na stěně odbíjely půlnoc, když se rozlehlo dunivé zaklepání na dveře jeho bytu.

Pokojem se rozlila vůně alkoholu, potu a levného tabáku, jakmile tři muži vstoupili dovnitř. Jejich tváře, jako vytesané z kamene, odrážely světlo lampy v ostrých stínech. Nejmladší z nich, s tváří zbrázdělou jizvou, položil na stůl složku dokumentů, zatímco ti druzí dva se postavili jako stráže po obou stranách dveří.

„Soudruhu ministře, Moskva očekává váš podpis ještě dnes v noci,“ řekl muž s jizvou, jeho hlas byl plochý jako voda v kalné kaluži.

Masaryk pomalu otevřel složku, jeho prsty lehce tikali. Čím déle četl, tím více se mu do tváře hrnula krev. V jednom okamžiku prudce zavřel desky a odstrčil je tak silně, že spadly ze stolu.

„Tohle nikdy nepodepíšu!“ vykřikl, hlas se mu třásl hněvem i strachem. „Podepíšu všechno, ale tohle ne! Tohle se stane jen přes mou mrtvolu!“

Muži si vyměnili pohledy. Ten nejstarší přikývl a vytáhl z kapsy kabátu malou lahvičku a stříkačku. „Jak si přejete, soudruhu ministře,“ řekl tiše.

V následujících minutách se pokoj naplnil zvuky zápasu. Židle se převrhla, knihy padaly z polic. Masarykův odpor byl marný proti třem mužům, vycvičeným v umění přesvědčování. Jehla zajela do ramene a jed proudil do žil, zanechávaje za sebou palčivou stopu.

Jeho tělo ochablo jako hadrová panenka. Muži ho uchopili, jeden za ramena, druzí za nohy, a táhli ho ke koupelně. Okno bylo již připravené, otevřené dokořán do mrazivé tmy.

„Za Stalina,“ zašeptal muž s jizvou, když Masarykovo tělo sklouzlo přes parapet a zmizelo v temnotě. Ozval se tupý náraz, pak ticho.

Příliš mnoho náhod na pouhou shodu okolností

Takto celý příběh vnímám já jednoduše proto, že je zde až moc náhod, až moc jasných náznaků. Proč kriminálnímu fotografovi, který dokumentoval místo činu, byl sebrán film a vyvolán bez něho? Proč dr. Teplý, který jako první ohledal tělo, zemřel za nevyjasněných okolností? Proč Bedřich Pokorný, který patřil k organizátorům komunistického převzetí moci na úrovni tajných služeb, spáchal v roce 1968 sebevraždu krátce před výslechem v kauze Masaryk? Jindřich Veselý, další z vysoce postavených pracovníků bezpečnostního aparátu, ukončil svůj život v roce 1964. Jak vidíte, otázek je víc než odpovědí, ale alespoň pro mě ta hlavní otázka je zodpovězena. Celou a úplnou pravdu se dle mého dozvíme až se otevře archiv KGB na toto téma.

PS: Vyhazování z oken je pro tyhle tvrdý kluky dá se říct „firemní tradice“.

Když je člověk, je tu problém. Když není člověk, není problém.
Josef Stalin

zdroje:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jan-masaryk-vrazda-sebevrazda-nove-dukazy-vysetrovani-smrt.A250128_184854_domaci_mul

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/masaryk-smrt-archiv/r~2323e6385ad611efb2180cc47ab5f122/

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/policie-otevrela-pripad-umrti-jana-masaryka-ma-podezreni-na-vrazdu-357539

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz