Článek
Někdy vám nedojde, že děláte blbiny. Slon v porcelánu je proti vám skvělý zvíře. Chlapi se rádi holedbaj, kolik dětí mají, s kolika ženami. U žen to něco vzbuzuje, ale nevím co. Pravda je taková, že sice mám pět dětí se třemi ženami, ale prakticky jsem s první žil 15 let a s druhou sedmnáct. Od první jsem ve třiceti dvou odešel já, druhá odešla po 17 letech ode mne v mých 53 letech, jí bylo čtyřicet. V pauze mezi nimi jsem udělal chybu života, ale nebudu to rozvádět. Poslední odešla i s dětmi tak, že jsem ráno odjel do Polska a odpoledne jsem se vrátil do prázdného domu. Devítiletý synek se rozhodl po půl roce zůstat u mě natrvalo a je se mnou už tři roky. Jeho návrat ke mně pro okolní příbuzenstvo znamenal docela šok, přitom co jsem o sobě vše vyslechl. Ve 2014 jsme zakoupili dům s pěkným pozemkem s vlastním pramenem s pitnou vodou, s přípojkou na kanalizaci na hranici pozemku, s vlastním lesíkem, bažinkou a zanedbaným sadem. Kluk zde byl nonstop od svých dvou let, zažil čtyřletou rekonstrukci a následné bydlení. Prostě se vrátil domů. Dokud jsem mohl, dřel jsem jak kůň, pětinou přispěla jeho maminka, zbytek jsem vydělal nebo udělal, zařídil nebo vymyslel. I když jsem ještě platil alimenty, nikdy jsme se nezadlužili a i nyní žiju bez dluhů.
Své poslední ženě jsem se oddal na plný pecky, od 36t do 53 let jsem vydělával mraky peněz a najel při stavbě silnic i 7000km za měsíc a v sezóně jsem měl i přes 300 hodin měsíčně. Dnes je místo mě ve firmě kancelář s pěti lidma. Dovolené u moře, auto MPV, barák s pozemky cca 4000 m2, kroužky dětí a žena deset let doma. Dokonale jsem se odpravil. Nejdřív zánět žaludku, 3× ischias a nakonec cukrovka, k tomu krční páteř a karpál na pravé ruce. Žij naplno, dokud to jde, dieta 26 kilo dolů a pak jojo efekt 30 nahoru atd. Prostě blb, dle norem kapitalismu. Ivana to viděla, já ne.
Žil jsem prakticky od narození vedle žen, dvě sestry, osm sestřenic a žádný bratr nebo bratranec. Do padesáti pěti let jsem měl vedle sebe vždy ženu. Bylo mi dopřáno mít mladší krásky, maminky mých dětí o dost mladší. Žádná nestála za houby. Najednou jsem byl sám. Objevila se Ivana a já hlupák si myslel, že z toho něco bude. Neuvědomil jsem si, že jsem už starej bubák. Vše, co z ní zářilo, byla její přirozenost, úsměv, energie, neschopnost být hrubá, pořád být laskavá a milá, ale i neskutečnej inteligentní dříč, mě zmátla natolik, že jsem to považoval za přízeň a naději. Nepatřilo to mě. Byla to ona pro svět. Bohužel jsem to neviděl a sobecky jsem se zamiloval jak studentík. Ty dvě ženy předtím jsem opravdu miloval. Endorfíny se rozjely a já si myslel, že je to tu potřetí. Její kámošky jsem se netaktně ptal, proč se rozvedla. Její foto jsem měl v mobilu, občas jsem ho někde ukázal. V jeden moment, co se mi vyhýbala, jsem ji vyhledával, ale jen v práci. Vynadala mi k Vánocům , že moje hnusný růže nechce. Řekla mi natvrdo, že mi schválně vyká a že mě nezdraví. Mlel jsem pak něco o naději k ní a že její varování kolegyním slouží k tomu, aby mě měla pro sebe. Byla to jen blbá marnost. Vše jí někdo postupně sdělil. Občas se mi dones nějakej drb, tak jsem ho šířil, ale spíš směrem k jejímu obdivu. Nikomu to není příjemné, ale naštěstí jsem tam pak tři a půl měsíce nebyl. Jak jsem popsal, prošel jsem se v červnu tam, kde bydlí, potkat jsem ji nechtěl a zákon schválnosti zařídil, aby mě viděla její dcera. Při jejím výslechu druhý den se mě ptala, jestli sháním pečovatelku, a že bych se měl jít léčit, má odpověď byla, že ji nechci a léčba na to, co myslí, neexistuje, leda kulka do palice. Není jednoduché dostat se ze zamilovanosti, když i při výslechu z ní prýští to, co jsem popsal výše, harmonie a neskutečná krása , ale otravovat jsem ji tím prostě nechtěl. Nejhorší na tom bylo, že nikdy nebyla nepříjemná, ani když jsem byl centimetr za ní, byla vstřícně matoucí i výrazem v očích i ve tváři. Prostě hrůza.
Po žalobě na policii a přestupkové komisi proběhlo vše, jak jsem popsal. Akorát tam chybí dost podstatná věc, její reakce na to, že s ní neuspěla. Konfrontaci s dcerou pak šířila jako nebetyčnou nehoráznost a úmyslnou schválnost z mé strany všude, kde to šlo. Sakra, kdyby mě nežalovala, tak se nic nedělo, nepotkávali bychom se na úřadech a byl by už klid. Dotyčná neví, že titul Ing. před mým jménem asi něco znamená a že člověk, který byl okolo roku 2000 ve třiatřiceti oblastní náměstek ředitele Telecomu pro logistiku a je třikrát rozveden, má jistou úroveň právního vzdělání, se nenechá kde kým obviňovat z nesmyslů. Dokonce jsem náhodou v úterý za ní jel autem, když jela uklízet a i když jsem pak nejel za ní a zvolil delší trasu, tak mi nedošlo, že může jet pomalu abych ji míjel po vystoupení z auta, ve čtvrtek jsem přijel na pokec s nástupcem do práce v čase, kdy už u nás na baráku neuklízela, ale i když pak k nám do laboratoře po úklidu váhy nikdy nezašla, tak dnes ano, aby mě viděla a měla argument, že jsem jel jen za ní. Před tím ženský kolektiv vyvinul u managementu aféru o zlém Pepíkovi, což jsem nevěděl, neb jsem opravoval služební vůz po tříletém ježdění po stavbách v dílně mimo firmu. A na firmě jsem byl ten týden v autodílně dvakrát denně pro „něco“. Odpovídat na hloupé otázky na dané téma jsem šéfovi odmítl. Přemýšlel jsem i o žalobě, právních důvodů by bylo dost, ale není to můj styl. Celej život donášeli lidi na mě a ne já na ně. Radši jsem zvolil tuto formu, bohužel je Ivana ve mně pořád.
Omlouvám se romantikům za druhou část, ale život není pohádka. Můj děda říkával, na každýho chlapa pět a k tomu jedna hrbatá. Někdy si říkám, tak kde sakra jsou. Jo, ještě jedna věc, nechápu, kde na to tak krásná žena brala čas, zabývat se mnou. Jsme oba Vodnáři snílkové - be you, be free, mega romantici. Nejhorší jsou pochybnosti o tom, jak to doopravdy je, i když je to jasný. Pořád mi štve, že jsem se nezastavil a neotočil, nedostanete druhou šanci a ani opravdu nevíte, jestli byla. Prostě debil. Pomoc! Když se zamiluju, tak miluju a dlouho. Nejsem žádnej děvkař. Nikdy jsem nevěřil, že člověk z nešťastný lásky málem chcípne. Můžu si za to sám.
