Článek
Lidé rádi čtou jak co roste, výroba, spotřeba či životní úroveň. Nikde se nedočtete o tom, že čím více se obklopujete věcmi, tak roste potřeba se o ně starat, ať už fyzicky , finančně, časem atd. Ze všech stran se na vás hrne kupuj, spotřebuj, jezdi, měj, buď in, jez, oblékni teď tohle. Potřebuješ dnes toto, zítra ono, pozítří tamto. Nakonec hrozba ty to neděláš tak vlastně vůbec nežiješ. Tvorba pocitů méněcennosti běží na plné obrátky. Proč? Hranice míry uspokojení byla defakto ve většině zemí Evropy již naplněna.. To co je nad limitem, už je k pláči. Dvacet druhů šunky pro pocit možnosti výběru, k jídlu je jich tak pět, zbytek je hrůza. Auta vážila do jedné tuny, dnes elektromobil 2,3 tuny. Obchody plné serepetiček, plastových obalů plastových obalů v plastových obalech o papíru nemluvě, neupsal jsem se. Počet slov je správně. S nástupem čínských i jiných e-shopů člověk vlastně přišel na to co ještě nemá. Při pohledu co jsem ještě nekoupil mě jímá hrůza. Taktika zblbni kup rozbal měj a vyhoď a vše další znovu dokola má být to pravé. Nebo vytvoř zásobu všeho. Co vše máme proti komárům. Brousky na všechny druhy nožů, nástrojů a zařízení Vše je započteno a máš se dobře. Sakra Diogenes, když přišel na to, že může nabrat vodu do dlaní zahodil i hrneček. Je jednoduší vykázat co jste vše promrhali, než dokázat kolik lidí se naučilo efektivně myslet a žít. Ale ne donutit, ale přesvědčit ukázat naučit a dát tomu smysl. Sakra lidi žijte, nekonzumujte!!!!
