Článek
Nedávno na Seznam Zprávách vyšel článek, jehož hlavní pointa by se dala shrnout: „Problém je v tom, že Evropa sice má opatření, která snižují počty obětí veder nejspíš až o desítky tisíc za jedno léto, ale tento pokrok zároveň smazává klimatická změna.“
Je to opravdu pravda?
Umírají opravdu lidé častěji na vedra?
Je fakt, že počty úmrtí rostou. To ale nutně nemusí být důsledek „klimatické krize“. Přímo v článku je napsáno alternativní vysvětlení: „Klimatizace určitě bude hrát roli a bude tvořit část příběhu, ale nepřisuzoval bych jí tu největší. Z mého pohledu to bude hlavně starší populace v Evropě …“
Jak velký je faktor stárnutí Evropy, když víme, že 9/10 úmrtí na horko jsou lidé 65+? Obrovský! Naprostá většina rozdílů v úmrtnosti na horko je jen výsledek rostoucího počtu lidí 70+ (+78 % od roku 1990), a tím pádem populace náchylné na tuto smrt.
Je také dobré dodat, že mráz zabíjí mnohem více lidí než teplo. Nízké teploty způsobily mezi lety 2000-2019 smrt 3,3-5,6 milionu lidí, zatímco vysoké teploty 304-733 tisíc lidí. V Evropě se jedná o 585 782-723 962 mrtvých na chladno a 142 070-227 795 mrtvých na horko.
Dobrou zprávou je, že věkově standardizovaná úmrtí na chlad od roku 1990 klesla o 50 %.
Tudíž klima dnes zabíjí nejméně lidí (per capita) v historii Evropy.
Dle odhadů z 18 měst v Česku zemřelo za rok přibližně 2462 lidí na chlad a 164 na horko. Oproti západu kontinentální Evropy máme více než dvojnásobnou standardizovanou úmrtnost na chlad. Dokonce je trochu vyšší než v mnohem chladnějším Švédsku!
Přináší AC opravdu výsledky?
Dle studie v USA vydané roku 2016 postupné šíření klimatizace během 2. poloviny 20. století vedlo k poklesu nad-úmrtí ve dnech, kdy průměrná teplota přesáhla 27 °C, o přibližně ¾. Vliv na úmrtnost je signifikantní jen pro lidi přes 65 let. Pokud ale průměrné denní teploty stoupnou přes 32 °C, tak i pro obyvatele nad 45 let. Takovéto teploty jsou ale v ČR spíše vzácnost.
Jiný pohled na věc je, že kdyby se v USA masově nerozšířila klimatizace, tak by nárůsty teplot způsobily asi 60 000 dodatečných úmrtí ročně.
Mimo to se staly mnohé oblasti na jihu USA příjemnými k pobytu, což umožnilo lidem bydlet na větším území.
Dalším benefitem klimatizace je vyšší produktivita lidí. Ta klesá přibližně o 2 % s každým dalším 1 °C nad 25 °C. Z ekonomického hlediska tedy sice stát a firmy budou mít vyšší náklady na provoz klimatizací v budovách kvůli větší poptávce elektřiny, ale teoreticky by se měly vrátit vyšší produktivitou ve firmách - hodnota získané produktivity práce převýší cenové náklady na elektřinu více než desetkrát.
Kolik elektřiny spotřebovává klimatizace?
Autor původního článku tvrdí: „Celý problém ale klimatizace nevyřeší. Ne všichni si ji mohou dovolit a její provoz spotřebovává velké množství elektřiny. “
Celá EU by nespotřebovala zase tak vysoké množství elektřiny ročně, kdyby zde byla domovní klimatizace tak rozšířená jako v USA po zohlednění odlišné průměrné teploty v regionech. Jednalo by se přibližně o 290 TWh ročně. V Česku by spotřeba byla nižší, okolo 2,35 TWh (3,60 - 1,36), protože žijeme v klimatu bez horkého léta. Tato studie však má velkou chybu - nezohledňuje, že průměrné obydlí v USA má 169 m², zatímco v ČR žije v takto velkých prostorech ani ne desetina populace. Zároveň více než ¾ z jmenovaných 290 TWh pochází z top 5 zemí. Mezi nimi samozřejmě není Česko.
Můžeme si takovou spotřebu i tak dovolit? EU by rozhodně mohla, kdyby si dobrovolně nezmrzačila svou energetickou soustavu. Kupříkladu Gerhard Schröder naplánoval postupné vypnutí nukleárních reaktorů v Německu a začal výstavbu Nord Stream 1 a 2, za což ho po konci jeho úřadování Rusko odměnilo několika pozicemi v představenstvu svých energetických korporací, z nichž měl výplatu až milion korun měsíčně. Celkově Evropa ztratila 933 TWh energie z jádra ročně (z toho JE 276 TWh elektřina) od vrcholu roku 2004. Což je více než teoretický nárůst spotřeby elektřiny v EU (+267 TWh) kvůli vestavěné klimatizaci v domácnostech na americké úrovni.
Další problém je zaostávání ve vývoji fúzního reaktoru, u kterého si alespoň tento rok EU uvědomila svůj nedostatek, ale stále se potýkáme s absencí soukromého financování na rozdíl od jiných větších ekonomik.
I u obnovitelných zdrojů hrozivě zaostáváme za Čínou. V posledních 20 letech je EU schopna generovat o 2000 TWh energie více. Čína přes 7000 TWh. Pouze u elektřiny se jedná o +786 TWh v EU a +3 042 TWh v Číně.
Specificky u solární energie se v slunné letní dny hodí elektřinu rychle využít, protože je jí při největším slunečním svitu generováno velké množství. Dnes ceny elektřiny musí klesnout a někdy je nabízena i zdarma.
Zhoršuje klimatizace teplo venku?
Článek tvrdí: „Klimatizace navíc odvádějí teplo do okolí, takže jejich masové používání zhoršuje efekt městských tepelných ostrovů.“
Jak velké toto zhoršení je konkrétně? Dle studie z Phoenixu zapnuté klimatizace způsobily při extrémních vedrech mezi 10. a 19. červencem roku 2019 oteplení města o 1-1,5 °C v noci a 0,25-0,5 °C ve dne. Berme v potaz, že maximální denní teploty tehdy dosahovaly až 45 ˚C ve stínu, tudíž klimatizace obvykle snižovaly vnitřní teplotu o 20 ˚C. Dodávám, že ve Phoenixu je klimatizace víceméně nutnost k rozumné lidské existenci. Dle Wikipedie: „Podnebí ve Phoenixu je aridního suchého typu – Phoenix má nejvyšší průměrnou maximální roční teplotu ze všech velkých měst v USA a jednu z největších průměrných letních teplot [globálně] − překonávají ho pouze některá města v Perském zálivu. Teplota překračuje 38 °C v průměru více než 89 dní v roce, přičemž často dosahuje a přesahuje 45 °C.“
Pokud bychom přenesli tyto výsledky do Česka, tak by byl vliv klimatizací na oteplování města celoročně zanedbatelný. Růst teploty o 1 °C by šel lehce kompenzovat větším zalesněním měst.
Elegantnější řešení je centralizované chlazení na úrovni celých čtvrtí. Například v Paříži pumpují chladnou vodu z řeky do potrubí v domech a tu zase vrací zpět do řeky. Oteplení řeky je minimální. Nevýhodou je, že mimo velká města je projekt ekonomicky neudržitelný.
Závěr
V Japonsku, Singapuru, Jižní Koreji nebo USA je normální, že přes 80 % domácností má ve svém bytě zabudovanou klimatizaci. Není důvod, proč by i v České republice neměl být tento (dle slov pražské ODS) luxus dostupný i běžným lidem.
Měli bychom se zbavit pesimistického pohledu na budoucnost a přestat věřit, že hlavní úděl Česka ve 21. století je uskromnit se a bránit zuby nehty postupu lidstva na další stupeň Kardašovovy škály. Naopak bychom měli věřit ve schopnosti lidstva vytvořit levnou energii bez emisí a příjemnější produktivnější budoucnost i pro prostý český lid.
