Článek
V listopadu 1944 neustále sílila partyzánská činnost v oblasti severovýchodní Moravy, zejména Beskyd. Partyzánské skupiny svou činností nejen podrývaly říšskou autoritu v kraji a posilovaly nacionalistické cítění místních obyvatel, ale i sabotážními akcemi a přepady zejména policejních stanic přímo útočily na německý bezpečnostní aparát. Zprávy o sabotážích byly na denním pořádku. Například 2. listopadu přepadli tři ozbrojení partyzáni v Kateřinicích postupně dva hajné a vyžádali si na nich zbraně. V obci Zubří 3. listopadu vtrhlo pět ozbrojených partyzánů jak do obchodu se smíšeným zbožím, tak do trafiky a odcizilo velké množství potravin a kuřiva. V Dolní Bečvě dne 4. listopadu přišlo na dvacet ozbrojených partyzánů do hostince, přičemž si útočníci na hostinském vyžádali jídlo a pití. V mnohých případech poškození obdrželi rusky psaná potvrzení o příslušnosti útočníků. 6. listopadu partyzáni zaútočili na četnickou stanici ve Všechovicích, přičemž akce zakončené divokou přestřelkou se zúčastnilo na padesát útočníků. Dva četníci byli odzbrojeni, partyzáni se zmocnili munice a hotovosti.
Proti partyzánským útokům přistoupil SS-Obergruppenführer K. H. Frank k radikálnímu řešení situace. To znamenalo rozsáhlý vojensko-policejní zásah, na kterém se měly podílet jak složky pořádkové a bezpečnostní policie, tak branné moci. V krátkém časovém úseku měli nacisté razantně zakročit především proti stále sílícím aktivitám příslušníků 1. čsl. partyzánského oddílu Jana Žižky. Především v jejímu zvyšujícímu se počtu přepadů a sabotáží zejména na železnici. Počátkem listopadu 1944 např. došlo k sérii pěti sabotáží, které během dvou dnů ochromily dopravu na spojích v oblasti Valašského Meziříčí a Vsetína.
Patrně v reakci na zmíněné události vydal K. H. Frank rozkaz, který měl v rámci protipartyzánské operace redukovat možnosti partyzánské činnosti. Měly být sestaveny požární a destrukční oddíly k provedení evidence všech osaměle stojících horských hotelů, restaurací, hostinců, hájoven, selských usedlostí, kůlen a dalších objektů, které by mohly sloužit za úkryt partyzánům. Oddíly měly připravit případné zničení těchto objektů, ovšem přesnou dobu jejich zničení si K.H. Frank vymínil určit sám. Inspektor uniformované protektorátní policie na Moravě SS-Standartenführer Attenberger dostal za úkol připravit velkou obkličovací akci v Moravskoslezských Beskydech natolik početnými silami, aby z něj partyzáni nemohli uniknout. Průběh příprav byl řízen K. H. Frankem, který za tímto účelem přesunul do Brna celý svůj štáb. (7.-24.11. 1944 ) 8. listopadu se v Brně uskutečnila porada, na níž se K.H. Frank seznámil s Attenbergerovým plánem, který odsouhlasil. Operace dostala krycí název „Tetřev“. Do akce měla být nasazena 540. divize Wehrmachtu z Brna, jíž velel Generalleutnant Hans Windeck, který byl také pověřen velením nad všemi nasazenými silami s tím, že policejní síly bude řídit Attenberger. Akce se kromě armády zúčastnily také jednotky Waffen SS a síly Ordnungspolizei a Schutzpolizei za osobní Frankovy účasti. Celkem se jednalo zhruba o 13 000 mužů, z nichž bylo asi 12 000 vojáků a příslušníků SS, dále Einsatzkommando Ruhsam a Einsatzkommando Burger v síle 700 mužů a konečně ZbV-Kommando 1, 9 a 24 v celkovém počtu 320 mužů včetně 39 psovodů. Společně s nimi zde byli také příslušníci brněnské řídící úřadovny gestapa.
Operace Tetřev začala 16. listopadu 1944 v 6.00 hodin uzavřením celého prostoru Moravskoslezských Beskyd. Řídil ji generál Windeck z Rožnova pod Radhoštěm. Hlavním cílem bylo uzavřít v rozmezí od 6.00 do 7.30 hodin prostor Rožnov pod Radhoštěm – Frenštát pod Radhoštěm – Kunčice pod Ondřejníkem – Čeladná – až křižovatka silnic Čeladná – Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice – Staré Hamry – Bílá – křižovatka silnic Bílá – Horní Bečva – Makov – Horní Bečva – Prostřední Bečva – Dolní Bečva –Rožnov pod Radhoštěm. Obkličovací linie měřila celkem 52 kilometrů. Všechny zúčastněné jednotky se před nasazením patřičně seznámily se zásadami boje s partyzány. Důraz byl ze strany vedení kladen na správné užívání denních hesel, která měla zabránit průniku partyzánů v přestrojení za německé jednotky. Tato hesla závazně platila jak pro přímo nasazené muže, tak i pro nezúčastněné příslušníky armády nacházející se v prostoru akce. Stejně tak měli nasazení muži přistupovat s nedůvěrou k místnímu obyvatelstvu, které dle očekávání nebude německým jednotkám nápomocno a bude stranit partyzánům. Všichni zajatci měli být ihned po odzbrojení předáni jednotkám SD, jejichž úkol spočíval v okamžitém transportu zadržené osoby k výslechu. Poučení pro boj s partyzány stanovovalo také velmi podrobný postup pro prohlídky domů a útoky na partyzánské bunkry. Nacisté předpokládali, že se v uzavřeném prostoru nachází hlavní síly partyzánského oddílu Jana Žižky.
Akce Tetřev představovala operaci kotlového typu, kdy mělo dojít k neprodyšnému zajištění vytyčeného území a k jeho postupnému pročesání. Celý prostor rozdělený na devět dílů byl systematicky po jednom až dvou dílech denně prozkoumáván. Obkličovací linii zajišťovaly zejména vojenské jednotky, policejní jednotky měly na starost především domovní prohlídky a průzkum terénu. V obklíčeném prostoru došlo k vyhlášení výjimečného stavu se zákazem vycházení v době od 16.00 hodin do 8.00 hodin ráno. Místní obyvatelé nesměli po dobu trvání akce Tetřev opustit svá bydliště a nemohli ani dojíždět do zaměstnání.
17. listopadu dorazil do Beskyd K.H. Frank, který se ubytoval v hotelu Pantáta na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm. V Rožnově se pak sešel s Windeckem, Attenbergerem a Müllerem, kteří mu referovali o dosavadním průběhu akce. Ta se prozatím vyvíjela neúspěšně, jelikož na partyzány dosud nacistické bezpečnostní síly nenarazily. K prvnímu střetnutí došlo právě 17. listopadu, kdy v 10.15 hodin narazila pátrací skupina složená z příslušníků Wehrmachtu na skupinu asi 15 partyzánů. Tito odbojáři se ukrývali v domku Františka Tkáče na pasece Lhotská louka zhruba 6 kilometrů východně od Horní Bečvy. Došlo zde k přestřelce, během níž bylo 5 partyzánů zastřeleno a 1 zraněn a zajat. Wehrmacht ztratil 6 mužů, 2 byli zraněni. Němci při akci ukořistili samopal československé výroby, kulovnici a pistoli. Padlými partyzány byli kapitán Zachar Sirotin, nadporučík Grigorij Pankevič, poručík Pavel Kudelja, další ruský partyzán křestním jménem Fedor a Čech František Vala. Ostatním partyzánům se podařilo uprchnout. Kamila Tkáčová byla zatčena, i se svými dvěma syny Karlem a Bohuslavem, a odvezena do Frenštátu pod Radhoštěm. Ve vězení spáchala sebevraždu. Další srážka proběhla 20. listopadu v lese Cípková nedaleko Prostřední Bečvy. Zde Němci odhalili bunkr, ve kterém se ukrývali již dříve policií hledaní spolupracovníci partyzánů František Haša, Bedřich Kubiš a manželé Čeněk a Alžběta Divínovi. Bunkr byl obklíčen, došlo k přestřelce. Haša se v obklíčení německými vojáky zastřelil, Kubiš s Divínem byli zatčeni a předáni na gestapo do Moravské Ostravy. Alžběta Divínová se během přestřelky ukryla v závěji a zatčení unikla. Další oběti akce Tetřev pocházely z řad místního obyvatelstva. Dne 17. listopadu byly vojenskou hlídkou zastřeleny Růžena Brožová a Alžběta Slováková, které vyšly z domu v době zákazu vycházení. V Prostřední Bečvě byl pak 19. listopadu zastřelen Jindřich Frňka. Nakonec došlo 22. listopadu k zatčení ještě jednoho zraněného partyzána a tím akce skončila.
Vyhodnocovací zpráva o průběhu operace Tetřev z 29. listopadu 1944 uvádí celkem 13 zatčených a 8 zastřelených partyzánů, dále 4 zajaté partyzány, z nichž 2 byli zraněni, 1 nezúčastněnou civilní osobu zastřelenou a 2 nezúčastněné civilní osoby zraněné. Na straně nasazených protipartyzánských sil bylo podle tohoto hlášení 8 mrtvých a 3 zranění v důsledku bojových akcí a 1 zraněný nehodou. Protipartyzánská operace Tetřev byla ukončena 22. listopadu 1944. Tažení německých jednotek zejména proti partyzánskému oddílu Jana Žižky v oblasti Beskyd však nepodalo kýžené výsledky.
Po oficiálním ukončení protipartyzánské operace Tetřev došlo z německé strany k demonstrativnímu předvedení moci formou zastrašování obyvatelstva. To znamenalo hromadné popravy pomocníků a spolupracovníků partyzánů Žižkova oddílu. Jednalo se především o muže zatčené na základě udání bývalého partyzána Jana Dvořáka, kteří byli zadrženi 5. a 6. listopadu. Vězně obviněné zejména ze zásobování partyzánů nacisté odsoudili k trestu smrti. 23. listopadu byly provedeny exekuce Hynka Tošenovského, Oldřicha Šimurdy, Oldřicha Machandra a Karla Vinklera. Nejprve byli za poskytnutí pomoci zraněnému veliteli 1. čsl. partyzánského oddílu Jana Žižky oběšeni K. Vinkler a O. Machander, a to na lípě u silnice v Čeladné. Následně byl v Dolní Bečvě v blízkosti svého domku popraven H. Tošenovský. O. Šimurda z Prostřední Bečvy, byl oběšen na telefonním sloupu nedaleko svého obchodu, kde si partyzáni chodili pro zásoby potravin. Poslední exemplární poprava proběhla v dopoledních hodinách 23. listopadu ve Velkých Karlovicích. Jednalo se o místního obchodníka Dobromila Kováře odsouzeného taktéž za zásobování partyzánů, který byl oběšen na jasanu u místního kostela. Popraveným, jejichž těla musela zůstat viset na místě po dobu čtyřiceti osmi hodin, a která po celou dobu střežily hlídky četnictva, byla na hruď umístěna cedule s nápisem „Pomáhal jsem partyzánům“. Po sejmutí byla těla popravených odvezena ke zpopelnění do ostravského krematoria.
Příčiny neúspěchu operace Tetřev
Nezdar akce všechny zprávy o operaci Tetřev připisují nejednotnosti a nesehranosti mužstev, která byla složená především z nezkušených a méně fyzicky zdatných jedinců, a malému počtu a nezkušenosti velících důstojníků. Akci doprovázely rozpory o vedení operace, respektive o strategii nasazení jednotek a způsobu pročesávání oblasti. Malý počet zadržených partyzánů operace lze vysvětlit značnou rozptýleností poměrně malých jednotek oddílu v oblasti Beskyd. Partyzánský oddíl Jana Žižky utrpěl v listopadových bojích na Kněhyni a v jejím okolí značné ztráty, byl rozbit jeho štáb, avšak samotný oddíl nebyl zničen. Akce Tetřev se tak minula účinkem.
Zdroje
Suchánková, Kateřina: Protipartyzánská operace Tetřev v roce 1944. Diplomová práce MUNI Brno 2013.
Černý, Vladimír: Protipartyzánské operace na Moravě v letech 1944-1945. Disertační práce MUNI Brno 2006.
Hrošová, Marie: Na každém kroku boj. Historie 1. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky. Vsetín 2012.
