Bratři Mašínové

Film je nadstandardně odvedenou řemeslnou prací, ale nečekejte nějaký trhák. Občas je (asi záměrně) roztřesená a taky rozmazaná kamera, což je věc vkusu. Zhruba od poloviny má napínavý spád. Plusem je, že není nekonečně natahovaný. Je však otázkou, do jaké míry je skutečně o bratrech Mašínech. Trochu na škodu mu je, že není více o odbojové skupině. Vyznívá především jako obhajoba obou bratrů, jako snaha ukázat je v lepším světle. Snaží se navodit iluzi bratrů hrdinů, nikoliv zločinců.

Snad proto jej také natočil vzdálený příbuzný bratrů Mašínů (režie Tomáš Mašín) podle literární předlohy Barbary Mašín se scénářem od Marka Epsteina. Tu a tam se proto i vyhýbá nehodícím se surovým či kontroverzním záběrům a okamžikům, které si musíte domyslet.

Jedním z těch okamžiků je například podřezání hrdla spoutaného příslušníka SNB Jaroslava Honzátka na služebně v Čelákovicích. Z filmu ale nepochopíte, co se přesně odehrálo. Ctirad vytáhne nůž a v dalším záběru si už pod proudem vody oplachuje ruce i nůž od krve. U této vraždy si člověk musí položit otázku, zda nestačilo bezbrannému příslušníkovi zasadit ránu do srdce nebo mu jen podřezat žílu na ruce. K podřezání hrdla chloroformem omámeného příslušníka nebylo třeba odvahy, ale spíše nějaké psychiatrické poruchy.

Občas se objevují názory, že bratři zabíjeli v zájmu své ochrany, ale na sklonku života Ctirad v jednom rozhovoru v Clevelandu jasně řekl, že to je nesmysl. Jejich cílem bylo střílet a zabíjet. Všude viděli samé darebáky. Těžko lze ale vidět jako (komunistického) darebáka účetního Josefa Rošického, který doprovázel převoz mezd Kovolisu Hedvikov a byl při loupeži zastřelen. Nebyl komunistou a dokonce patřil před rokem 1948 k blízkým spolupracovníkům majitelů firmy. I této informaci film nevěnuje pozornost.

V Chlumci nad Cidlinou na služebně tak díky svému černobílému vidění zastřelili příslušníka SNB, strážmistra Oldřicha Kašíka. Ten byl sice od roku 1948 aktivním členem KSČ, ale před tím byl nejdříve jako silně věřící u lidovců, pak u sociální demokracie a sledovala jej Státní bezpečnost… Víry se nevzdal ani ve službě u SNB, docházel do kostela a mezi kolegy měl přezdívku „Kudrnatý Ježíšek“. Tenhle rozpor mezi vírou příslušníků v Boha a vírou v komunismus nebyl v té době zdaleka ojedinělý. V nalezených dotaznících i uváděl, že při osvobozování vlasti byl v květnových dnech členem partyzánské čety poručíka Klečky. Tohle ale ve filmu nenajdete.

Mimochodem sociální demokraté 27. června 1948 zanikli sloučením s KSČ. Tím se z mnoha sociálních demokratů stali komunisté. To ještě nikdo z nich však netušil, jak krutá budou 50. léta. A také bylo po válce a u mnoha lidí logicky byla vítaná levice jako nová naděje mírového žití. Ale už v té době na našem území bohužel pracoval SMERŠ, další složky sovětského režimu a našich kolaborantů.

Úsměvné na filmu je, že děj je dobře oživen fiktivní osobou vytrvalého sudetoněmeckého vyšetřovatele, kapitána Kollera, naverbovaného do služeb StB. Ten zpočátku pomáhá s dopadením zatím neznámých pachatelů.

Při pronásledování Mašínů už v NDR, je vyslán do Východního Německa, aby pomáhal německým orgánům s jejich dopadením kolem východního Berlína. V samém závěru filmu se však sám elegantně vypaří do západního Berlína. To je asi nejhumornější okamžik filmu. Autoři totiž sami předložili variantu emigrace bez střílení, krve a vraždění.

Dle filmu není ani zcela jasné, zda ve vlakové stanici Mahlow sovětský voják prohlížející podvozek vagonu přehlédne nebo nechá na podvozku zavěšeného Ctirada uprchnout.

Pro mnoho diváků možná bylo překvapením, že matka obou bratrů a jejich sestry byla členkou KSČ. Podle filmu na členství rezignovala po popravě M. Horákové. Ovšem spustila tím sled neblahých událostí, které dopadly na celou rodinu (vyhození ze škol, nucené stěhování atd.).

Co však nelze oběma bratrům odpustit, bylo (po útěku) zanechání nemocné matky po operaci žaludku napospas krutým vyšetřovatelům StB a jistému násilí a smrti v komunistickém žaláři. Jak se také stalo. Na jednu stranu bratři bojovali proti komunistické hydře a na druhou stranu té samé hydře zanechali matku i zdravotně postiženou sestru (a nejen je). Za tohle si oba bratři nezaslouží uznání. Jednoznačně jsou vrahy své matky. To ovšem ve filmu také nenajdete. Podle filmu dokonce odešli i bez jasného rozloučení s milovanou matkou a sestrou.

Za smrt matky mohou oba bratři a jsem přesvědčen, že by je za tohle otec, popravený nacisty, nepochválil. Před popravou napsal moták, který ukryl v ostění pankrácké cely č. 10 a byl nalezen až po válce. Ve filmu zazní jeho zkrácená verze:

Aby bylo jasné, co skutečně moták obsahoval, zde je celý text, ze kterého plyne, že Mašínové zradili i přání svého otce:

Drahé moje děti!
Posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste dosud ještě malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte. Bojoval jsem za naši drahou vlast a národ proti odvěkým našim nepřátelům – Němcům, kteří naši vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí. Zůstanete zde nyní jen se svou mamičkou. Musíte ji poslouchat, abyste jí ulehčily její těžký úkol a starost o Vás. Ty, Radku, jsi nejstarší, vím, že jsi rozumný a vážný chlapec. Buď oporou a rádcem Pepovi a Nenušce. Ty musíš zastupovati mne. Spoléhám se na Tebe! Ty, Pepíčku, musíš pomáhat mamičce a Radkovi. Starejte se o Nenušku a nikdy ji neopusťte. Jest nešťastný chudáček, jenž bude potřebovat Vaší péče. Mějte se navzájem rádi a nikdy se neopouštějte, pomáhejte si vždy a ve všem s láskou a porozuměním. Učte se pilně, abyste byli vzdělanými a prospěšnými lidmi. Buďte vždy svědomití a čestní. A nyní Ty, moje drahá Nenušo, moje sladká holčičko. Buď šťastná a nezapomínej na svého tatíčka, který Tě měl tolik rád. Vím, že máš dobré srdéčko, že máš ráda svoji mamičku a bratříčky, že jim budeš dobrou ......... (nečitelné). Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, moje nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni.
Váš milující otec. Vlasti zdar!

Josef Mašín

Nečekejte od filmu nějaký hlubší obsah. Nějaká velká rozmýšlení a dilemata. Je to spíš film o akčních lidech, horkých hlavách, které si něco (možná i mladicky) namlouvají, žijí v mylných představách a příliš nevnímají uceleně realitu kolem sebe. To je ale neomlouvá. Proč tedy tolik někteří vychvalují oba bratry za prostřílení se na západ? Těžko říci. Snad protože máme málo skutečných hrdinů, kteří by s komunisty bojovali. Tak bereme s vděkem i vrahy.

A mimochodem, V. Havla Mašínové považovali doslova za kreténa, pěstovaného estébáky (čas 2:30), loutku komunistů. Ani na adresu P. Pavla se J. Mašín nevyjádřil vůbec lichotivě.

Deset krátkých rozhovorů s Radkem Mašínem v Clevelandu v roce 2010.