Hlavní obsah

Černá budoucnost České republiky. Budeme mít nejen německé platy

Foto: Petr Duchek

Novobarokní Kramářova vila se secesními prvky z roku 1915, rezidence předsedů vlád České republiky.

Nemám důvěryhodnou věšteckou křišťálovou kouli. Podívám-li se však na státní dluh, srovnání mezd, příjmů, finanční dopady migrace a platby z a do EU, musel bych být opilým optimistou, který tyto hrůzy vidí jako budoucí pozitivní výzvy a příležitosti.

Článek

Státní dluh

Aktuálně činí 3.410.200.000.000,- Kč. Napsal jsem si jej takto s nulami a položil si otázku, zda stejně vytrvale zadlužují politici i svoje domácnosti. Zda také doma tak hospodaří. Dluh roste jak vůči HDP, tak absolutně. Pořád a už několik let za působení různých vlád.

Pro zajímavost jsem si spočítal, kolik let by jej dospělí (plnoletí, odhadem 8,2 milionu) obyvatelé ČR spláceli, kdyby každý měsíc politikům poslali 500,- Kč na umořování dluhu. Vyšlo mi bez pár měsíců 70 let. Tedy já, moje děti a jejich děti. Pětistovka není mnoho, ale jak pro koho. Navíc ta táhlost splácení…

Jsem si vědom, že výpočet nezohledňuje inflaci, úroky, ekonomický růst, proměnlivé počty obyvatel a další indikátory. Nezajímá mě, že jiné země EU jsou na tom ještě hůře. Bez zvýšení daní ale dluh snížit nepůjde, bez snížení (socialistických) dotací také ne.

Přitom zpočátku samostatné ČR byl dluh nízký a stabilní (asi 150 miliard), krátce dokonce klesal. Opak započal rokem 1997 a v roce 2012 byl dluh už 1,67 bilionu Kč. Pozoruhodné ale je, že v letech 2013 – 2019 došlo k jeho mírnému snížení a stabilizaci. Utržený jako z řetězu je až od roku 2020. Odstartovala jej pandemie COVID-19, pak přišla pomoc Ukrajině. Dnes činí 42 % HDP.

Ve své poslední zprávě nás OECD varuje, že bez změn v rozpočtové politice a úplného neprovedení důchodových reforem, vyšplhá dluh v roce 2050 na 100 % HDP. S reformami na 70 % HDP. Skoro se mi chce napsat „jen“ na 70 %.

  • Optimistická není ani jedna varianta.
Foto: screenshot grafu z dubnové zprávy OECD pro ČR (Economic Surveys: Czechia 2025)

Graf ze strany 29 z Ekonomické zprávy OECD pro ČR z dubna 2025.

Živnostníci a státní zaměstnanci

Ve zdravé ekonomice by mělo platit, že lépe se budou mít ti, kteří vytvářejí hodnoty, resp. peníze, než ti, kteří je pouze spotřebovávají. Ale je tomu tak?

Každý podnikatel (obvyklé místo vytváření hodnot) ví, že může optimalizovat daně a méně platit na sociální a zdravotní pojištění (nemocenské je dokonce dobrovolné) než zaměstnanci (obvyklé místo spotřeby). Tedy zdá se, že úvodní věta odstavce platí. Jenže.

Rozdíl v daních mezi oběma skupinami se zmenšuje.

Státní zaměstnanci mají 25 dní dovolené s náhradou mzdy, příplatky za přesčasy, za práci přes víkendy, stravenky, příspěvky na penzijní spoření, sick days, odstupné, odškodnění a větší jistoty. Živnostníci sice mají flexibilitu pracovní doby, ale i práce tolik, že se nezastaví. O benefitech si však mohou nechat jen zdát. V době dovolené jsou (zpravidla) bez příjmu. Živnostníci ručí za práci svým majetkem, nemají ochranu před krizemi (typicky covid) a obvykle si platí účetní a daňové poradce.

Lépe vycházejí státní zaměstnanci i v porovnání se zaměstnanci v soukromém sektoru, které i za rok 2024 drtí:

Medián hrubých platů ve veřejném sektoru byl 45.256 korun, v soukromém sektoru 40.709 korun.
web: peníze.cz

Mnozí živnostníci navíc pracují ve švarcsystému:

  • Zákoník práce sice v §2 definuje závislou práci, ale prokázat, že živnostníci pracují v protiprávním systému, je možné až tehdy, když je naplněno několik charakteristických znaků závislosti současně. To lze označit za chytrou práci lobbistů ve sněmovně.
  • Problém je, že mnoho „živnostníků“ je rádo za práci a ani nevnímá, že v porovnání se (státními) zaměstnanci není výhodná (používají svoje statky ve prospěch zneužívající firmy a také kladou hlavu na špalek stran odpovědnosti za práci bez potřebného proškolení firmou).

Švarcsystém je tu s námi už od devadesátek. Podivné, když si vzpomenu, čím vším kvůli němu pan Švarc prošel…

  • Česká republika je skutečně zvláštní země…

Migranty nebude možné odmítat

Budeme migranty potřebovat? Pokud ČR uvěří, že v jádru půjde o šikovné, pracovité a spolehlivé občany, tak snad kvůli úbytku obyvatel a nedostatku pracovních sil ano.

Protože ale ČR přijala cca 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, nemusí (dočasně) přijímat uprchlíky z jiných zemí. Až výjimka skončí, za každého odmítnutého migranta bude platit 22.000,- € ročně.

Uvedená částka se ale může změnit rozhodnutím Rady nebo Komise EU, v souvislosti s počtem migrantů apod. Nelze uplatnit právo veta na počty migrantů a výši částky. Rozhoduje většina.

V tomto směru zatím ani neplatíme nic do solidárních projektů EU…

Představíme-li si, že počet migrantů se přiblíží roku 2015, bude ČR stát před masovým přijímáním migrantů nebo bankrotem.

Polsko migrační pakt odmítlo i s tím, že na ukrajinské běžence dostává z EU desítky eur, ale za odmítnuté migranty má platit desetitisíce.

  • Bohužel ve vedení ČR není už dlouho nikdo z rytířů dávných časů.

Platby do EU

ČR je zatím čistým příjemcem peněz z EU. Ovšem při ekonomickém růstu se po roce 2030 může stát čistým plátcem. Takže další výdaj. Bude ale otázkou, jak my sami budeme vnímat naši zemi a o čem budou vypovídat ekonomické ukazatele.

  • Možná dosáhneme takové úrovně harmonického vývoje, že budeme rádi čistými plátci.

Německé platy a důchody

Když pan premiér v „Otázkách Václava Moravce“ řekl, že budeme mít platy jako v Německu, ptal jsem se na Úřadu vlády ČR, jak to myslel. Bylo mi s úsměvem řečeno, že pan premiér se nechal unést. Já si ale myslím, že se především prořekl, protože uvažoval v (nepublikovatelném) širším kontextu.

Německo už není štikou v evropských vodách, ale kaprem klesajícím ke dnu českých rybníků. Napadlo mě proto, podívat se, jak je to s německými důchody, zrcadlem platů. V některých ukazatelích máme mnoho podobného:

  • Německo masivně dotuje důchody, ČR k tomu směřuje.
  • Soukromé spoření tvoří jen 14,1 % důchodového příjmu. Slabé zapojení soukromého spoření máme společné.
  • Odchod do důchodu se postupně zvyšuje na 67 let (podobně jako v ČR).
  • Průměrná roční mzda je 38.901,- eur (2023), což není taková sláva, jak si u nás mnoho lidí myslí. Byť samozřejmě hladina životní úrovně je pořád výš.
  • Výše hrubého důchodu je 48,2 % (před zdaněním a úhradou zdravotního a případně i pečovatelského pojištění) z průměrné mzdy. Čistý důchod je pak 41,5 %. V ČR je čistý důchod ve výši cca 45 %. Propad životní úrovně při odchodu do penze je v Německu proto citelnější. Obě země jsou ale v tomto ukazateli pod průměrem OECD (51,8 %).

Závěr

Jsem velmi skeptický k tomu, že ČR čekají dobré časy. Politici řeší závažné věci až za pět minut dvanáct, přestože znají realitu a neříkají lidem celou pravdu. Proč? Aby se udrželi u moci. Pak je otázkou, zda není chybný samotný politický systém i možnost volit stokrát recyklované politiky. Jenže ani na obzoru nikdo nový lepší není…

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz