Článek
Jaký je recept na (pokrytecké) úspěchy filmů u festivalového publika a hlavně získání poroty pro ocenění od americké Akademie (Oscar)?
Na území bývalého Československa by měl jakýkoliv film na téma roku 1968 automaticky silný emotivní náboj i velkou podporu. Bez ohledu na to, kdo a jak by jej natočil. Režisér Mádl sice většinou zdůrazňuje, že mu šlo o všude platnou odvahu a hrdinství, ale ve skutečnosti z filmu od A až po Z čiší chladný kalkul na Oscara.
Vlny chci dostat na Oscary. Komunisté měli být zakázáni.
Proto jsem před více než půl rokem napsal, že doma film určitým způsobem uspěje, ale díru do světa neudělá.
Filtry v cestě za Oscarem
Získat ocenění americké filmové Akademie je sice vrcholným uznáním pro každého filmaře a producenta, ale pokud myslíte, že ocenění ovlivňuje jen filmařské umění, jste na omylu.
Národní nominace
Každá země může vyslat do soutěže jeden film. U nás o soutěžním snímku rozhoduje Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) a kromě umělecké kvality filmů posuzuje i divácký ohlas. Proto bylo loni v létě tolik aktivistické hysterie kolem jakéhokoliv kritického komentáře nebo konstatování, že na Vlny nebylo v kině vyprodáno. Dále účelově posuzuje potenciál úspěchu u oscarové poroty. Historické téma pražského jara ale působilo na posuzovatele nadějně.
Formální požadavky
Minimální formát rozlišení (2048×1080 px nebo 35mm/70mm), délka nejméně 40 minut a premiéra s následným týdnem promítání v USA (LA). Tady už do nominace zasahuje chladný marketing.
Hlasování odborníků Akademie
Z celkového počtu 93 filmů jich odborníci 15 uvedli do tzv. „shortlistu“. U Vln tedy nešlo přímo o nominaci na Oscara, jak se často chybně nebo tendenčně uvádí, ale pořád jenom o širší výběr. Tento filtr je však velmi subjektivní a Vlny uspěly díky politickému narativu roku 1968 a účelově natočenému snímku ve formě thrilleru.
Sovětský tank v Praze 21. srpna 1968 pár metrů od Muzea a Československého rozhlasu na Vinohradské ul. V pozadí hala Hlavního vlakového nádraží.
Tím se film stal globálně podbízivější a srozumitelnější pro zahraničí. Ale opustil českou filmařskou cestu. Režisér Mádl to obhajuje tím, že film je schopen vyprávět lokální příběh univerzálním jazykem.
Kampaně a lobbing
Produkce musí investovat do projekcí v Los Angeles nebo New Yorku s následnými diskusemi s tvůrci. Dále vyrobit tiskové materiály, billboardy, plakáty, online reklamy. Vše ale především s manipulativním zacílením na akademiky. A zajistit rozhovory v hollywoodských médiích. Producentka Monika Kristl uvedla, že klíčové byly osobní prezentace Mádla v USA, kde zdůrazňoval univerzální téma boje za svobodu slova. O rok 1968 tedy až tolik nešlo a vysvětluje to některé nepřesnosti a černobílá zjednodušení.
Politika versus filmové umění
Možná jste si až dosud mysleli, že porota zhlédne filmy a pak je ocení. Ale je to jinak. Nominaci ovlivňují například témata migrace, práv LGBTQ+, historické spravedlnosti, zeměpisné zastoupení různých regionů (tedy bez ohledu na kvalitu filmu) a hodnotí se i zapojení umělé inteligence (zatím bez povinnosti uvádět její podíl na filmu). Už chápete, proč jí bylo ve Vlnách okatě tolik?
Nominace na Oscara
Akademie má obludných asi 10 tis. členů, cca pětinu ze zahraničí. Občas se s ní umělci i soudí. Oscar je dnes více o servilních, sociálních a jiných vztazích, než o umění. Na ryzí a objektivní filmovou soutěž zapomeňte. Pro získání Oscara je nezbytné do filmu dostat aktuální politicko-kulturní kontext, být ze správného regionu, udělat bezchybný strategický marketing, mít k dispozici nemalý rozpočet atd. A pak se širší výběr možná změní ve finálovou pětici nominovaných filmů, ze které je teprve vybírán vítěz.
Dekadence udělování Oscarů
Úpadkový trend sledovanosti (v milionech) udělování Oscarů je zjevný.
Téma Vln (pro nás tak citlivé) posloužilo obchodnímu tanci na tenkém ledě ve snaze proniknout kvůli zisku do často pokleslých vod hollywoodského filmového průmyslu.
Uvidíme, jak si film povede v Benátkách a pak (snad i) v Torontu, kde už byl pro festival loni odmítnut. Přitom v Torontu žije početná komunita uprchlíků a jejich potomků z roku 1968…
Anketa
Kritika a Český lev
Film je v mnoha směrech povedený a domácí ocenění bylo očekávané. Snad jen počet cen zůstal ještě trochu za očekáváním. Vlny prostě nejsou věrným zobrazením historických událostí. Nabízí obsahové omyly, zásadní zjednodušování, zkreslování, nepřesnosti, záměrně ignorují některé souvislosti, mají technické a řemeslné nedostatky, omezený divácký dosah atd.
Ač jsem původně neměl v úmyslu se filmem dál zabývat, když dopisuji tento odstavec, změnil jsem názor a v příštím článku se ještě rozepíši o uvedených chybách. Důvodem je například to, že film mladé generaci předkládá redaktory pomalu jako disidenty, přestože šlo v drtivé většině o velmi pečlivě prověřené soudruhy schválené pro práci v rozhlasu Státní bezpečností (StB).
Nadále si proto stojím za hodnocením filmu 70 - 75 %. A co vy?
