Komentář k výroku Zuzany Majerové: Spolu chyceni, spolu pověšeni

První, co mě napadlo, bylo, že v pozici paní Majerové bych tento kontroverzní výrok takhle nepoužil. Je na mě moc tvrdý až hrubý. Nebo možná použil, ale maximálně na komunální úrovni. Ne na republikové. A pokud přece, došlo by mi, že bez drobného doplnění (například jak říká staré přísloví) vyvolá u části obyvatel výhrůžnou či krvelačnou reakci. Pokud to ale byl škodolibý záměr, hec, tak se povedl.

Jiní občané mohli mít pocit nebezpečné výhrůžky ve smyslu ohrožení terorem z 50. let. Tady je ale třeba si ujasnit, že problém spočívá v tom, že lidé neznají význam tohoto přísloví a co se jím ve skutečnosti vyjadřuje. Nelze ho totiž chápat doslovně ve smyslu poprav či zabíjení. Myslím, že spoustu lidí právě neznalost přísloví zmátla.

Přísloví je staré a říká, že krýt, podílet se či jen svojí účastí napomáhat nepravosti se nevyplácí. Vina padne na všechny, kdo jsou (v tomto případě) v koalici (S)spolu. Mají společnou odpovědnost a ponesou stejné následky.

Nejvíce mě ale překvapila zteč odpůrců paní Majerové a říkám si, co je vlastně horší? Provokace Majerové, nebo reakce ostatních z neznalosti?

Dvojím metrem politické korektnosti je, že podobná slova už v minulosti použili bez povšimnutí, vysvětlení či podání trestního oznámení i jiní politici a autoři článků:

Přijetí přísloví bylo normální, věcné, kritiku nevyvolalo.

Za upřesnění ještě stojí, že přísloví Majerová k fotografii ministra vnitra Víta Rakušana a premiéra Petra Fialy napsala rozděleně takto: „První půlku příběhu už známe. Jmenuje se „Spolu chyceni“. Na tu druhou, co se jmenuje „Spolu pověšeni“, si ještě chvíli počkáme, ale také přijde.“ Jde o reakci na mezinárodní ostudu s bitcoinovou kauzou a v kontextu objasnění si jeho významu, jde o trefnou slovní hříčku s názvem vládní koalice a její očekávanou volební prohrou. Nic víc, nic míň.

Jistě, vyvolalo (očekávaně) podrážděnou reakci u ODS, která se ohradila se slovy, že „dnes hrozí politikům, zítra možná každému, kdo s nimi nebude souhlasit“. Opět si ale říkám, zda je taková strašící reakce z neznalosti nebo záměru adekvátní. ODS je nervozní, je si vědoma bitcoinové pohromy a cítí, že pod ní taje led. Tání však nezavinili jiní, nýbrž ODS sama sobě zatopila.

Paní Majerová svůj příspěvek smazala a dnes jej má na Facebooku rovnou celá Trikolora. To jsem zvědav, zda někdo podá trestní oznámení na politickou stranu.

Zuzana Majerová trpí progresivní formou roztroušené sklerózy. Je proto možné, že její nutkavá potřeba impulsivně a pod vlivem disinhibice komentovat politiku, může být přímým důsledkem neurologického onemocnění. Do jaké míry je tímto symptomem ovlivněna, aby to vysvětlovalo její veřejné projevy, je bez přímých důkazů a odborného vyšetření, diskutabilní. Ale nelze si nevšimnout jejích komentujících aktivit. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci osobnostních rysů, politické strategie i případných neurologických změn.

Tragickou reakci však předvedla již tradičně paní europoslankyně Danuše Nerudová.

Když pominu docela záměrně šířené a pomýlené dezinformace, že kdo s námi nesouhlasí, je automaticky proruský, proti demokracii, proti západu a vůbec se nedá ani začít debatovat o třetí cestě, reformní cestě, tak interpretovala slova jako otevřené mluvení o „věšení“, lidových soudech a kdo nebude souhlasit, bude pykat. Jenže nic takového ve slovech paní Majerové není.

Ale i díky paní Nerudové dochází k propagaci SPD, Trikolory atd. Mám dojem, že nejen paní Nerudové nedochází, že skáče opakovaně na lep. Kdyby tohle vymlčela, přejde přísloví jako lehký vítr. Ale to nedokáže. Má pocit, že musí bojovat, a opozice je opět zdarma v médiích.

Vrcholem politického diskurzu je ovšem „Krucifix“ Šarapatka. Nejen že nevědomky, o to víc zapáleně, šíří povědomí o existenci opozice, ale podal na Majerovou trestní oznámení. Možná uspěje, možná ne. Ale občas registruji jeho články na Medium.cz a divím se, co a jak všechno splácá dohromady. Jeho hanlivé, bulvární či sprosté výrazy a urážky, které historicky používá, vyvolávají otázku o jeho kredibilitě jako arbitra politické slušnosti. Tolik zloby a nenávisti by ani pejsek s kočičkou neupekli v dortu. Z článků mám kolikrát dojem, že si překračováním hranic léčí přehršel testosteronu, protože jde často o velmi kontroverzní výroky.

Neříkejte mi, že je v pořádku, když už jako radní ČT jiné (radní) častoval slovy: „troll, slouha, počty prdelí, vymočení genů, Bohuna ze špuntárny, plná čuňa, tajtrlik či zadnice“ a v současných článcích dští síru, jako by byl smyslů zbavený.

Nemyslím si to. Jakub Netík sice byl odsouzen za výrok „budete taky viset“, ale šlo o přímou výzvu k násilí. Majerová však použila tradiční přísloví v politickém kontextu.

Problematická je i selektivnost trestního oznámení. Zatímco Šarapatka se rozhodl žalovat Majerovou za použití přísloví, obdobné výroky jiných politiků ponechal bez povšimnutí. Ani jím požadovaná humornost u tohoto typu přísloví není potřebná. Jeho motivace a objektivita jsou však velmi sporné.

Případ ukazuje na hlubokou polarizaci naší politické scény. Není rozhodující obsah slov, ale kdo jej řekl. Zda patří k opozici, či koalici. Příznačné pak je, že hlavním kritikem je člověk známý svými kontroverzními až nevybíravými výroky. Přísloví je ale pořád jen přísloví, ať jej použije kdokoliv. A chápat jeho tradiční význam by měli zvládat všichni komentátoři, novináři a politici. Pokud to nezvládnou, jednají selektivně, zneužívají právo k politickým útokům a jsou hrozbou pro demokracii. A to je, myslím, nejpodstatnější poučení z této kauzy.