Článek
Na dovolené projíždím naší vlastí a často vidím plakáty „Stačilo!“. Přestupuji na pražském hlavním nádraží a jsou i v hale na reklamních obrazovkách a na nástupištích.
KSČM v rámci hnutí „Stačilo!“ nejvíce přispívá na volební kampaň. Od Fio banky má totiž třicetimilionový úvěr, za který však ručí KSČM vlastní budovou v Brně. Hlas „umlčované většiny“ si tak mohl pronajmout i nejdražší reklamní plochy u nás, tedy i v Praze. To také nenasvědčuje nějakému umlčování.

Soudružka Konečná už nám visí i na plakátech Hlavního nádraží v Praze.
Umlčovaná většina
Kde se tento slogan vzal, nevím, ale není podložen žádným výzkumem či průzkumem. „Stačilo!“ se dlouhodobě pohybuje kolem 5 až 7 % volebních preferencí, což je přece jen dost daleko od jakékoliv většiny.
„Stačilo!“ sloganem cílí na voliče s pocitem přehlížení, kteří neregistrují, že jde jen o předvolební taktiku, protože ona „většina“ není ničím fakticky podložena. Spíše jde o ukřičenou menšinu.
Populismus
Sousloví „umlčovaná většina“ je i čirým populismem. „Stačilo!“ se jím staví do role reprezentanta širokých mas proti zkorumpovaným elitám. Je to manipulace, kterou vytváří dojem, že existuje nějaký obrovský dav správných (obyčejných) lidí, jejichž názory nejsou slyšet. Toto rozdělování společnosti (my versus oni) je typické pro populistickou rétoriku.
Fakticky neexistuje nic, co by opravňovalo „Hnutí Stačilo!“ k tvrzení, že mluví za umlčovanou většinu obyvatel. I podle plakátů je vidět, že jde o nepravdivý výmysl, který využívá standardních pocitů přehlížení části obyvatel.
Volební úspěch versus většina
Paradoxní je, že samo hnutí se ze své nepravdy usvědčilo. Koalice založená 4. prosince 2023 (KSČM, SD-SN, ČSNS) byla totiž 10. října 2024 zaregistrována u Ministerstva vnitra jako hnutí (po utajovaném sněmu). Důvod? Hnutí stačí získat alespoň 5 % pro vstup do poslanecké sněmovny. Koalice by potřebovala minimálně 11 %. Velmi dobře si tedy komunisté a spol. museli být vědomi toho, že nemluví za žádnou většinu.
Tvář z plakátu
Pikantní na „Hnutí Stačilo!“ je, že marketingová tvář plakátů Kateřina Konečná není ve vedení hnutí, přestože jej vede do voleb. Ne, že by snad nechtěla, ale jak sama uvedla: „Z logiky věci i zákona nemohu být současně členkou dvou politických stran.“ A tak je předsedou „Vidlák“, vlastním jménem Daniel Sterzik.
Je to takové bizarní, když komunistická europoslankyně je lídrem hnutí, ale není jeho členkou. Komunisté nejvíce financují volební kampaň, ale rozhodovací pravomoc má bloger „Vidlák“.
Bolševická nostalgie v novém kabátě
Komunisté se sice schovali za „vlasteneckou“ rétoriku a nekandidují pod vlastním jménem, ale „Hnutí Stačilo!“ je v podstatě komunistickou kandidátkou.
Kateřina Konečná vyrostla mezi „rudou elitou“, ale vystupuje jako obhájce ulice proti elitám. Kdo chce, ať jí věří. Nebyla by jediná, kdo v Bruselu setrvává především kvůli penězům. Po zvolení do sněmovny se ale prý mandátu europoslankyně vzdá. Tak uvidíme.
Vrozenou vadou kapitalismu je nerovnoměrné rozdělování blahobytu. Vrozenou ctností socialismu je rovnoměrné rozdělování bídy.
Na druhou stranu i chápu, že se nad komunisty pomalu stahují zákonná mračna (například novelou trestního zákoníku), takže se budou potřebovat někam schovat. Že nebyli zrušeni hned po sametu, považuji za zásadní chybu, se kterou jsem se nikdy nesmířil. To je ale na jiný článek.
Současné snahy o jejich odstavení však nepůsobí jako pokračování sametové revoluce z roku 1989, ale jako selhání elit. Jako přiznání, že ve společnosti není něco v pořádku a výrazně roste její nespokojenost.
A tak doufám, že současné elity mají dostatečnou sebereflexi a dovednosti, a nebudou onu nespokojenost řešit posláním pendreků do ulic.
Závěr
„Stačilo!“ rozhodně není autentické, ani většinové, ani umlčované. Je pouze pokusem, prodat staré marxistické rudé víno v nových PET flaškách. I „umlčovaná většina“ má právo na rozum. Taková je holt demokracie.