Článek
V březnu tomu bylo právě 88 let, kdy se narodil R. V. Damadian do arménské rodiny v zámožné vesnici Milvelle na Long Islandu ve státě New York. A v srpnu tomu budou dva roky, kdy ve věku 86 let opustil tento svět jako otec magnetické rezonance.
Zásadní objevy
- V roce 1969 navrhl koncepci skeneru magnetické rezonance Radě pro lidský výzkum v New Yorku po výzkumech sodíku a draslíku v lidských buňkách.
- V roce 1970 objevil dramatický rozdíl v MR signálu mezi rakovinnou a normální tkání, což dokazuje smysluplnost koncepce skeneru. Poprvé v historii je objeven rádiový signál, který vzniká uvnitř tkáně (tzv. MR signál) a rozdíly mezi signály tkání (tzv. T1 a T2 relaxace), což vede k viditelně větší jasnosti tkání při zobrazování.
- V roce 1971 ve své průlomové práci „Tumor Detection by Nuclear Magnetic Resonance“ (Detekce nádorů pomocí nukleární magnetické rezonance)" v časopisu Science popsal, že rezonance může být použita k rozlišení zdravé tkáně od nemocné rakovinou (neinvazivní vyšetření pacienta bez bolestivého chirurgického zákroku).
- V roce 1972 navrhl nukleární magnetickou rezonanci jako zobrazovací metodu. V témže roce požádal o patent na svou metodu skenování, který mu byl potvrzen v roce 1974.
- Jako první provedl v roce 1977 celotělové skenování lidské bytosti, aby diagnostikoval rakovinu.
To ale ještě netušil, že později tuto metodu rozvine britský chemik P. Ch. Lauterbur (přišel na to, jak převést rádiové signály lidského těla v odezvě na magnetické pole do dvourozměrného snímku) a americký fyzik P. Mansfield (zdokonalil metodu šetrného snímkování používanou od roku 1980) ji za čtyři roky poprvé použije k vyšetření člověka. Od té chvíle se začala v lékařství používat magnetická rezonance.
Doktor Lauterbur vytvořil i první snímek živého subjektu, škeble, a výsledek své práce publikoval v Nature v březnu 1973. Opomněl však zmínit Damadianovu práci. Uvedl jen odkazy na „předešlé techniky“, které Damadiana citovaly… Údajně měl málo prostoru k vyjádření.
Od té doby začalo pomalu docházet někdy až k ostrým polemikám, kdo se více zasloužil o využívání MRI. Po smrti nalezené Lauterburovy vlastní poznámky ale naznačují, že byl skutečně inspirován Damadianovou prací.
Nobelova cena
Oba výše jmenovaní vědci byli za svůj nezpochybnitelný přínos fyziologii a medicíně (objevy týkající se zobrazování magnetickou rezonancí) v roce 2003 oceněni Nobelovou cenou (Paul C. Lauterbur, Sir Peter Mansfield), Dr. Damadian nikoliv. Přestože pravidla udělování cen umožňují ocenit tři vědce za přínos či objev v jedné kategorii.
Na Dr. R. V. Damadiana se „zapomnělo“, což velmi těžce nesl. Následně ve švédském deníku Dagens Nyheter protestoval na celé stránce, stejně tak v listech The New York Times, The Washington Post a The Los Angeles Times. Kampaň s inzertním nápisem „Hanebná chyba, která musí být napravena“ (připomínajícím parte) jej resp. skupinu lidí, kteří vystupovali jako „Přátelé Raymonda Damadiana“ měla údajně přijít na více než 200 tisíc amerických dolarů. K udělení ceny to samozřejmě nevedlo.
Je pravdou, že právě jen on stál průkopnicky u zrodu převratného objevu (ve světě se používá desítky tisíc přístrojů MRI a ročně provádí desítky milionů vyšetření) a oba ocenění na něj navázali. Důvod neudělení ceny? Zápisy z jednání komise pro udělování cen jsou bohužel po dobu 50 let nepřístupné, takže si musíme počkat. Přesto neocenění vyvolalo v odborném světě vzrušené debaty.
Co vzkázal Alfred Nobel
Ve své závěti odkázal ceny v oblasti medicíny tomu, kdo:
…učiní nejvýznamnější objev v oblasti fyziologie nebo medicíny…
Uvádí pouze „objev“ a nepovoluje techniky nebo vynálezy, které objev využívají, jak to činí v chemii a fyzice. Komise tím porušila jeho poslední vůli, neboť pouze objev R. V. Damadiana splnil kritérium zakladatele udělování cen.
Jedno zklamání a rozhořčení za všechny
Dr. Eugene Feigelson, děkan lékařské fakulty státní univerzity v New Yorku, kde k průkopnické práci Dr. Damadiana došlo, to tehdy okomentoval slovy: „Jsme velmi zklamaní, dokonce i naštvaní … celá magnetická rezonance spočívá na základech práce, kterou zde odvedl Dr. Damadian.“
Sporná argumentace
Lze vést diskusi, zda variace časových konstant T1 a T2 mezi různými tkáněmi jsou hlavním pohledem na MRI, nebo použití gradientů magnetického pole pro kódování prostorové polohy v MRI. Nicméně ať je to tak, či onak a jednou je to pro Dr. Damadiana příznivější a podruhé méně příznivé, v obou případech je jeho vyřazení i tak podivné.
Když Bůh je překážkou
Za hlavní překážku ocenění byl často zmiňován Damadianův otevřený kreacionismus, který komisi nejspíše vadil. Patřil totiž k těm vědcům, kteří měli blízko k projektům, které dnes ukazují na „Achillovy paty evoluce“.
Nesouhlas s opomenutím
Spojení mezi vyloučením udělení ceny a kreacionismem naznačil i New York Times.
Dokonce i zarytý antikreacionista profesor filosofie Michael Ruse z Kanady velmi opatrně napsal, že motivem pro zamítnutí ceny pro Damadiana byl jeho otevřený kreacionismus, křesťanská víra ve stvoření Adama a Evy, celosvětovou potopu a vše ostatní. Což v očích komise pro udílení Nobelovy ceny bylo dost špatné jen tím, že takoví lidé vůbec existují, natož aby jim byla přidávána prestiž a podium, ze kterého by mohli „kázat“. A ač byl a stále je odpůrce biblického stvoření, uvedl, že: „Při pomyšlení, že Raymondu Damadianovi bylo upřeno jeho zasloužené ocenění jen kvůli jeho náboženskému přesvědčení, mi běhá mráz po zádech. Mít hloupé nápady v jednom oboru není dobrý důvod k tomu, abychom popírali zásluhy za skvělé nápady v jiném oboru. Nehledě na to, že kreacionisté nyní mají dobrý důvod si myslet, že jsou předmětem neférového zacházení ze strany vědecké komunity.“ A ironicky dodal, že podle takových měřítek pro udílení Nobelovy ceny by komise musela odmítnout také Isaaca Newtona.
Co napsat závěrem?
R. V. Damadian se nepochybně významně zasloužil o objev NMR/MRI a pomohl zachránit spoustu lidských životů. Jeho první fungující prototyp skeneru je trvale vystaven v síni lékařských věd Smithsonova institutu (Národní muzeum americké historie). Podal první patent pro magnetickou rezonanci a v roce 1988 jej ocenil americký prezident Ronald Reagan „Národní medailí za technologii a inovace“. Získal několik dalších patentů a ocenění, v mládí vysokoškolsky vystudoval hru na housle na Juilliard School, na které velmi dobře hrál, matematiku na University of Wisconsin-Madison a medicínu na Albert Einstein College of Medicine. Jako junior válel ještě v tenise v soutěžích Davis Cupu.
A tak krátké animované video o práci R. V. Damadiana na YouTube kanálu o Geniálních věcech (Stuff of Genius), který seznamuje veřejnost s příběhy neopěvovaných hrdinů a vynálezců, jejich zkoušek, soužení a úspěchů, je asi nejlepší tečkou na konci článku.
Poznámka: Ve videu lze nastavit automatický překlad do češtiny, který sice není ideální, ale pro základní pochopení je dostačující.