Článek
V březnu tomu bylo právě 88 let, kdy se narodil R. V. Damadian do arménské rodiny v zámožné vesnici Milvelle na Long Islandu ve státě New York. A v srpnu tomu budou dva roky, kdy ve věku 86 let opustil tento svět jako otec magnetické rezonance.
Dr. R. V. Damadian s jedním ze svých MRI skenerů v památném roce 2003.
Zásadní objevy
- V roce 1969 navrhl koncepci skeneru magnetické rezonance Radě pro lidský výzkum v New Yorku po výzkumech sodíku a draslíku v lidských buňkách.
- V roce 1970 objevil dramatický rozdíl v MR signálu mezi rakovinnou a normální tkání, což dokazuje smysluplnost koncepce skeneru. Poprvé v historii je objeven rádiový signál, který vzniká uvnitř tkáně (tzv. MR signál) a rozdíly mezi signály tkání (tzv. T1 a T2 relaxace), což vede k viditelně větší jasnosti tkání při zobrazování.
- V roce 1971 ve své průlomové práci „Tumor Detection by Nuclear Magnetic Resonance“ (Detekce nádorů pomocí nukleární magnetické rezonance)" v časopisu Science popsal, že rezonance může být použita k rozlišení zdravé tkáně od nemocné rakovinou (neinvazivní vyšetření pacienta bez bolestivého chirurgického zákroku).
- V roce 1972 navrhl nukleární magnetickou rezonanci jako zobrazovací metodu. V témže roce požádal o patent na svou metodu skenování, který mu byl potvrzen v roce 1974.
- Jako první provedl v roce 1977 celotělové skenování lidské bytosti, aby diagnostikoval rakovinu.
Přístroj a metoda pro detekci rakoviny v tkáni, US patent č. 3789832 z 5. února 1974.
To ale ještě netušil, že později tuto metodu rozvine britský chemik P. Ch. Lauterbur (přišel na to, jak převést rádiové signály lidského těla v odezvě na magnetické pole do dvourozměrného snímku) a americký fyzik P. Mansfield (zdokonalil metodu šetrného snímkování používanou od roku 1980) ji za čtyři roky poprvé použije k vyšetření člověka. Od té chvíle se začala v lékařství používat magnetická rezonance.
Doktor Lauterbur vytvořil i první snímek živého subjektu, škeble, a výsledek své práce publikoval v Nature v březnu 1973. Opomněl však zmínit Damadianovu práci. Uvedl jen odkazy na „předešlé techniky“, které Damadiana citovaly… Údajně měl málo prostoru k vyjádření.
Od té doby začalo pomalu docházet někdy až k ostrým polemikám, kdo se více zasloužil o využívání MRI. Po smrti nalezené Lauterburovy vlastní poznámky ale naznačují, že byl skutečně inspirován Damadianovou prací.
Nobelova cena
Oba výše jmenovaní vědci byli za svůj nezpochybnitelný přínos fyziologii a medicíně (objevy týkající se zobrazování magnetickou rezonancí) v roce 2003 oceněni Nobelovou cenou (Paul C. Lauterbur, Sir Peter Mansfield), Dr. Damadian nikoliv. Přestože pravidla udělování cen umožňují ocenit tři vědce za přínos či objev v jedné kategorii.
Na Dr. R. V. Damadiana se „zapomnělo“, což velmi těžce nesl. Následně ve švédském deníku Dagens Nyheter protestoval na celé stránce, stejně tak v listech The New York Times, The Washington Post a The Los Angeles Times. Kampaň s inzertním nápisem „Hanebná chyba, která musí být napravena“ (připomínajícím parte) jej resp. skupinu lidí, kteří vystupovali jako „Přátelé Raymonda Damadiana“ měla údajně přijít na více než 200 tisíc amerických dolarů. K udělení ceny to samozřejmě nevedlo.
Je pravdou, že právě jen on stál průkopnicky u zrodu převratného objevu (ve světě se používá desítky tisíc přístrojů MRI a ročně provádí desítky milionů vyšetření) a oba ocenění na něj navázali. Důvod neudělení ceny? Zápisy z jednání komise pro udělování cen jsou bohužel po dobu 50 let nepřístupné, takže si musíme počkat. Přesto neocenění vyvolalo v odborném světě vzrušené debaty.
Co vzkázal Alfred Nobel
Ve své závěti odkázal ceny v oblasti medicíny tomu, kdo:
…učiní nejvýznamnější objev v oblasti fyziologie nebo medicíny…
Uvádí pouze „objev“ a nepovoluje techniky nebo vynálezy, které objev využívají, jak to činí v chemii a fyzice. Komise tím porušila jeho poslední vůli, neboť pouze objev R. V. Damadiana splnil kritérium zakladatele udělování cen.
Jedno zklamání a rozhořčení za všechny
Dr. Eugene Feigelson, děkan lékařské fakulty státní univerzity v New Yorku, kde k průkopnické práci Dr. Damadiana došlo, to tehdy okomentoval slovy: „Jsme velmi zklamaní, dokonce i naštvaní … celá magnetická rezonance spočívá na základech práce, kterou zde odvedl Dr. Damadian.“
Sporná argumentace
Lze vést diskusi, zda variace časových konstant T1 a T2 mezi různými tkáněmi jsou hlavním pohledem na MRI, nebo použití gradientů magnetického pole pro kódování prostorové polohy v MRI. Nicméně ať je to tak, či onak a jednou je to pro Dr. Damadiana příznivější a podruhé méně příznivé, v obou případech je jeho vyřazení i tak podivné.
Když Bůh je překážkou
Za hlavní překážku ocenění byl často zmiňován Damadianův otevřený kreacionismus, který komisi nejspíše vadil. Patřil totiž k těm vědcům, kteří měli blízko k projektům, které dnes ukazují na „Achillovy paty evoluce“.
Nesouhlas s opomenutím
Spojení mezi vyloučením udělení ceny a kreacionismem naznačil i New York Times.
Dokonce i zarytý antikreacionista profesor filosofie Michael Ruse z Kanady velmi opatrně napsal, že motivem pro zamítnutí ceny pro Damadiana byl jeho otevřený kreacionismus, křesťanská víra ve stvoření Adama a Evy, celosvětovou potopu a vše ostatní. Což v očích komise pro udílení Nobelovy ceny bylo dost špatné jen tím, že takoví lidé vůbec existují, natož aby jim byla přidávána prestiž a podium, ze kterého by mohli „kázat“. A ač byl a stále je odpůrce biblického stvoření, uvedl, že: „Při pomyšlení, že Raymondu Damadianovi bylo upřeno jeho zasloužené ocenění jen kvůli jeho náboženskému přesvědčení, mi běhá mráz po zádech. Mít hloupé nápady v jednom oboru není dobrý důvod k tomu, abychom popírali zásluhy za skvělé nápady v jiném oboru. Nehledě na to, že kreacionisté nyní mají dobrý důvod si myslet, že jsou předmětem neférového zacházení ze strany vědecké komunity.“ A ironicky dodal, že podle takových měřítek pro udílení Nobelovy ceny by komise musela odmítnout také Isaaca Newtona.
Co napsat závěrem?
R. V. Damadian se nepochybně významně zasloužil o objev NMR/MRI a pomohl zachránit spoustu lidských životů. Jeho první fungující prototyp skeneru je trvale vystaven v síni lékařských věd Smithsonova institutu (Národní muzeum americké historie). Podal první patent pro magnetickou rezonanci a v roce 1988 jej ocenil americký prezident Ronald Reagan „Národní medailí za technologii a inovace“. Získal několik dalších patentů a ocenění, v mládí vysokoškolsky vystudoval hru na housle na Juilliard School, na které velmi dobře hrál, matematiku na University of Wisconsin-Madison a medicínu na Albert Einstein College of Medicine. Jako junior válel ještě v tenise v soutěžích Davis Cupu.
A tak krátké animované video o práci R. V. Damadiana na YouTube kanálu o Geniálních věcech (Stuff of Genius), který seznamuje veřejnost s příběhy neopěvovaných hrdinů a vynálezců, jejich zkoušek, soužení a úspěchů, je asi nejlepší tečkou na konci článku.
Poznámka: Ve videu lze nastavit automatický překlad do češtiny, který sice není ideální, ale pro základní pochopení je dostačující.
