Článek
Rozhovorem pro TV Sky-News rozvířil pan prezident zatuchlé stojaté vody nejen našich politických rybníčků. Nemluvil jako politik, ale jako generál, který ví, že si zahráváme s ohněm. Z jeho slov se dalo vyčíst, že západ byl od začátku skoupý na vojenskou podporu Ukrajiny a situace se pro ni nevyvíjí dobře.
Ukrajina prohraje. Pokud …
Před 4 měsíci jsem napsal velmi čtený článek „Proč Ukrajinci ustupují“, který upozorňoval na zkorumpovanou propojenost západu s Putinem, plazení se před jeho nerostnými surovinami a vyslovil jsem domněnku, že Ukrajina prohraje, pokud se západ neodhodlá k mnohonásobně větší vojenské podpoře a nezačnou se vracet Ukrajinci z celého světa k obraně milované vlasti.
Ukrajina i s podporou západu totiž promrhala počáteční chaos v ruské armádě trvající několik týdnů po útoku a umožnila Rusku přejít na válečnou ekonomiku. Od té doby bylo jen otázkou času, kdy Rusko převezme aktivitu. Když o tom odborně mluvil gen. Šándor, gen. Šedivý atd., válečně naladění politici a obyvatelé měli tendenci tyto lidi dehonestovat a nálepkovat. Jenže ono nešlo o to, kdo je na té či oné straně, z jakého je politického spektra, ale o to, že z vojenského hlediska se válka pro Ukrajinu nevyvíjela dobře. V tom se totiž generálové většinou shodnou.
I generál Pavel ví, že je třeba zastavit boje a začít jednat. Samozřejmě s tím musí souhlasit Rusko i Ukrajina a případní garanti míru.
- (délka rozhovoru 6:02, lze zapnout automatický překlad do češtiny)
Pochybuji, že se v našem státě najde nějaké významné procento těch, kteří by agresi Ruska schvalovali. Ale dnes je to tak, že Ukrajina bojuje o přežití, o udržení toho, co ještě má. A postupující Rusko už nemusí vůbec přistoupit k mírovému jednání. A toho se Evropa bojí. Putin by mohl brzy stát na hranici se Slovenskem.
Ukrajina bojuje o přežití, my taky
Před deseti roky na takový stav upozorňoval Petr Cibulka. Ale v pohodlí svých obýváků a chat jsme k jeho slovům byli slepí a hluší. Ti přemoudřelí se hloupě ušklíbali. I k tomu jsem napsal hodně čtený článek „Kladivo na Putina“, v němž najdete varovné i prorocké video s Petrem Cibulkou. Stojí opravdu za poslechnutí.
„Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání,“ jsou slova generála P. Pavla. Podle něj je i „naivní“ předpokládat, že Kyjev získá okupované území v dohledné době zpět.
Změna hradního kurzu?
Otočil snad pan prezident hradním kormidlem o 180 stupňů? Nikoliv. Byť si to tzv. „chcimíři a dezoláti“ jistě tak vysvětlují. Jen tak mimochodem. Naprosto nesouhlasím s tímto v uvozovkách uvedeným nálepkováním jedné skupiny obyvatel. Rozděluje nebezpečně společnost. Ale zpět. Prezident jen uvažuje realisticky, má přístup k utajeným depeším zpravodajců a reálně hodnotí ochotu západu pouštět se do válečného dobrodružství s Ruskem, když Ukrajina ani není členskou zemí NATO a EU. Byť je západ vojensky mnohem silnější. Ovšem v USA se prezidentské volby mohou povést republikánům s Trumpem a ten válčit nechce.
Poznámka na závěr
A na závěr ještě jedna poznámka. Ministryně obrany Jana Černochová v reakci na slova prezidenta uvedla: „Ukrajina je obětí agrese a my s naší historickou zkušeností z Mnichova musíme klást důraz na to, že kvůli jednání o míru nebude Ukrajina obětována,“ zdůraznila. Dovolím si upozornit, že o Mnichovu máme stále zkreslené představy z dob minulého režimu. Byli jsme na tom hůře než Ukrajina, zůstali jsme sami. Ale jak někteří historici upozorňují, Mnichov byl obrovské vítězství naší diplomacie a prezidenta Beneše. Extrémně čtený článek se jmenuje „Mnichovská zrada byla naší výhrou“. Nezabývá se dobou poválečnou, ani diskutabilním vznikem republiky, hranic a Sudet. I tak čtenářům kolikrát rozproudí krev doběla.
A co je ještě třeba uvést, historici k nečekanému závěru nedošli poprvé nyní, ale v tichosti už v době minulého režimu na základě nálezů v různých archivech. Proto i jejich slova dnes neradi čteme a přijímáme.