Hlavní obsah
Názory a úvahy

Volby do EP jako poslední varování

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Treehill – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org

Zasedání parlamentu v Bruselu.

Jakkoliv si to stále nechtějí lídři vládních stran přiznat, jejich míra osobní oblíbenosti je extrémně nízká, klesající a bez sebereflexe. Spokojenost s výsledky jejich práce u voličů také klesá.

Článek

Volby do EP ukazují, že domácí politické karty se nezadržitelně obracejí. Tyto volby byly už posledním varováním pro vládnoucí koalici před domácími parlamentními volbami v příštím roce. K pětikoalici totiž patří příliš mnoho podivných kauz, příliš mnoho nesplněných volebních slibů, příliš mnoho komunikačního amatérismu.

Co ukázaly volby do EP

Současné opoziční strany v našem parlamentu (Ano a SPD+Trikolora) sice získaly jen 31, 87 % v těchto evropských volbách, ale strany vládnoucí koalice se s 37,17 % ani nepřiblížily k 50 %. A v tom spočívá jádro pudla.

Pokud bychom si výsledky evropských voleb převedli do voleb domácího parlamentu, vrátí se do sněmovny komunisté a nově v ní usednou i Motoristé s Přísahou. Dohromady tyto dvě kandidátky dosáhly úctyhodných 19,82 %. Z toho plyne, že současná vládní koalice se neopírá o nadpoloviční většinu voličů, kteří nyní hlasovali (ve skutečnosti zastupuje jen 28 % voličů). Naopak ty strany, u kterých lze předpokládat, že se po parlamentních volbách nespojí s nikým ze současné vládní koalice, zdánlivě jen lehce překročily rozhodujících 50 %.

Vítězství ANO není překvapením. Nejvýraznější K. Dostálová v kampani nechybovala. Měla nastudováno, načteno a v debatách dovedla vždy věcně a přesvědčivě argumentovat. O tématech měla přehled.

To se naopak nedá říci o kandidátce za STAN D. Nerudové. Tato „pohledná dáma“, jak sama sebe označuje, je od samého počátku jejího vstupu do politiky produktem účelového marketingu a dovednosti propagace na sociálních sítích. Doufám, že je už každému jasné, že prezidentské volby pí Nerudové byly především zviditelněním. Hlavním cílem nebyl Pražský hrad, ale Brusel.

V debatách se ohrazovala vůči oponentům, když jí někdy skočili do řeči, ale sama tak arogantně činila bez skrupulí. Témata neměla usazená a působila více jako vzorná pionýrka mezinárodní internacionály, než hrdý reprezentant rodné země. K mému překvapení v jednom „reels“ na Facebooku v reakci na A. Babiše tvrdila, že nepřijetím eura občanům u nás (nepřeje) znemožňuje vzít si hypotéku v eurech. To je ale omyl. Vzít si hypotéku v zahraniční bance v eurech opravdu lze. Že to nevěděl její PR tým, bylo trapné. Že to ale nevěděla ani pohledná ekonomka, bylo ostudné. Od té doby dost pochybuji o její odbornosti. Už podruhé nenaplnila velká očekávání a její pobyt v Bruselu je naprosto nezasloužený.

Zastavím se však ještě u druhého europoslance za STAN. Pan Farský je ten, který po zvolení domácím poslancem hodlal několik měsíců žít a studovat v USA. Drzost a oklamání voličů, kterým o svých plánech nic neřekl, jen zapadá do kultury této strany. Nejde totiž jenom o tuto amorální troufalost či kauzu Dozimetr, ale též o historii stoupání této strany vzhůru po zádech partnerských stran. Podraz s kroužkováním na partnerské Piráty je už dnes negativně legendární. Nedávné slovní video - kopnutí ministra Rakušana do splachovacího předsedy vlády Fialy, který údajně neví o neschopnosti a chybách vlády, je důkazem, že STAN se nezastaví před ničím. Jeho dva noví zástupci v Bruselu tak patří k tomu morálně nejhoršímu, co do Bruselu vysíláme.

Foto: Andrijko Z. – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/

Budova EP v Bruselu.

Druhé místo SPOLU také není překvapením. A. Vondra, L. Niedermayer či T. Zdechovský jsou už živými inventáři Bruselu, příliš vzdáleni potřebám občanů, které zastupují.

Podobně vnímám i europoslance I. Davida z kandidátky SPD a Trikolora. Překvapilo mne jen, že byl opět zvolen europoslancem i z druhého místa. Na úkor mladšího P. Macha. Přičítám to tomu, že své voliče pravidelně informuje na svém webu o dění v Bruselu a když mu byl na přání vlády dočasně vypnut web, u voličů tím jenom na popularitě získal. P. Mach se naopak na scéně objevil dost pozdě.

Ač nerad, musím uznat, že komunistka K. Konečná o sobě dávala hodně vědět a volební kampaň si poctivě odpracovala. Že se ale pořád najde dost voličů, kteří nevidí zrůdnost ideologie komunismu, je už na nějaký výzkum. Zejména když levicoví Piráti očekávaně propadli. U nich je asi jedno, kdo je reprezentuje, ale tipnu si, že spoustě lidem udělalo radost, že nebyl zvolen chladně kariérní pirát M. Peksa, který se ani nijak netajil tím, že Piráty použil jako výtah do Bruselu.

Za Přísahu a Motoristy mnohé překvapil „hranatý“ F. Turek. Ani ne tak svojí průměrnou volební rétorikou, ani svým určitým předváděním se, ale tím, jak marketingově zhmotnil proti „greendealový“ program motoristů smrsknutý do jednoslovného názvu strany. Bylo to hodně jednoduché, srozumitelné a tohle musel pochopit každý řidič vozu se spalovacím motorem.

A ještě zmíním neúspěšného a sebestředného zoufalce J. Rajchla. Neschopnost usměrnit své vůdcovské choutky se mu stala osudnou. Dal si na billboardy název „PRO Jindřicha Rajchla“ a spolehlivě tím zarazil poslední hřebíček do rakve své touhy vládnout světu. „Já, já, já“ voliče očekávaně nenaplnilo představou, že by právě je Jindra v Bruselu zastupoval.

Venkov dnes a za rok

Volební účast oproti všem předcházejícím volbám do EP byla vyšší, ale nevyvozoval bych z toho nic zásadního. Mnohem důležitější je, že v Praze byla volební účast o cca 4 až 12 % vyšší oproti ostatním krajům. A Praha tradičně volila „probruselsky“. V ostatních krajích ale s přehledem vyhrálo ANO. Jenže stejná volební neúčast mimo Prahu se při volbách do naší sněmovny s naprostou jistotou nebude opakovat. Venkov ji bude mít srovnatelnou s hlavním městem. Současné vládní strany tak své pozice v žádném případě neobhájí. Byť to zdánlivě není ještě tolik vidět. Je to ale matematická jistota. Po prostudování volebních výsledků se domnívám, že koalici už nepomůže ani korespondenční hlasování, ani podpora Facebooku, ani podpora spřízněných médií. A může si za to sama. Opozice nemusí dělat skoro nic.

Nejvíce na volební propad v příštím roce ale doplatí ODS. V propojení byznysu a politiky se moc neliší od ANO. Obě strany by si proto mohly rozumět. Je to sice smutné, ale ČR je v těchto propojeních bohužel ostudně druhá na světě. Hned za Ruskem. Není to proto tak, že jedna strana je černá a druhá bílá. Pro ODS je ale omezující přítěží spojenectví s TOP 09 a KDU-ČSL. Tyto strany nejsou volebně schopné samostatně dosáhnout zvolení do našeho parlamentu a dnes nevládní strany s nimi nebudou chtít jednat. Volební varování pro koalici i ODS však nejspíše už přišlo pozdě.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz