Západ ohrožuje přežité marxistické myšlení

Pamatujete na minulý režim? V rovnostářské společnosti protěžoval některé profese, které režim potřeboval ke splnění svých úderných plánů a politických cílů. Viz například agitační heslo „Já jsem horník a kdo je víc?“ Komunikace se sebevědomými horníky s pocitem elitnosti a nadřazenosti byla však někdy složitá. Zvlášť, když jim v těle neproudily jen krvinky, ale též pivinky a ruměnky.

Na druhou stranu práce horníka vždy byla a je mimořádně fyzicky těžká. Jen byl problém v tom, že výši mezd a zaměstnaneckých výhod neurčoval trh, nýbrž levicoví politici. Mimochodem díky nim byli do dolů někdy nahnáni i režimem odsouzení političtí vězni. Havířinou se ale dalo i vyhnout základní vojenské službě. Což využívali např. Svědkové Jehovovi.

Vytváření elitních profesí však někdy vede až k nezdravé pýše a k nafouknutí ješitného ega. Zdravá společnost však potřebuje co nejširší nabídku kooperujících profesí, zvlášť v prostředí, které se neustále mění. Děkovat bych proto za jídlo na talíři neměl jen zemědělcům (viz foto), ale také výrobcům traktorů, zemědělské techniky, hnojiv, nebo též dotacím zemědělcům, které ze společné kasy obdrželi od politiků třeba na nákup traktorů, kterými blokovali dopravu v Praze. A to už se mi nechce.

Je spousta profesí, díky kterým se (nejen) najíte, ale lidé v nich dotace nikdy nedostali.

Památný je výrok britské premiérky Margaret Thatcher: „Problém socialistů je, že nakonec jim dojdou i peníze druhých.“ Tento výrok by si měl pamatovat každý, kdo natahuje ruku ke státu a socialisticky žádá o jakoukoliv formu dotace ze společných peněz. Možná si to ani neuvědomuje, ale ničí tím vlastní zem. A je to i nebetyčný problém EU.

Za minulého režimu byla všudypřítomná korupce na úrovni nedostatkového zboží. Dnes je rozšířená na úrovni dotační politiky, v mnohem vyšším řádu, kde mnohdy nemá charakter rozhýbání projektu a pomoci, ale tunelování a uplácení. Včetně států. Obecně platí, že jakékoliv dotace ničí trh, hospodářskou soutěž, zvýhodňují jedny před druhými, podporují vznik lokálních monopolů (Jurečka, Babiš, atd.) a nepatří do pravicových vlád. Bohužel u současné vlády chaosu a hesel není jasné, zda jde o vládu levicovou nebo pravicovou. Ono to ale nebylo jasné ani u té předchozí. Jasné jen je, že politikům se líbí přerozdělování, pocit moci a nedělejme ze sebe hlupáky, na té cestě peněz nepochybně někomu něco někdy uvízne za nehty. Politici se ale ekonomicky chovají podobně jako komunisté, kupují si ze společného volební hlasy a zadlužení rostou…

Přitom jen svobodné tržní podnikání v kapitalistické společnosti stojí za úbytkem extrémní světové chudoby, nebývalým mírem, prosperitou a nepřehlédnutelným pokrokem. Kdysi vykořisťovaná dělnická třída zbohatla z poctivé práce a nikdy se neměla lépe. Ani za socialismu. Špatně se může mít jen tam, kde díky dotacím nefunguje svobodný trh.

Mnoho levičáků si myslí, že kapitalismus je nespravedlivý. Je individualistický a náročný. Jenže pokud není svobodný trh deformovaný například dotacemi, je lepší než jakýkoliv systém sociální spravedlnosti a rovnostářského kolektivismu až státního monopolu. Takový systém ničí motivaci, hledání nových cest, jde proti hospodářskému růstu, zabraňuje vlastnictví svých objevů, likviduje konkurenceschopnost. Selhal v minulosti ve všech zemích, přinesl miliony mrtvých, selhal by i příště. Je nesporné, že bohaté země mají proto i více svobody a naopak. Nelze tedy vůbec pochybovat o tom, že nejen z hlediska produktivity je kapitalismus (bez dotací) nutností. Úspěšní podnikatelé si zpravidla ani nepřivlastňují bohatství jiných, jako to naopak rádi dělají socialisté a levičáci.

Ti, co natahují ruce po dotacích (například zemědělci), si vůbec neuvědomují, že otevírají dveře nové diktatuře, bídě a stagnaci a zavírají je růstu obecného blahobytu. Kde myslíte, že se peníze pro dotace berou? Většinou z daní. Jen málo států má zásadní příjem z investic a přírodních surovin. A platíte daně dobrovolně? Nikoliv. Ale musíte. Daň je ve skutečnosti nespravedlivá, nesvobodná, protože je v konečném důsledku vynucená pod trestem a násilím. Není dohodnutá. Pokud ale chceme žít ve společnosti svobodné, jakákoliv forma státního násilí je nežádoucí. Dnes by proto daně měly alespoň klesat.

Ať je za protestem zemědělců cokoliv, třeba i levná pšenice z Ukrajiny, nedal bych protestujícím nic. Jenže to by ve vládě musela být Margaret Thatcher a ne fialová slabost. Navíc protesty byly umazané politikou a mám i podezření, že nejen demonstrující mají zkreslené vnímání trhu. Častou odpovědí je, že jde o místo, kde se střetávají nabídky s poptávkami. To je podle mne ale jen část pravdy. Ve skutečnosti je platformou obrovsky široké spolupráce, kde si s radostí směňujeme vlastnická práva k různým věcem, objevům, myšlenkám či duševním hodnotám. Jenom svobodný trh vždy přežil všechny pokusy plánovaného hospodaření a centrálně řízené ekonomiky či zásahy státu. Když se náhodou někdy dostal do úzkých (a ano, obsahuje i krachy), zase se vzpamatoval. To se o jiných systémech nedá říci.

Myslíte si, že levičáci nevědí, že jejich vize jsou dlouhodobě nefunkční (viz citát MT výše)? Ale vědí. Mají však v povaze nějaké vnitřní puzení, teoretizování, revoluční snahy měnit lidem svět. A tak se vrhli od třídního boje (když už se holt ta „vykořisťovaná“ dělnická třída na západě měla lépe než ta na socialistickém východě) na rozdělování společnosti přepjatými problémy menšin, nejasným počtem pohlaví, sociálními konflikty, aj. A stejně jako v hospodářské sféře jsou jejich postupy pro společnost škodlivé, stejné je to i teď. I tady natahují ruce po dotacích a zatěžují společnost různými agendami. Začali s tím už v polovině minulého století na US universitách a dnes ovládají sociální sítě, mediální prostor, kulturu, atd. Hodně se to podobá postupnému obsazování strategicky důležitých pozic před rokem 1948 u nás. Jen dnes už není potřeba obsazovat silové složky v této etapě kulturní revoluce. A samozřejmě si rochní v ohromné bruselské byrokracii jako mezinárodní parazité. Tihle s kůží na trh nikdy nepůjdou.

Západní země se bohužel zamotaly do osidel socialistů a bude těžké se z nich vymanit. Buďme proto skutečným lvem Evropy a začněme třeba zrušením dotací. Ruku v ruce s tím ovšem snižme i daně. Pamatujte, že čím více je svobody, tím méně je státu a výsledkem je větší blahobyt.

----- pod čarou ------------------

K napsání článku mne přivedla nejen náhoda, kdy jsem projížděl kolem zemědělců, ale i vlastní pozorování a pročítání či poslech projevů významných osobností na velkých fórech spíše z konzervativního spektra. Zmíním čtyři:

Ronald Reagan - bývalý prezident USA v letech (1981 - 1989), Donald Trump - bývalý prezident USA v letech (2017 - 2021), Margaret Thatcher - bývalá premiérka Velké Británie (1979 - 1990), Javier Milei - současný prezident Argentiny (od prosince 2023)