Elektřina za 10 000 eur a uhelky jely naplno. Co se to děje v energetice?

Mám docela rád sociální sítě. Nebudete tomu věřit, ale občas se tam chodím uklidnit. Dozvím se třeba, kdo dojel kam na jedno nabití elektromobilem, jakou barvu mělo SUV parkující v Praze na chodníku, jak by vypadala magistrála, kdyby na ní byla pěší zóna s javorovou alejí, jak by se měly zlevnit/zdražit/zrušit koncesionářské poplatky a v kolika zemích světa se používá slovo na K, které v češtině označuje prostitutku či křiváka a v němčině se podobá termínu pro zatáčku.

Co je na tom uklidňujícího? Především jde o neklamný důkaz, že se navzdory všem objektivně nepříjemným okolnostem máme pořád relativně dobře, třetí světová válka ještě nezačala, klima ani světová ekonomika se dosud nezhroutily a Sparta má pořád aspoň teoretickou šanci postoupit do další fáze Ligy mistrů (já vím, že reálně nemá).

Minulý týden mě třeba ukonejšil veřejný lynč samoobslužných výdejních boxů. Ano, čtete správně, pravou nefalšovanou českou „čočku“ schytala zařízení, která nám pomáhají zajistit, aby pod stromečkem nebylo jen popadané jehličí a předvánoční shon byl aspoň trochu snesitelný. Nic proti terapeutům veřejného prostoru, ale v některých případech mám pocit, že naopak okolí nepříjemně promlouvá do estetiky oněch boxů…

Co by nám do té předvánoční pohody mohlo hodit čertovské vidle, je poněkud divoký vývoj v energetice. Cítíte-li déjà vu přesně tříletého věku, máte dobrou paměť. Tentokrát to bude ale trochu jiná opera.

V listopadu naměřili meteorologové (asi běhali venku s teploměrem) v Česku průměrně 3,45 °C, což je o 2 °C méně než dlouhodobý sezonní průměr. V polovině října šel druhý blok Temelína do rekordní odstávky, z níž se vrátil až na začátku prosince. Na začátku listopadu zavládlo v celé Evropě nevídané bezvětří. A jako by toho nebylo málo, i v listopadu sice svítilo Slunce, jenomže ráno vstávalo pořád později a večer chodilo čím dál tím dřív spát (nehledě na to, že se dost často nenechalo zastihnout na obloze ani v pravé poledne kvůli všem těm mlhám a inverzím).

Výsledek? Hnědouhelné elektrárny v Česku vyrobily za listopad nejvíce elektřiny od února 2023 a všechny uhelné zdroje se podílely na celkové výrobě nejvyšším procentem od prosince 2022. Pro úplnost: to procento už se v létě běžně pohybuje pod 30 %. Teď to bylo 44,3 %! Ve středu 6. listopadu v 17:00 vystoupal výkon ze spalování hnědého uhlí až na 5051 megawattů, což v tu chvíli odpovídalo 57,3 % zatížení sítě a byla to opět nejvyšší hodnota od prosince 2022. Bližší pohled prozrazuje, že téměř naplno jely všechny velké systémové zdroje: Počerady, Chvaletice, Prunéřov, Tušimice, Kladno i Ledvice. Jinými slovy a poněkud vulgárně: české uhelky to rozhulily podobně jako na vrcholu energetické krize!

A to jsme ještě netušili, že v prosinci se budou dít ještě mnohem zajímavější věci. Tentokrát ten analytický přístup otočíme a napřed si řekneme, co se stalo, a až potom si vysvětlíme proč (protože to byste se jinak nesmáli, až já se do toho navleču…).

Ceny elektřiny na krátkodobých trzích v Česku, ale i mnoha zemích Evropy opět doslova explodovaly. Takhle vypadala odpolední špička 26. srpna 2022 (len tak pre orientáciu: normální cena se běžně pohybuje v desítkách eur…):

A takhle 12. prosince 2024:

Data za Německo v mapě chybí nejspíš z pietních důvodů. Podle energy-charts.info dosáhla německá cena na denním trhu historických 936,28 eur/MWh, čímž o 65 €/MWh překonala rekord ze srpna 2022. Nejvyšší cena na vnitrodenním trhu, kde se obchoduje v reálném čase, se dokonce vyšplhala nad těžko představitelnou úroveň 4000 eur/MWh. Na druhou stranu to není nic, co by Němci neznali. V červnu letošního roku zažili i maximálně obchodovatelných 9999 eur/MWh…

Smích? Přejde. Vzhledem k tomu, nakolik jsme v klíněni do německého energetického trhu, totiž v Česku prožíváme „nämlich“ to samé. Na spotu zasvítila v čtvrteční odpolední špičce částka 844,63 eur/MWh, historicky pátá nejvyšší.

Hodně rozruchu vzbudil ovšem incident, který se odehrál o den dřív v poledne. Na vnitrodenním trhu vystřelila cena na hodinu velmi blízko k hranici 10 000 eur/MWh. Co se proboha stalo? Vypadl neplánovaně Temelín? Nebo někde spadla linka přenosové soustavy?

Podle operátora sítě OTE byla „přéčinó chybná elektrónka E13 z našeho podniku Katóda Olomóc“ (tak nějak bych to teda parafrázoval): „Vlivem chybně uzavřeného obchodu ze strany jednoho obchodníka, cena elektřiny na vnitrodenním trhu vzrostla do extrémních výšek. Cena tohoto obchodu ve 12. hodině pro den dodávky 11. 12. 2024 dosáhla téměř k 10 000 eur za MWh.“

Splést se může každý. Na druhou stranu když se domluvím s Frantou, že s ním udělám chybný obchod za 10 000 eur, a díky tomu krátkodobě vyženu vnitrodenní cenu na tak extrémní hodnotu, vyděláme na tom oba a možná spolu s námi i Filip, Jarda a Anička, protože ti, kdo v dané chvíli musí dokupovat, platí tyhle šílené ceny.

K podobným případům prý dochází výjimečně (maximálně třikrát za deset let) a i v tomto případě operátor prověří, zda nešlo o úmyslnou snahu o ovlivnění trhu.

Než se vrhneme na vysvětlení, proč jsme vůbec museli nasednout na tuto cenovou (vysoko)horskou dráhu, uveďme si výše uvedená čísla do kontextu faktur, které platíme všichni. Když se vážené průměry cen pohybují nad úrovní 500 eur/MWh, odpovídá to cca 13-14 Kč/kWh, a to jen za silovou elektřinu! Není divu, že těch několik málo domácností a firem, které jsou na spotových tarifech, začali na sociálních sítích (sic!) reptat, co že to má jako znamenat? Úplně v jiné situaci byli samozřejmě ti, kdo měli nabitou baterii z předchozího dne, a místo aby platili raketu za odběr, tak naopak raketu inkasovali za dodávky do sítě.

A teď ta klíčová otázka: Co se to sakra děje v české a evropské energetice? Ale vždyť už to dávno víte… Pár výmluvných grafů z tohoto týdne:

Horní hodnota zobrazuje trvání slunečního svitu v hodinách pro 1.-11. prosince 2024. Procento uvádím porovnání s 30letým průměrem.

Ve zkratce: V Německu nastala opět obří Dunkelflaute, takže větrníky se soláry si vzaly na pár dní dovolenou a místo nich se musely posnažit fosilní zdroje (v Německu pokrývaly 50-70 % zatížení, v Česku 40-50 % a dalších 40 % dodalo jádro).

Fun fact: v nejhorší situaci (čtvrtek 12. prosince 8:15) dováželi Němci v čisté bilanci přes 17 GW, což v tu chvíli tvořilo přes 25 % zatížení. Vkrádá-li se vám na mysl lakonická otázka, odkud brali elektřinu, mám pro vás neméně lakonickou odpověď: Odevšud (ano, Šebková taky…).

Ale to ještě pořád není celý příběh. Účastníci trhu samozřejmě věděli, jaké budou zhruba podmínky (především klimatické), ale bohužel to nevěděli přesně. Jak se blížil den D, zpřesňovali (zhoršovali) prognózy, ale pánko velkomožný se nakonec usmyslel, že bude foukat a svítit ještě méně. A z toho pramenil i deficit výroby obnovitelných zdrojů, který překonal všechna očekávání.

O tom, co se to děje v české či evropské energetice, by se dalo mudrovat ještě hodně dlouho. Já už to však nechám na povolanější a místo toho vznesu deset palčivých otázek: