Němci v zimě spálili na výrobu elektřiny nejvíc plynu v historii. Bude hůř

Víte, proč máme v Česku docela málo odborníků na plynárenství? Totiž takhle: Máme jich samozřejmě dost. Teda ne, že jich máme plné zuby… No, prostě, víte, co chci říct, ne? Tipnul bych si, že poměr oproti odborníkům na elektřinu bude tak 1:2, jestli ne 1:3. Proč to tak je? Údajně kvůli tomu, že plynárenství bylo v Česku dlouho docela nudným oborem, který spočíval převážně ve výrobě tepla.

Poslední dobou je to ale zase na můj v kus zase až moc velká „zábava“. Díky nástupu paroplynky v Počeradech před deseti lety se u nás vyrábí z plynu mnohem více elektřiny a díky čím dál pevnějšímu spojení s německým trhem se právě plyn stal hlavním prvkem její cenotvorby. Pak už stačilo jen brutální zdražení emisní povolenky, ještě brutálnější ruská geopolitika, významný posun od klasického potrubního tranzitu k LNG, a rázem je to celé doslova „k popukání“.

Schválně se občas mrkněte na klíčový virutální uzel TTF v Rotterdamu. Po mnoha letech závislosti na „rouře z Ruska“ jsme se ocitli na globálním trhu, který je podobně citlivý na dění ve světě jako trh s ropou. Mávnutí motýlích křídel může vyvolat nejen tajfun na druhé polovině světa, ale také skokové zdražení či zlevnění plynu o několik eur za MWh. Pozorně si prohlédněte každý pohyb modré křivky nahoru i dolů a zkuste si zaspekulovat, v jakém vztahu by mohl být s níže uvedenými výroky.

- „Bude teplo!“

- „Bude zima!“

- „Přes Ukrajinu už neteče ani kubík!“

- „Turkstreamem se valí ruský plyn jak rozvodněnou Jenisejí!“

- „Zdá se, že začnou jednání o míru na Ukrajině!“

- „Zdá se, že skončí jednání o míru na Ukrajině!“

- „Trump uvalil cla!“

- „Trump pohovořil se Zelenským ve stylu řidiče tramvaje č. 7!“

- „Trump zastavil pomoc Ukrajině!“

- „Trump ocenil dopis Zelenského!“

- „Trump řekl něco o LNG!“

- „Trump!“

Zatímco pro nás je závislost cen elektřiny, a tím pádem tak nějak úplně všeho na volatilitě jedné suroviny novinka, Němci to znají už dlouho. Historický graf potvrzuje, že už v sedmdesátkách byla výroba elektřiny z plynu velkým hitem v tom „hodném“ (západním) Německu (v tom zlém jelo nejspíš všechno na uhlí).

Když se podíváte na vývoj roční brutto výroby, nejspíš vás ten několikahrbý velbloud ani nezaujme: mejdan na začátku, pak chvíli kocovina, pak zase party s krátkou pauzou v letech 2014-2015. To podstatné vskutku vidět není.

Vyjeví se nám to až ze speciálního grafu, který znázorňuje výrobu německé elektřiny ze zemního plynu za meteorologickou zimu, tedy období od 1. prosince do konce února. Zdá se to neuvěřitelné, ale ta poslední, která skončila před týdnem, byla v tomto ohledu rekordní. Zcela určitě šlo o nejvyšší výrobu elektřiny z plynu za posledních 14 let, a velmi pravděpodobně i o absolutní historické maximum (na sto procent to říct nedokážu, protože jsem nenašel měsíční data z období před rokem 2010).

Ale to není zas tak podstatné. Uvařme si ještě (třeba na elektřině vyrobené z německého plynu) kafíčko a dejme si k němu oblíbený zákusek, hodinové řezy: Na nejvyšší výkon za posledních 12 let (!) se německé plynovky rozpálily 15. ledna 2025 v odpolední špičce, kdy zaznamenaly 20 568 MW. V tu chvíli to odpovídalo 29 % zatížení. Uhlí souběžně dodávalo 33,5 % zatížení, zatímco vítr a slunce dohromady jen 3,2 %. Jinými slovy německá elektřina byla z 62,5 % fosilní, a z dalších 16 % dovezená!

Připomeňme si, jak obrovský solární a větrný boom Německo prožilo právě od roku 2010.

Podle nejnovějších čísel mělo k začátku letošního roku v solárech a větrnících nainstalováno dohromady 173,9 GW. Na jeden kilometr čtvereční tedy připadá 486 kW solárního či větrného výkonu. Pro srovnání: V Česku je to 61 kW. A ve světě je v tomto ukazateli lepší už jen Nizozemsko (srovnání provedeno k roku 2023).

Tak jak je sakra možné, že Němci pořád pálí plyn na elektřinu o 106, a dokonce v tom trhají rekordy? Přitom teď v Německu nebyla žádná extrémně krutá zima. Chladněji bylo, to ano, ale v dlouhodobých průměrech nic mimořádného. Zajímavé, že? Dokonce tak zajímavé, že to přímo volá po MEME s Turkem!

Ale ne s tímhle…

S tímhle!

Když se tedy podíváme na další graf, tak už nám to zase tak zajímavé nepřijde. Ten úbytek stabilních a regulovatelných 40 GW v jádru a uhlí se prostě někde projevit musel. Jinými slovy: Ani obdivuhodný rozvoj OZE zatím v Německu nedokáže nahradit uzavírané uhelné a jaderné elektrárny.

Naproti tomu plynové zdroje zažívají celou dobu boom, čímž se potvrzuje i hypotéza, že Energiewende byla založena na levném ruském plynu. Od roku 2010 vzrostla kapacita německých plynovek o 12,9 GW, tedy o 54 %!

A v následujících letech Němci chystají další obří výstavbu. Reálně to podle první avizované aukce vypadá na 12,5 GW, energetici ovšem původně volali po 25 GW. Dohromady se tedy celková kapacita může dostat i nad 50 GW. Za domácí úkol si spočítejte, kolik bude Německo v roce 2035 potřebovat zeleného vodíku, aby nahradilo jenom plyn na výrobu elektřiny…

Za této situace působí aktuálně diskutovaný jaderný comeback jako jediná možnost, jak zabránit, aby se Energiewende zvrhla v hromadné pálení zemního plynu. Asociace KernD, která se zabývá jadernými technologiemi, hovoří o resuscitaci šesti reaktorů a návratu stabilní roční výroby 65 TWh.

Nová německá vláda se tak dříve nebo později dostane do hodně bolestného dilema: Buď bude muset vzít na milost jádro (což bude pro SPD jako potenciálního koaličního partnera CDU podobně příjemné jako pro Zelenského poděkovat Trumpovi za vřelé přijetí v oválné pracovně), a nebo v blízkém horizontu vzít na milost něco mnohem horšího: levný ruský plyn. Třetí možnost je nekoukat nalevo ani napravo a dál pokračovat v tom, co evidentně nefunguje. Pak ale nepočítejme s tím, že se v Německu, ale i u nás a vlastně i skoro celé Evropě někdy dobereme k nějakým přijatelným cenám elektřiny.